Authors:
= Váž. tr., 13 (1931)
PDF

Čís. 137 dis.


O výši cestovních poplatků rozhodují výhradně, s platností zavazující i kárný soud, orgány justiční správy; kárný soud odvolací není oprávněn ony poplatky snížiti. Obviněnému lze uložiti kárným nálezem náhradu útrat jen částkou, na kterou budou cestovní poplatky upraveny konečným (pravoplatným) rozhodnutím správních úřadů.
(Rozh. ze dne 24. října 1931, Ds I 18/31)
Nejvyšší soud jako soud rekursní v kárných věcech soudců, slyšev generální prokuraturu, částečně vyhověl stížnosti obviněného soudce do usnesení vrchního soudu v Praze jako kárného soudu pro soudce ze dne 22. května 1931, a ustanovil útraty kárného řízení, které podle nálezu vrchního soudu ze dne 28. prosince 1929 jest obviněný soudce povinen zaplatiti, částkou, na kterou budou poplatky, vypočítané v cestovním denníku, pravoplatně upraveny soudní správou (justičními administrativními úřady).
Odůvodnění:
Stěžovatel si nestěžuje, že mu byla uložena náhrada útrat, které vzešly úřední cestou soudního rady Václava S-a a soudního kancelářského revidenta Rudolfa B-a, jako části celkových útrat kárného řízení, které podle nálezu vrchního soudu v Praze jako kárného soudu pro soudce ze dne 28. prosince 1929 jest povinen zaplatiti, nýbrž stěžuje si Jen do výše, na kterou byly poplatky za řečenou úřední cestu stanoveny. O výši cestovních poplatků rozhodují však podle zvláštních předpisů výhradně, tudíž s platností zavazující i kárný soud, orgány justiční správy. Pokud se tedy stížnost domáhá toho, by kárný soud rekursní zmírnil položku těchto poplatků, nemůže jí býti vyhověno, neboť úkon ten nespadá do jeho pravomoci (srovn. výnos minist. spravedlnosti z 15. března 1918, č. 37366/16, věstn. r. 1918 str. 236). Ale z kárných spisů plyne, že stěžovatel podal svého času proti úpravě oněch poplatků stížnost na presidium vrchního soudu, pokud se týče na ministerstvo spravedlnosti. O této stížnosti, směřující jen proti číselné úpravě poplatků, nebylo dosud pravoplatně rozhodnuto povolanými správními úřady. Nebylo proto lze uložiti stěžovateli kárným nálezem náhradu útrat částkou, na kterou byly upraveny rozhodnutím, nenabyvším ještě právní moci, nýbrž jen částkou, na kterou budou konečným rozhodnutím správních úřadů pravoplatně upraveny.
Citace:
č. 7028. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 180-182.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).