NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Č. 5092.

Školství. — Administrativní řízení: * V řízení o záboru dle § 7 z. 189/19 jest místní školní rada legitimována vytýkati porušení bydlení správce školy tím, že se mu odnímá část služebního bytu.
Nález ze dne 7. listopadu 1925 č. 18833.)
Prejudikatura: Boh. 702 adm. a j.
Věc: Obec R. a místní školní rada v R. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o zabrání místností nuceným nájmem k účelům školským.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Min. škol. zřídilo výnosem z 22. října 1923 podle §u 5 zák. č. 189/1919 veřejnou obecnou školu s českým jazykem vyučovacím v R. Aby se zabezpečilo umístění této školy, vyslovilo pak min. škol. nař. nař. rozhodnutím podle §u 7 cit. zák a po rozumu protokolu z 24. srpna 1923 nucený nájem místnosti v budově německé školy v R , ležící v I. patře, a používané dosud za kabinet německé školy. V důvodech se mimo jiné praví, že kabinet německé školy je možno přemístiti buď do volné učebny (školské dílny pro chlapce), které za nynějšího stavu není úplně využito pro školní účely, nebo do místnosti v přízemí, sloužící nyní za spíž a skládku oděvu. Tato by se dala přemístiti buď do klenuté komory v přižení, nebo do skladiště dříví a uhlí, které pak by mohlo býti umístěno v prostorném a celkem nepoužívatelném sklepu. Z celé situace je zřejmo, že tímto nuceným nájmem nebude ohrožen ani provoz německé školy, ani bydlení řídícího učitele této školy, kterému v každém případě zůstane byt o kuchyni a dvou pokojích s potřebným příslušenstvím.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami: Podle §u 7. zákona č. 189/1919 má stát i země právo za přiměřenou náhradu nájemní získati místnosti pro školy zřízené (srovnej § 6 v souvislosti s §em 5) podle §§ů 1, 2 a 5 zákona, a to za tím účelem, aby se zabezpečilo umístění těchto škol; jest pak každý vlastník reality povinen, místnosti své pro tyto účely propůjčiti, není-li tím ohroženo jeho vlastní bydlení aneb jeho vlastní živnost.
Stížnost namítá mimo jiné, že záborem kabinetu učebních pomůcek ohrožuje se protizákonně jak nerušený provoz německé školy v tom rozsahu, jak skutečně existoval, tak i bydlení správce školy, jemuž se z jeho služebního bytu odebírá spíže, aniž mu za ni mohla býti opatřena spíž náhradní. Oboje jest protizákonné, prvé zejména z důvodu, že nejde o místnost nepotřebnou, což by bylo jen tehdy, kdyby škola nebo třída, která místnosti k školnímu účelu užívá, neexistovala. Nezákonnost v obojím vytčeném směru stížnost blíže dovozuje.
Ve směru této námitky třeba jest především vycházeti z právního názoru, že vlastní bydlení resp. vlastní živnost — i provoz školy — jsou po rozumu §u 7 odst. 1 zák. č. 189/1919 s dostatek chráněny — nikoli tedy ohroženy — bylo-li dosavadnímu bydliteli (provozovateli živnosti) ponecháno z místností dosud užívaných resp. dáno za ně v náhradu místností jiných tolik, konk jest zapotřebí, aby ohrožení vlastního bydlení a vlastní jeho živnosti bylo vyloučeno; otázka dostačitelnosti ponechaných anebo v náhradu daných místností jest pak otázkou skutkovou....... Tento právní názor byl vysloven v nálezu nss-u Boh. 702 adm. V důsledku toho nelze dáti za pravdu stížnosti, pokud namítá, že jest ohrožován nerušený provoz německé školy již tím, že se její kabinet učehních pomůcek vůbec přemísťuje jinam a to i kdyby byl v kabinetě tom značný inventář.
Nař. rozhodnutí projektuje náhradní místnosti za uvedený kabinet. Při tom přihlíží k dvojí možné eventualitě, a to takové, že při každé z obou eventualit jde o náhradní místnost ve školní budově, tedy o takovou, kteráž podléhá disposici školy resp. mšr-y.
Podle prvé z oněch eventualit lze umístiti kabinet v učebně školské dílny pro chlapce, které prý za nynějšího stavu není plně využito pro školní účely. Když proti tomu namítají obec i mšr, že by pak tato dílna, které se používá též za čítárnu obce, místně nestačila pro svůj účel, že by tedy záborem kabinetu s alternativou jeho umístění ve školské dílně pro chlapce byl protizákonně ohrožen provoz školy, jest pro posouzení této námitky nezbytným předpokladem, abj. byl po ruce postačitelny skutkový základ, z něhož by se podávala správnost skutkového úsudku úřadu, že školská dílna pro chlapce v přítomnosti není dostatečně využitou, resp. správněji, že by i po umístění kabinetu v ní stačila svým původním účelům. V adm. řízení však tato otázka zůstala nevysvětlenou a není tu zejména nějakých konkrétních zjištění, provedených za součinnosti strany. To zakládá vadu neúplnosti řízeni po rozumu druhého odstavce §u 6 zákona o ss, a to podstatnou, ježto bez vytčených žádoucích zjištění v uvedeném směru a uvedeným způsobem nelze nss-u přezkoumati důvodnost tohoto stížného bodu.
Druhou z eventualit, označovaných úřadem po stránce nánrady za zabíraný kabinet, jest umístění kabinetu v jedné části služebního bytu školního správce v budově školní. Jde tu o místnost, jíž užívá školní správce jakožto spíže resp. i skládky oděvu v sousedství své kuchyně při svém bytu, sestávajícím ze dvou pokojů a kuchyně. Místnost odnímanou školnímu správci neoznačuje ani úřad sám za nějaké zbytečné příslušenství, nýbrž hledá za ni — zřejmě jakožto za příslušenství — náhradu, a nalézá ji v místnostech oddělených od bytu školního správce a to buď v klenuté komoře, která jest v přítomné době prasečím chlévem, anebo v dosavadním školním skladišti pro topivo. Podle § 28 česk. zák. o právních svazcích učitelstva z 19. prosince 1875 č. 86 z. z ve znění zák. z 27. ledna 1903 č. 16 z. z. správcové obecných škol národních mají právo na byt, skládající se aspoň ze dvou pokojů, kuchyně a potřebrých vedlejších místností, který má býti vykázán, pokud v samé budově školní, a teprve, není-li možno vykázati jim takový byt, náleží jim náhrad., v příbytečném. V daném případu správce školy takový byt měl a byla nesporně součástí příslušenství při něm ona spíž vedle kuchyně. Mšr má právní zájem na tom, aby školní správce tento byt, na kterýž má proti ní nárok, podržel v nezměněném rozsahu, a proto nelze pochybovati o její legitimaci k námitce, že umístění školního kabinetu ve spíži správce školy dotýká se zákonné součásti jeho služebního bytu. Ve věcném směru této námitky bylo by i za předpokladu, že jest přípustno provésti změnu místní úpravy naturálního bytu, školnímu spráci přidělaného, a zejména přidělovati mu za místnost souvislou s jeho bytem nyní místnost od něho oddělenou a sloužící nyní za prasečí chlév, resp. skládku topiva, — nutným skutkové zjištění, že tyto náhradní místnosti jsou způsobilé k účelu, jemuž sloužila spíž, resp. že se dají tak upraviti, aby k němu byly způsobilé, neboť jen tak bylo by lze posouditi, zdali správcův naturální byt vyhovuje požadavkům zákona i po případném přemístění. Avšak tohoto obsahu skutkové zjištění není ani v nař. rozhodnutí ani nelze pro ně nalézti podkladu ve spisech a o otázce náhrady nákladů případné adaptace nezpůsobilých místností se nař. rozhodnutí ani nezmiňuje. I to jest podstatnou vadou po rozumu druhého odstavce § 6. zák. o ss.

Citace:

č. 5092. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 464-466.