NPD documents search: Váž. tr., 13 (1931)

Čís. 4073.

Předmětem zločinu podle § 144 tr. zák. jest počatý a posud nenarozený lidský plod ve všech obdobích svého vývoje.
Předmětem pokusu zločinu podle §§ 8, 144 tr. zák. může býti i plod, který následkem pádu nebo z jiné přirozené příčiny již odcházel (ohledně něhož jest přirozený potrat již v běhu); pokus by tu byl vyloučen jen při plodu již odumřelém nebo za všech okolností odumírajícím.
(Rozh. ze dne 13. února 1931, Zm II 145/30).
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 20. března 1930, jímž byly obžalované podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěny z obžaloby, a to Aloisie G-ová pro zločin vyhnání vlastního plodu podle § 144 tr. zák., a Josefa K-ová pro spoluvinu na zločinu vyhnání plodu podle §§ 5, 144 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc odkázal na soud prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Nalézací soud vzal sice podle rozsudkových důvodů za prokázáno, že se obžalovaná Aloisie G-ová, která byla asi ve čtvrtém nebo v pátém měsíci těhotenství, odebrala se dne 6. listopadu 1929 ke spoluobžalované Josefě K-ové v úmyslu, by si od ní dala vyhnati plod, a že K-ová provedla na ní vstřiknutím tekutiny nebo zavedením předmětu do její dělohy manipulaci, která měla míti v zápětí vyhnání plodu, a že příštího dne vyšel z G-ové za krvácení a silných porodních bolestí nevyvinutý plod jevící život, podle názoru soudu není tu však objektivní skutkové podstaty zločinu podle § 144, pokud se týče §§ 5, 144 tr. zák. proto, že není vyvráceno udání obžalované G-ové, že krátce před tím v lese upadla, krvácela pak z rodidel a měla silné bolesti, pročež prý soud nemohl nabýti úplného přesvědčení, že nastavší pak odchod plodu byl způsoben zákrokem obžalované K-ové, ani nemohl vyloučiti možnost, že právě vzhledem k onomu před tím utrpěnému krvácení a bolestem plod snad následkem upadnutí nebo z jiné přirozené příčiny již odcházel. Zmateční stížnosti jest přisvědčiti, ovšem jen, pokud, dovolávajíc se důvodu zmatečnosti podle čís. 9a), § 281 tr. ř. označuje za právně mylný názor, došedší v rozsudku výrazu, že tu nelze mluviti ani o pokusu zločinu podle §§ 8, 144 tr. zák. Správně dovozuje zmateční stížnost především, že předmětem zločinu podle § 144 tr. zák. jest počatý a posud nenarozený lidský plod ve všech obdobích svého vývoje, najmě, že předmětem způsobilým alespoň pro pokus tohoto zločinu může býti i plod, ohledně něhož jest přirozený potrat jíž v běhu. Pokus byl by pro nedostatek způsobilého předmětu vyloučen jen při plodu již odumřelém nebo (na př. následkem pádu) za všech okolností odumírajícím, čehož však nebylo v souzeném případě vzhledem k výslovnému rozsudkovému zjištění, podle něhož plod, který vyšel z obžalované G-ové, jevil život. Na tom, zda plod z ní odcházel pro tvrzené jí upadnutí nebo, jak se v rozsudkových důvodech dále praví, z jiné přirozené příčiny, nesejde. Není tudíž rozsudek zmatečný podle čís. 5 § 281 tr. ř. proto, že v něm v tomto směru nejsou uvedeny důvody, neboť zřejmě nejde o skutečnost rozhodnou, a výtka činěná proto rozsudku zmateční stížností jest bezpodstatná tím spíše, ana zmateční stížnost vytýká na jiném místě vývodů jen, že v té příčině nejsou v rozsudku uvedeny důvody dostatečné. Nejinak je tomu, pokud podle zmateční stížnosti nejsou ani pro rozsudkový výrok, podle něhož nelze mluviti ani o pokusu, uvedeny dostatečné důvody, nehledíc ani k tomu, že tu vlastně jde o výtku nedostatku důvodů v ohledu právním, která však byla podle toho, co shora řečeno, shledána věcně oprávněnou již jako námitka důvodu zmatečnosti hmotněprávní podle čís. 9a) § 281 tr. ř. Na rozsudkovém závěru, podle něhož nebylo ničím vyvráceno udání obžalované G-ové, že krátkou dobu před tím v lese upadla, pak z rodidel krvácela a měla silné bolesti, nebyl by patrně nic změnil ani zřetel k obsahu trestního oznámení a svědecké výpovědi Růženy M-ové, podle nichž obžalovaná G-ová ani u četnictva a ani před M-ovou o pádu v lese nic nevěděla (správně: nic neuvedla), nýbrž se s oním tvrzením vytasila teprve při soudním výslechu, takže i v tomto bodě vytýká zmateční stížnost rozsudku neúplnost jako důvod zmatku podle čís. 5 § 281 tr. ř. neprávem. Naproti tomu bylo zmateční stížnosti vyhověti, pokud shledává rozsudek zmatečnými podle čís. 9a) § 281 tr. ř. proto, že soud nepodřadil zjištěné jednání obou obžalovaných aspoň skutkové podstatě nedokonaného zločinu podle §§ 8, 144 tr. zák., pokud se týče spoluviny na něm podle §§ 5, 8, 144 tr. zák.; bylo i rozsudek jen v tom rozsahu zrušiti jako zmatečný podle čís. 9a) § 281 tr. ř. Rozhodnouti ihned ve věci samé nebylo však zrušovacímu soudu možné, ježto v rozsudku, čítajíc v to i jeho rozhodovací důvody, nejsou zjištěny některé skutečnosti, které by nálezu při správném použití zákona bylo položiti za základ, najmě není v něm spolehlivě zjištěno, že i úmysl obžalované K-ové směřoval k vyhnání plodu, takže nezbylo než odkázati věc podle § 288 čís. 3 tr. ř. na soud prvé stolice, by ji v rozsahu zrušení znova projednal a rozhodl.

Citace:

Čís. 4073.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 85-87.