NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 12767.

Návrh na zvýšení jistoty za náklady rozepře ve smyslu § 62, druhý odstavec, c. ř. s. nemá odkládací účinek. Vyhoví-li soud návrhu, nemůže žalovaný odepírati účast ve sporu, nýbrž může jen zakročiti o exekuci k doplněni jistoty.
(Rozh. ze dne 2. září 1933, R I 598/33.)
Žalující cizozemec složil jistotu 6000 Kč na náklady sporu. Soud prvé stolice uložil žalobci k žádosti žalovaného, by doplnil podle § 62 c. ř. s. jistotu o 8000 Kč s tím, že, nestane-li se tak, bude žaloba k návrhu žalovaného prohlášena za zpětvzatou (§ 60 c. ř. s.). Rekursní soud žalobcovu rekursu vyhověl potud, že změnil napadené usnesení v ten rozum, že se z něho vypouští věta: »Nestane-li se tak, bude žaloba k návrhu žalovaného prohlášena za zpětvzatou (§ 60 c. ř. s.)«. Důvody: Stěžovatel právem napadá usnesení prvého soudu v jeho druhé větě. Prvý soud porušil zákon svým oznámením, do usnesení pojatým, že bude žaloba k návrhu žalovaného prohlášena za zpětvzatou, nebude-li složen peníz, o nějž má býti žalobní jistota doplněna. Takovéto oznámení může býti dáno do vyhotovení usnesení jen při uložení jistoty podle § 60 c. ř. s., nikoliv však při jejím doplnění. V § 62 c. ř. s. výslovně se stanoví, že návrh na doplnění jistoty nemá odkládacího účinku a že pravoplatné usnesení, jímž se doplnění nařizuje, jest vykonatelné; nemohou proto nastati účinky § 60 c. ř. s. Bylo proto v tomto směru usnesení napadené změniti a řečené oznámení vypustiti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Návrh na zvýšení jistoty za náklady rozepře ve smyslu § 62 odst. 2 c. ř. s. nemá odkládací účinek, jakž je tomu při žádosti o zřízení jistoty podle § 60 c. ř. s. Vyhoví-li soud návrhu na zvýšení jistoty, nemůže žalovaný odpírati účast ve sporu, nýbrž smí jen podle § 62 odst. 2 posl. věta c. ř. s. zakročiti o exekuci k doplnění jistoty. Protože tyto otázky jsou v citovaných místech zákona jasně řešeny, nelze použíti § 7 obč. zák., k němuž dovolací rekurent poukazuje.

Citace:

Čís. 12767. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 103-104.