NPD documents search: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 2805.

Rozdíl mezi pokusem a pouhým přípravným jednáním není v tom, jak dalece se činnost přiblížila k trestnému cíli, nýbrž jedině v tom, zdali zlý úmysl, přes to, že trestného cíle nebylo dosaženo, nalezl v předsevzaté činnosti zřetelného vyjádření.
(Rozh. ze dne 30. května 1927, Zm I 70/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Chebu ze dne 10. ledna 1927, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem nedokonané krádeže podle §§ 8, 171, 173, 174 II. c) tr. zák., mimo jiné z těchto důvodů:
Důvod zmatečnosti podle čís. 9 písm. a) §u 281 tr. ř. provádí stížnost poukazem na to, že v pouhé manipulaci na desce zásuvky nelze ještě spatřovati podstatu pokusu krádeže, nýbrž že jde jeh o beztrestné přípravné jednání, a že nebylo zjištěno, že úmysl obžalovaného čelil k odcizení částky převyšující 50 Kč neb 200 Kč. Než rozdíl mezi pokusem a pouhým přípravným jednáním tkví nikoliv v tom, jak dalece se činnost přiblížila k trestnému cíli, nýbrž jedině v tom, zdali zlý úmysl, přes to, že trestného cíle nebylo dosaženo, nalezl v předsevzaté činnosti zřetelného vyjádření. V napadeném rozsudku zjištěný zlodějský úmysl stěžovatelův došel zřetelného vyjádření ve zjištěné činnosti stěžovatelově, zvednutím desky skříně zásuvku s penězi vytáhnouti, nejde tu proto o pouhé přípravné jednání, nýbrž o pokus krádeže. Nalézací soud pak zjistil, že v zásuvce bylo více než 200 Kč a že obžalovaný měl úmysl přivlastniti si vše, co tam bylo.

Citace:

Čís. 2805.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 466-467.