NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3469.

O jednotlivých nárocích opatrovance, jež opatrovník dodatečně navrhl do účtu pojmouti, jest jednati dodatečně. Byl-li opatrovníkem manžel opatrovankyně, jenž spravoval zároveň její jmění, jest o vzájemných nárocích za podmínek §u 2 čís, 7 nesp. říz. rozhodovati pořadem práva.
(Rozh. ze dne 5. února 1924, R II 20/24.)
Usnesení okresního soudu, kterým byl vyřízen účet, složený bývalým podpůrcem a manželem svéprávnosti částečně zbavené Anny L-ové za rok 1921, byl novému podpůrci Janu P-ovi doručen dne 11. října 1922, a nebyl proti němu vе 14denní zákonné lhůtě podán ani rozklad ani rekurs. Stížnosti Jana P-а, podané teprve dne 7. listopadu 1922 rekursní soud vyhověl, zrušil napadené usnesení a poukázal opatrovnický soud, by dále jednal a znovu rozhodl o složeném účtu. Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu manžela opatrovankyně změnil usnesení rekursního soudu v ten rozum, že odmítl stížnost Jana P-а do usnesení prvého soudu.
Důvody:
Usnesení prvého soudu vešlo v moc práva (§ 18 nesp. pat.), a poněvadž je nelze změniti bez újmy práv nabytých z něho manželem Josetem L-em, měl býti rekurs, podaný teprve 7. listopadu 1922, dle §u 11 nesp. pat. odmítnut. Dodati dlužno toto: Podle §u 242 obč. zák. nemůže býti opatrovanci na škodu, bylo-li v některém účtu něco zapomenuto nebo přihodilo-li se jiné nedopatření, pročež není zákonné překážky, by nebylo o jednotlivých nárocích choromyslné Anny L-ové, jichž dodatečné zařadění do účtu za rok 1921 nynější podpůrce navrhl, jednáno dodatečně, zvláště, když si opatrovnický soud při vyřízení účtu za rok 1921 takové dodatečné jednání a rozhodnutí výslovně vyhradil. Právní moci požívá účet jen ohledně položek, které obsahuje, o nichž bylo jednáno a také rozhodnuto. S názorem rekursního soudu, že opatrovnický soud měl při vyřízení účtu rozřešiti i otázky, zda a jaká náhrada přísluší opatrovankyni za místnosti, ve společném domě nyní výhradně jejím manželem používané, a kdo má nésti náklady pobytu Anny L-ové v léčebním ústavu, nelze souhlasiti. Řešení sporných otázek, pramenících v poměru opatrovníka k opatrovanci přísluší ovšem opatrovnickému soudu a to cestou nespornou, ale nahodilá okolnost, že podpůrce byl v tomto případě zároveň manželem opatrovankyně a správcem společného majetku, nemůže býti důvodem, aby opatrovnickým soudem a cestou nespornou rozhodovány byly i rozepře vzniklé z poměru manželského a společenství statků. Předpis §u 2 čís. 7 nesp. pat. staví v této příčině pravomoci nesporného soudce nepřekročitelnou hráz. Opatrovnický soud musí se omeziti na to, by majetková práva opatrovankyně byla zjištěna a zachována, kde jest k tomu potřeba pro odpor třetích osob sporu, musí opatrovník býti poukázán, aby jej zahájil. V tomto směru bude však předem nutno, by stav majetku choromyslné Anny L-ové byl řádně vyšetřen. Inventář ze dne 14. února 1921 byl sepsán pouze na základě udání manželových, proti předpisu §u 185 nesp. pat. nebyl o jeho úplnosti a jmenovitě o vlastnictví koně ve společném hospodářství se nacházejícího posud slyšen otec a nynější podpůrce opatrovankyně ani Anna L-ová sama, ač z okolnosti, že jest jen částečně svéprávnosti zbavena, dlužno souditi, že má jistý přehled o společném majetku a hospodářství. Bude dále třeba zjistiti obsah manželských smluv, o nichž se obě strany opětovně zmiňují, rovněž, zda manželi přísluší správa manželčina jmění dle §u 1238 obč. zák., jak se tvrdí v dovolacím rekursu, po případě, kdy byla vypověděna. Tyto nedostatky v posavadním opatrovnickém řízení jakož i neúplnost složeného účtu třeba napraviti, nemohou však býti na újmu nastalé již právní moci usnesení prvního soudu.

Citace:

Čís. 3469. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 196-197.