Čís. 14954
Železniční přepravní řád.
Má-li býti zboží, jež jest přepraviti způsobem uvedeným v § 48 lit. a) nákladního tarifu, přepraveno jiným způsobem, musí o tom býti sjednána zvláštní dohoda; převzetím nákladního listu, by? obsahoval návrh odchylný od předpisu § 48 lit. a) nákladního tarifu a poznámku), že zboží naloží dráha, k takové dohodě nedošlo.
Traktor, jehož benzinová nádrž nebyla zcela vyprázdněna a jenž byl pokryt olejovým mazem, jest předmětem hořlavým a vydaným nebezpečí požáru, o němž platí domněnka čl. 90 § 3 žel. přepr. ř.

(Rozh. ze dne 14. února 1936, Rv I 525/34.)
Dne 14. ledna 1931 podal ing. Oskar L. ve stanici N. C. do stanice S. dle nákladního listu čís. 1074 kompletní traktor s pojíždějícími pásy a hospodářskou řemenicí k přepravě. V nákladním listě navrhl odesílatel naložení traktoru do uzavřeného vozu a poznamenal, že naložení provede sama dráha. Traktor jest vlastnictvím žalobkyně a byl za dopravy poškozen ohněm. Kromě toho se ztratil řemen s něho. Dle tvrzeni žalobkyně činí Škoda, která ohořením traktoru vznikla a následkem toho náklad s opravou traktoru spojený, jakož i ztráta řemene, částku 3052 Kč. Za tuto škodu ručí dle tvrzení žalobkyně žalovaný železniční erár. Nižší soudy žalobě nevyhověly, odvolací soud z těchto důvodů: Šofér zajel s traktorem motorovou silou do železničního vozu, na to odevzdal D-ovi nákladní list, který D. položil ve své kanceláři na stůl a vrátil se zpět do vozu. Kdy zapisoval nákladní list a kdy jej orazítkoval, zejména zda tak učinil, když jej přijal od šoféra a položil ve své kanceláři na stůl, se D. nepamatuje, ale myslí, že jej zapisoval až po požáru. Obyčejně orazítkuje nákladní list až při zapisování. Nákladní list nese razítko stanice N. C. 14. ledna 1931. Z předchozího děje není podkladu pro to, že bylo přitisknuto před tím, než došlo ku škodě. Není tedy podán důkaz o tom, že by bylo došlo k orazítkování nákladního listu ještě před škodnou příhodou. Nákladní list jest podstatnou náležitostí nákladní (dopravní) smlouvy, ježto podle čl. 53 § 1, 2 a 3 žel. přepr. ř. patří k tomu, aby byla smlouva sjednána, převzetí jeho výpravnou dráhy a to se děje podle výslovného ustanovení § 1 uvedeného čl. 53 orazítkováním. Nebylo tedy prokázáno, že v době škodné příhody byla přepravní smlouva prokazatelně sjednána. Samotné skutečné naloženi zboží nemá toho významu, že by bylo již tím k dopravě vzato.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
V rozhodnutí čís. 10235 Sb. n. s. bylo blíže vyloženo, že železniční přepravní smlouva není sjednána teprve tehdy, když podací stanice přitiskne na nákladní list své razítko s denním datem, nýbrž že stačí, bylo-li výpravně odevzdáno zboží a byl-li odevzdán nákladní list. Zásada vyslovená tam' podle § 61 dopr. ř. platí i pro souzený případ, poněvadž ustanovení §§ 1—3 čl. 53 žel. přepr. ř., podle něihož jest souzený případ posuzovali, jsou shodná s ustanoveními odst. 1—3 § 61 dopr. ř. Po této stránce nebyl názor odvolacího soudu správný. Než otázka, zda přepravní smlouva byla sjednána teprve ořazítkováním nákladního listu a zda v době škodné události nebyla ještě přepravní smlouva prokazatelně sjednána, jest pro posouzení sporné věci nerozhodná. Byloť zjištěno, že podle nákladního listu byl předán k dopravě traktor ve váze 2170 kg. Podle ustanovení § 48 lit. a) nákladního tarifu, sešit prvý, platného od 1. ledna 1930, jest odesílatel povinen nakládati a příjemce povinen vykládati zásilky vážící více než 500 kg a dráha jest oprávněna přepravovati autotraktory na otevřených vozech. Navrhli tedy odesílatel v nákladním listu naložení do uzavřeného vozu a poznamenal-li v něm, že dráha naloží traktor sama, nemá tato poznámka v souzeném případě žádného významu (čl. 48 § 3 žel. přepr. ř.) a nebyla sjednána přepravní smlouva již převzetím nákladního listu, když nebylo podle ustanovení čl. 58 § 1 žel. přepr. ř. prokázáno, že byla mezi odesílatelem a železnicí sjednána a do nákladního listu pojata zvláštní dohoda o tom, že zboží má naložiti železnice. Než ani tehdy, kdyby se mohlo míti za to, že přepravní smlouva byla v souzeném případě sjednána již převzetím nákladního listu, že naložení provedla dráha sama a že teprve po převzetí traktoru k přepravě povstal na němí požár, neručila by dráha za vzniklou tím škodu, poněvadž k přepravě podaný traktor byl byl postříkán olejovým mazem a nádrž od benzinu nebyla zcela vyprázdněna. Bylo jej tedy považovati za hořlavý ai nebezpečí požáru vydaný předmět a v takovém případě platí podle čl. 90 § 3 žel. přepr. ř. domněnka, že škoda za přepravy mohla vzniknouti z příčin v čl. 90 § 2 lit. d) žel. přepr. ř. uvedených a že z nich také vznikla, když žalobkyně nedokázala opak.
Citace:
č. 15556. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1023-1026.