Čís. 708.Úmluva mezi prodatelem a kupitelem, dle níž jest kupitel povinen, prodatelovy nádoby, v nichž bylo zboží dodáno, do určité doby vrátiti a za tuto dobu za jich užívání platiti ujednanou náhradu, a dle níž prodatel po této době není více povinen, nádoby nazpět přijmouti, není smlouvou nájemní a nepatří spory z této úmluvy k výlučné věcné příslušnosti soudu okresního (§ 49 čís. 5 j. n.).(Rozh. ze dne 12. října 1920, R II 329/20.) Sporné strany uzavřely kupní smlouvu, dle níž žalobkyně dodala žalované benzin; dodávka se stala v nádobách, náležejících žalobkyni, a bylo ohledně nádob smluveno, že mají býti vráceny do měsíce po obdržení zboží, ve kterémž případě žalovaná má za užití nádob zaplatiti náhradu 50 h za jeden kus, v případě nevrácení do jednoho měsíce další náhradu 1 K 50 h za kus, a kromě toho že žalovaná složí kauci 105 K za každý kus, která se po navrácení nádob po srážce uvedeného poplatku za půjčení má vrátiti; po uplynutí tří měsíců že pak není žalobkyně povinna nádoby přijmouti, nýbrž jest oprávněna ponechati si složenou kauci. Žalobu na vrácení nádob dovolaný krajský soud vyřídil věcně. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a celé jemu předcházející řízení a žalobu odmítl. Důvody: Ze znění smlouvy je vidno, že jedná se ve příčině sudů o smlouvu nájemní ve smyslu §§ 1090 a násl. obč. zák.: byloť smlouvou tou použití nezužívatelných věcí za určitou úplatu žalované přenecháno. Nelze zejména tvrditi, že sudy přenechány byly stranou žalující straně žalované do vlastnictví (§ 983 obč. zák.). Úmluva ve příčině sudů byla sice jen doplňkem smlouvy kupní o benzinu, po splnění kupní smlouvy tvoří však nyní vrácení sudů jediný předmět sporu. Dle ustanovení § 49 čís. 5 j. n. náležejí spory o vrácení věcí do nájmu daných bez ohledu na cenu sporného předmětu před soudy okresní. Jelikož bylo o sporu tomto rozhodnuto soudem, jenž ani výslovnou dohodou stran pro spor tento nemůže býti učiněn příslušným, jest rozsudek v odpor vzatý a celé řízení jemu předcházející zmatečným.Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc odvolacímu soudu, by nehledě k důvodu, z něhož žalobu odmítl, o odvolání znovu rozhodl.Důvody:Usnesení v odpor vzaté vychází z právního názoru, že jde o nájem sudů dle §§ 1090 a násl. obč. zák., a, poněvadž tedy jde o spor ze smlouvy nájemní, že jest dle § 49 čís. 5 j. n. příslušným okresní soud, takže projednání sporu před krajským soudem a rozsudek týmž soudem vydaný dle § 477 č. 3 c. ř. s. jsou zmatečné. Právnímu názoru, že se jedná o smlouvu nájemní, nelze přisvědčiti. Žalobkyně neuzavřela se žalovanou nájemní smlouvu ohledně oněch nádob; přenechání sudů bylo toliko nutným následkem toho, že předmět kupní smlouvy, benzin, mohl býti dodán jen v nádobách, jež žalobkyně k tomu účelu dala k disposici za určitých podmínek, a úmluva k tomu se vztahující, třeba na prvý pohled se podobala smlouvě nájemní, nájemní smlouvou není, nýbrž jest v podstatě své smlouvou o půjčení nádob, při níž ovšem byla za půjčení smluvena úplata. Že nejde o smlouvu nájemní, vysvítá z další podmínky, že po uplynutí 3 měsíců žalobkyně není více povinna nádoby přijmouti, nýbrž jest oprávněna složenou kauci si ponechati. Jedná se tedy o smlouvu zvláštní, kterou nelze zařaditi mezi smlouvy, uvedené v § 49 čís. 5 j. n., a nemá proto místa výjimečná příslušnost okresních soudů dle § 49 j. n.