Čís. 5873.

Odvolací soud zavinil zmatek podle § 384, čís. 4 tr. ř., rozhodl-li jen o provedení odvolání (jež odmítl jako opožděné), nerozhodl však o odvolání, pokud bylo včas ohlášeno.
(Rozh. ze dne 9. dubna 1937, Zm IV 177/37.) Nejvyšší soud, přezkuomav trestní věc proti A. a spol., obžalovanému pro přečin padělání veřejné listiny, zmateční stížnost obžalovaného C. a obhájce odmítl; z úřední moci z důvodu zmatečnosti podle § 384, čís. 4 tr. ř. zrušil rozsudek odvolacího soudu v části týkající se obžalovaného A. a obžalované B. a uložil vrchnímu soudu, aby znovu jednal a rozhodl o odvolání obžalovaných A. a B., jakož i veřejného žalobce co do těchto dvou obžalovaných; zmateční stížnost obžalovaných A. a B. a jejich obhájce poukázal na toto rozhodnutí.
Z důvodů:
Při přezkoumání věci z úřední povinnosti co do obžalovaných A. a B. shledal nejvyšší soud toto:
Odvolací soud odmítl odvolání obžalovaných A. a B. jako opožděné s odůvodněním, že rozsudek soudu první stolice, v nepřítomnosti těchto obžalovaných vyhlášený, byl jim doručen dne 3. června 1936 (správně dne 2. června 1936), kdežto ohlášení odvolání bylo podáno na poštu teprve dne 11. června 1936, tedy po uplynutí zákonné lhůty.
Podle obsahu spisů konalo se hlavní líčení v nepřítomnosti obžalovaných A. a B., ale v přítomnosti jejich zvoleného obhájce dne 17. března 1936 a dne 20. března 1936, tedy ještě před doručením rozsudku těmto obžalovaným a proto včas, bylo ohlášeno odvolání těmito obžalovanými co do viny a trestu.
Odvolací soud rozhodl o odvolání podaném na poštu dne 11. června 1936, ale odvolání co do viny a trestu, podané dne 20. března 1936, vůbec nevzal v úvahu a neučinil je předmětem svého rozhodování.
Tímto postupem odvolací soud uznal o věci, jejíž vyřízení spadá do oboru jeho působnosti, že do oboru jeho působnosti nepatří, a tím zavinil formální zmatek podle § 384, čís. 4 tr. ř. Podle § 384, posl. odst. tr. ř. je třeba tohoto zmatku dbáti z úřední povinnosti a proto nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v části týkající se obžalovaných A. a B. a uložil vrchnímu soudu, aby v rozsahu zrušení rozsudku ve věci znovu jednal a rozhodl.

Citace:

č. 5873. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 175-176.