NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Čís. 15017.

K výkladu úmluvy, jíž převzal knihovní věřitel závazek, že nepostoupí jiným věřitelům přednost před svou knihovní pohledávkou. Pokud odpovídá za škodu vzniklou smluvníku porušením svého závazku.
(Rozh. ze dne 6. března 1936, Rv I 808/34.)
Žalobkyně domáhá se na žalovaném náhrady škody, již mu způsobil tím, že jednaje proti úmluvě ze dne 26. dubna 1930, postoupil pohledávce Jana D. v částce 30000 Kč s příslušenstvím přednost před svojí knihovní pohledávkou, čímž se zhoršilo pořadí částek postoupených žalobkyni a firmě Jan B. tak, že při rozvrhu nejvyššího podání za zastavenou nemovitost nedošly úhrady ve výši 11238 Kč 45 h, ačkoliv jim prý i tato částka byla by bývala přikázána, kdyby byl žalovaný smlouvu řádně splnil. Nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody:
Žalobkyni, jež uplatňuje nárok na náhradu škody pro nenáležité splnění smlouvy, náleželo, aby dokázala, že byla uzavřena smlouva určitého obsahu, že nebyla splněna buď vůbec nebo řádně a že jí tím vznikla škoda určité výše; nemusila dokázati zavinění žalovaného, neboť v případě nároku na náhradu škody z nesplnění nebo nedokonalého splnění smluvní povinnosti mění se pouze závazek, který tu již jest, v povinnost k náhradě škody, a má naopak žalovaný dokázati, že nemá viny na nesplnění nebo na nepořádném splnění smlouvy (§ 1298 obč. zák. — rozh. čís. 11499 Sb. n. s.). Napadený rozsudek vylučuje protiprávní nebo protismluvní čin žalovaného z důvodu, že žalovaný prý nikterak nepřevzal závazek nepostoupiti přednost též pohledávkám jiných knihovních věřitelů před svojí knihovní pohledávkou nebo jim z ní ničeho nepostoupiti. K tomu závěru však dospěl napadený rozsudek nesprávným výkladem informace ze dne 26. dubna 1930. Podle ní svolil žalovaný k tomu, aby pohledávce fy Jan B. . . .t proti Janu B. . . .ovi v částce 2882 Kč 49 h s přísl., jež tenkráte na nemovitosti ještě nebyla knihovně zajištěna, a pohledávce žalobkynině v částce 9075 Kč s přísl., jež tehdy již co do částky 7656 Kč s přísl. byla na polovici reality, náležející dlužníku, zajištěna, byla postoupena přednost před jeho pohledávkou v částce 50000 Kč, váznoucí na celé nemovitosti, po případě aby příslušné částky z jeho pohledávky uvedeným věřitelům byly postoupeny a tato transakce knihovně na celé nemovitosti provedena. Rozsah smluvní povinnosti žalovaným tenkráte převzaté nutno posouditi podle stavu věci, jaký byl při uzavírání oné dohody. Pohledávka žalovaného v částce 50000 Kč s přísl. byla totiž tenkráte zajištěna zástavním právem s pořadím ze dne 4. listopadu 1929 a následovala tehdy na polovici nemovitosti patřící Janu B-ovi po pohledávce firmy J. W. a spol. v částce 26000 Kč, jíž žalovaný již dne 8. dubna 1930 postoupil přednost před příslušnou polovicí své pohledávky, kdežto na polovici Marie B-ové následovala po pohledávce Josefa B., váznoucí na celé nemovitosti. Účelem úmluvy ze dne 26. dubna 1930 bylo tudíž, aby pohledávky firmy Jan B. . .t v částce 2882 Kč 49 h a žalobkyně v částce 9075 Kč s přísl. na celé nemovitosti byly zajištěny tak, že měly nabýti pořadí po bezprostředně předcházejících tehdy již zajištěných pohledávkách a před zbývající pohledávkou žalovaného, čeho mělo býti docíleno postoupením přednosti, pokud se týče postoupením příslušných částek z pohledávky žalovaného. Jiný výklad onoho ujednání by odporoval vykládacím pravidlům § 914 obč. zák. a byl proto žalovaný, aby smlouvu náležitě splnil, povinen provésti ujednaný postup tak, by smluvníci nabyli pořadí jím takto — třeba ne výslovně — připověděného. Postoupil-li žalovaný, než došlo ku vtělení smluveného postupu, dne 30. září 1930 pohledávce Jana D. v částce 30000 Kč s přísl. přednost před svojí celou pohledávkou, změnil tím svémocně podstatné předpoklady úmluvy ze dne 26. dubna 1930 a porušil povinnosti z oné smlouvy plynoucí, totiž aby ji za nezměněných podmínek provedl. Žalovaný jest proto žalobkyni, jíž nárok firmy Jan B. . .t byl postoupen, práv ze škody tím vzniklé. Na to nemá vlivu, že první listina zástupcem žalující strany sepsaná nebyla způsobilá pro knihovní provedení úmluvy stran ze dne 26. dubna 1930. Další důvody týkají se výpočtu výše škody.

Citace:

č. 15017. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 287-288.