Čís. 923.Nepřípustným jest dovolací rekurs proti zrušovacímu usnesení rekursního soudu i tehda, nařízeno-li prvé stolici, by vykonala předem vhodná šetření.(Rozh. ze dne 15. února 1921, R I 149/21.)V exekučním řízení zrušil rekursní soud usnesení prvého soudu a uložil mu, by, vykonaje vhodná zjištění, znovu rozhodl o exekučním návrhu. Dovolací rekurs byl Nejvyšším soudem odmítnut.Důvody:Dle ustanovení § 527 c. ř. s., které platí dle § 78 ex. ř. též pro řízení exekuční, může býti rozhodnutí rekursního soudu, jímž bylo napadené usnesení zrušeno a prvé stolici po výslechu stran vydání nového usnesení nařízeno, bráno v odpor jen tehdy, jestliže v něm bylo určeno, že příkaz prvé stolici daný má býti vykonán až po právní moci tohoto rozhodnutí. Soud rekursní nenařizuje sice soudu prvé stolice výslech stran, ale ukládá mu, by vykonal vhodná šetření, v čemž i slyšení stran jest zahrnuto. Ustanovení § 527 c. ř. s. jest jen obdobou ustanovení § 519 čís. 3 c. ř. s. a sluší je proto vztahovati i na tento případ. Poněvadž soud rekursní svému rozhodnutí právní moci nevyhradil, jest dovolací rekurs proti němu dle výše citovaného ustanovení nepřípustným a bylo jej odmítnouti.