Authors:
= Váž. civ., 7 (1925), sv. 1
PDF

Čís. 4823.


Jest přípustno teprve v řízení odvolacím (při odvolacím líčeni) učiniti návrh, by byl rozsudek prvé stolice změněn v ten způsob, že se manželství rozvádí z viny druhé strany.

(Rozh, ze dne 18. března 1925, Rv I 206/25.)
Žalobě manžela o rozvod manželství od stolu a lože z viny manželčiny procesní soud prvé stolice vyhověl. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalované a uvedl ku konci
důvodů:
Nelze sdíleti právní názor odvolacího soudu, že jest vzhledem ku §u 482 druhý odstavec c. ř. s. nepřípustným dovolatelčin, teprve v odvolacím řízení učiněný návrh, by byl rozsudek soudu prvé stolice změněn v ten způsob, že se manželství rozvádí z viny žalobce, po případě z viny obou stran, poněvadž předpis §u 6 ministerského nařízení ze dne, 8. prosince 1897, čís. 283 ř. zák. jest absolutním, na návrh stran nevázaným předpisem, podle kterého výrok o vině musí býti učiněn i tehda, když návrh v této příčině ani nebyl učiněn, a proto ani v odvolacím řízení dodatečně po této stránce učiněný návrh stran nemůže býti podle §u 482 odstavec prvý c. ř. s. považován za nepřípustnou novotu, pokud se týče nevztahuje se na podobný návrh, učiněný teprve při odvolacím roku, nikoli však v odvolání, předpis §u 483 c. ř. s., což podle §u 513 c. ř. s. platí také pro dovolací řízení. Okolnost tato, což i dovolatelka mohla a musila nahlížeti, je však pro účelnost a úspěch jejího dovolání zcela bez významu.
Citace:
č. 4823. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 562-562.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).