NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Čís. 3674.

Nelze vésti exekuci zabavením spoluvlastníkova nároku na vydání společných věcí movitých.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1924, R II 9/24.)
Vymáhající věřitel navrhl exekuci zabavením spoluvlastnického nároku dlužníka proti druhé spoluvlastnicí ku předmětům seznamenaným pod pol. čís. 3—11 zájemního protokolu. Soud prvé stolice zamítl exekuční návrh, rekursní soud povolil zabavení nároku dlužníka na vydání spoluvlastnických věcí.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu dlužníka potud, že povolil exekuci zabavením spoluvlastnického nároku, který přísluší povinnému k předmětům pod položkou 3—11 zájemního protokolu popsaným a zapověděl spoluvlastnici uvedených předmětů zabavené věci dlužníku vydati a tomuto zapověděl, aby se zabaveným právem nijak nenakládal, zejména, by je nespeněžil a výtěžek buď zcela nebo z části nevybral a dodal, že doručením zápovědi dlužníkovi a poddlužnici pokládá se povolené zabavení za vykonané a jest pro vykonatelnou pohledávku vymáhající strany nabyto na nároku právo zástavní.
Důvody:
Povinný napadá usnesení rekursního soudu jednak proto, že k návrhu vymáhajícího věřitele na zabavení spoluvlastnického nároku, který mu, povinnému, oproti druhé spoluvlastnici k předmětům prý přísluší, bylo povoleno zabavení nároku dlužníka na vydání spoluvlastnických věcí jemu, to jest dlužníku vůči spoluvlastnici příslušejících a dále proto, že byla exekuce vůbec povolena, kdyžtě jest prý ze spisů zřejmo, že povinnému spoluvlastnictví k předmětům nepatří, ježto věci ty jsou výlučným vlastnictvím Boženy P-ové. Pokud jde o výtku rekurentovu, že byla povolena exekuce zabavením nároku na vydání spoluvlastnických věcí, jež přísluší povinnému oproti spoluvlastnici Boženě P-ové, právem poukazuje rekurent na to, že povolení této exekuce nelze srovnati s obsahem spoluvlastnického práva. Spoluvlastník je ovšem oprávněn, se svým podílem svobodně nakládati, svůj podíl jakožto úplný jeho vlastník zastaviti, odkázati nebo jinak zciziti (§ 361 a 829 obč. zák.), avšak držba nebo správa společné věci spoluvlastníku nepřísluší, ta patří podle §u 833 obč. zák. všem podílníkům vespolek. Podle toho nemá spoluvlastník nároku, by mu společná věc byla vydána. Napadené usnesení, povolujíc zabavení nároku na vydání věcí společných, překročilo meze spoluvlastnického práva. Poukázati jest i na to, že exekuční návrh zněl jen na zabavení spoluvlastnického nároku k společným věcem a nikoli na zabavení nároku na vydání společných věcí. Povolení exekuce, jak se v napadeném usnesení stalo, není po právu a rekurent, který jinak zabavení spoluvlastnického podílu přípustným shledává, stěžuje si v uvedeném bodu do usnesení rekursního soudu právem. Dodati jest, že, ježto nejde o zabavení společné věci, nýbrž spoluvlastnického práva k ní, není třeba k provedení zabavení, aby věc byla také vydána. Odchylný názor rekursního soudu za správný uznati nelze.

Citace:

č. 3674. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 481-482.