Čís. 16212.

Neurčitost žalobní žádosti, jíž se zaměstnanec na zaměstnavateli domáhá vydání písemného vysvícení, aniž uvedl zejména dobu a druh konaných prací (služeb).
(Rozh. ze dne 17. června 1937, Rv I 993/37.) —869
Žalobce, který tvrdil, že byl u žalovaného zaměstnán jako kreslič a dílovedoucí, se na žalovaném mimo jiné domáhá žalobou vydání vysvědčení o práci, odpovídajícího zákonu. V té příčině nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud zamítl žalobu, aby byl žalovaný uznán povinným vydati žalobci vysvědčení o práci, odpovídající zákonu.
Důvody:
Žalobce se na žalovaném domáhá vydání vysvědčení o práci, odpovídajícího zákonu. Toto žalobní žádání jest tak neurčité, že by rozsudek mu vyhovující nemohl býti ani vykonán (§ 7 ex. ř.). Jest na žalobci, aby určil obsah vysvědčení, jehož vydání se chce na žalovaném domáhati, zejména aby v něm vytkl, o jakých pracích má mu býti vysvědčení vydáno a za jaký čas. Není-li v žalobními žádání uvedeno, ani o jakých pracích má býti pracovní vysvědčení vydáno, ani za jaký čas má býti konání prací potvrzeno, nevyhovuje obsah žalobní prosby ustanovení § 226 c. ř. s., platného i pro řízení ve sporech pracovních (§ 19 zákona č. 131/1931 Sb. z. a n.), neboť by rozsudek, jímž by bylo vyhověno neurčitému žalobnímu žádání, byl jen podnětem k dalším sporům mezi žalobcem a žalovaným, v kterých by se musely zjišťovati práce žalobcem žalovanému konané a čas, po který je konal. Neurčitost žalobního žádání tudíž vytkl žalovaný právem a již pro tu vadu bylo žalobu zamítnouti, neboť nelze ji již podíle § 84 c. ř. s. napraviti. Nejdeť o formální vadu žaloby, nýbrž o hmotný předpoklad vykonatelnosti žalobního nároku.

Citace:

č. 16212. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 900-901.