NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Čís. 6546.

K vadám, pro které jest odepříti příklep podle §u 184 čís. 2, 3, 4, 6 a 7 ex. ř., dlužno i rekursnímu soudu přihlédnouti z úřadu, třebas rekurs podala osoba, jež nepodala odporu.
»Nezpůsobilostí nabýti vydražené nemovitosti« ve smyslu §u 184 čís. 7 ex. ř. míní zákon věcné neb osobní obmezení vlastnictví podle §§ů 355, 356 obč. zák.
»Nezpůsobilost nejvyššího podatele uzavříti smlouvu« zahrnuje v sobě jak případy, ve kterých nejvyšší podatel jest sice právním podmětem, ale nemá způsobilosti k právním činům, tak také případy, ve kterých nejvyššímu podateli chybí vůbec způsobilost k právům.
Vydražila-li nemovitost společnost s r. o. před zápisem do obchodního rejstříku, lze tuto vadu napraviti podle §u 186, druhý odstavec, ex. ř.
Smlouvy, uzavřené jménem společnosti s r. o. před jejím zápisem do obchodního rejstříku, nejsou zásadně vyloučeny a nejsou neplatný. Osoby, jednající jménem společnosti, ručí z takové smlouvy osobně a solidárně.
(Rozh. ze dne 7. prosince 1926, R 1 1066/26.)
První soud odmítl odpor i rekurs povinné strany proti přiklepli, odpor pro opožděnost (§ 182 odst. 1 ex. ř.) a rekurs pro nepřípustnost (§ 187 odst. 1 ex. ř.). Rekursní soud zrušil odmítací usnesení prvního soudu jen ve příčině odmítnutí rekursu a jen proto, že v rekursu bylo také vytýkáno, že vyhláška o příklepu obsahuje dodatek, že předražek nemá místa, kterážto výtka může býti uplatněna rekursem i bez podmínek §u 187 prvý odstavec ex. ř. Rekursní soud rozhodl ihned ve věci samé, avšak neobíral se věcně důvodem, pro který odmítací usnesení prvního soudu zrušil, protože použil z moci úřadu důvodu k odporu proti příklepu podle §u 184 čís. 7 ex. ř., změnil usnesení exekučního soudu o udělení příklepu a příklep odepřel.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu o udělení příklepu.
Důvody: Dovolací rekurs vymáhající věřitelky i vydražitelky jest oprávněn. Stručný děj jest tento: Dražby nemovitosti, konané dne 30. června 1926, súčastnil se jako kupující Dr. Václav S. v zastoupení firmy »S.«, hotelový a restaurační podnik, společnost s ruč. obm., a vykázal se plnou mocí, na které byly notářsky ověřeny podpisy Josefa P-а a Josefa D-a jako jednatelů společnosti a přitisknuto razítko s firmou. První soud nežádal výtahu z obchodního rejstříku o zápisu společnosti, připustil Dra S-a — když tento byl složil vadium 260000 Kč v cenných papírech — ke dražení a, když Dr. S. učinil podání 1961000 Kč, které zůstalo jediným, udělil hned zmíněné firmě jako vydražitelce příklep za toto nejvyšší podání. Teprve dodatečně se objevilo, že společnost s ručením obmezeným »S.« byla zapsána do obchodního rejstříku až dne 27. srpna 1926. Hned poté dne 30. srpna 1926 vykázala však vydražitelka zvláštním podáním u exekučního soudu, že byla do rejstříku zapsána, že jejími jednateli jsou (mimo třetí osobu) také Josef P. a Josef D., kteří plnou moc podepsali, a že vždy dva jednatelé jsou oprávněni společně firmu zastupovati a znamenati. Mimo to prohlásila vydražitelka ještě dalším podáním ze dne 16. září 1926, že schvaluje ověřenou plnou moc Dra Václava S-a a dává výslovný dodatečný souhlas ke všem úkonům, které tento zmocněnec podle plné moci předsevzal. Oboje prohlášení stalo se ještě dříve, než spisy byly předloženy rekursnímu soudu. Přes to odepřel rekursní soud příklep z důvodu, že vydražitelka jako obchodní společnost s ručením obmezeným v době dražby ještě neexistovala a že dodatečné schválení podle §u 186 druhý odstavec ex. ř. není možné, protože vydražitelka nebyla v den dražby způsobilým podmětem práv a nebyla jako nejvyšší podatelka podle §u 184 čís. 7 ex. ř. způsobilá »nabýti vydražených nemovitostí«, kterážto vada podle zákona nemůže býti napravena. Lze sice přisvědčiti rekursnímu soudu, že k vadám, které dávají příčinu odepříti příklep a ke kterým má exekuční soud podle §u 184 čís. 2, 3, 4, 6 a 7 ex. ř. z moci úřadu přihlížeti (§ 186 prvý odstavec ex. ř.), má také rekursní soud z moci úřadu hleděti, třebaže stížnost byla podána stranou, jež odporu při dražbě nepodala. Ale přes to nelze souhlasiti s rozhodnutím rekursního soudu. Nejde tu o případ, kde nejvyšší podatel nebyl způsobilý »nabýti vydražené nemovitosti«, neboť tím míní zákon věcná nebo osobní obmezení k nabytí vlastnictví podle §§ 355 a 356 obč. zák., nýbrž jde tu o případ, že »nejvyšší podatel není způsobilým učiniti smlouvu, o kterou jde.« Tento předpis zahrnuje jak případy, ve kterých nejvyšší podatel jest sice právním podmětem, ale nemá způsobilosti к právním činům, tak také případy, ve kterých nejvyššímu podateli chybí vůbec způsobilost k právům, t. j. chybí mu právem uznávaná způsobilost býti vůbec podmětem práv a závazků. O takový případ tu jde a tato způsobilost ovšem vydražitelce v den dražby t. j. dne 30. června 1926 podle §u 2 (1) zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. z. chyběla. Ale tím nebylo vyloučeno napravení této vady podle §u 186 druhý odstavec, ex. ř., který — jak řečeno — dlužno vztahovati i na případ právě uvedený, když nejvyššímu podateli sice chyběla v den dražby způsobilost k uzavření smlouvy pro nedostatek právní osobnosti, když však této způsobilosti dodatečně nabyl a když vada překážející udělenému příklepu před právoplatností usnesení o příklepu byla napravena (srv. také § 78 ex. ř., § 514 druhý odstavec a § 477 čís. 5 c. ř. s.). Z předpisu §u 2 zák. čís. 58/1906 ř. zák. jde, že smlouvy uzavřené jménem společnosti s ručením obmezeným před jejím zápisem do obchodního rejstříku nejsou zásadně vyloučeny a že nejsou neplatný. Účinek jest jen ten, že osoby, jednající jménem neexistující společnosti ručí ze smlouvy — která zůstává o sobě platnou — osobně a solidárně a jsou tedy podle čl. 55 obch. zák. a §§ 1036 a 1039 obč. zák. samy podmětem práv a závazků ze smlouvy. Tak tomu bylo i v tomto případě, ve kterém vadium bylo řádně složeno, ve kterém ověřená plná moc osob za společnost jednajících byla soudu předložena a ve kterém podání vyhovující dražebním podmínkám bylo učiněno. Bylo tomu tak až do té doby, kdy společnost byla do obchodního rejstříku zapsána, kdy se tedy stala právním podmětem a kdy svými zástupčími orgány, t. j. jednateli (a to v tomto případě týmiž jednateli, kteří plnou moc ke dražbě podepsali), dodatečně plnou moc i vydraženi jménem společnosti schválila. Smlouva, o které § 184 čís. 7 ex. ř. mluví, stala se takto dodatečně smlouvou obchodní společnosti s obmezeným ručením a tato společnost stala se vydražitelkou.

Citace:

Č. 12384. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 476-478.