Č. 6961. Živnostenské právo. — Školství (Slovensko): * Provozování žákovského pensionátu nelze považovati za provozování hotelu podle § 10 zák. čl. XVII:1884.(Nález ze dne 12. prosince 1927 č. 26437).Věc: Koloman N. v Bratislavě proti ministerstvu obchodu o provozování živnosti hostinské a výčepnické.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Rozhodnutím z 20. prosince 1923 nevyhověl župní úřad v Bratislavě odvolání, které podal st-l z výměru měst. notářského úřadu v Bratislavě z 27. srpna 1923, jímž mu bylo zastaveno provozování žákovského pensionátu, řečeného »Collegium Marianum«. Na odůvodnění tohoto výroku bylo ve výměru tom uvedeno, že pensionát zabývá se po živnostensku ubytováním žáků domácím způsobem a že provozování takového ubytování považuje rozhodnutí býv. uher. min. obch. č. 16484/1907 za živnost hotelovou, k jejímuž provozování je ve smyslu § 10 zák. čl. XVII: 1884 potřeba povolení živn. úřadu, jehož však »Collegium Marianum« nemá. — Nař. rozhodnutím potvrdilo min. obch. pořadem instančním toto rozhodnutí z jeho důvodů a podotklo, že poskytování domácího přístřeší (pense) třeba považovati za provozování živnosti hotelové, poněvadž bezpodmínečnou náležitostí takové živnosti není dočasné ubytování výlučně cestujících hostí, nýbrž živnost ta obsahuje také poskytování domácího přístřeší, tedy ubytování stálejšího rázu. O stížnosti uvažoval nss takto: V daném případě šlo o rozhodnutí otázky, zda st-l v době, kdy mu bylo zastaveno provozování žákovského pensionátu, mohl tuto činnost vyvíjeti jen na základě povolení živn. úřadu, či zda takového povolení nepotřeboval. Šlo tedy o výrok povahy deklaratorní, který sluší posuzovati dle zákona platného v době vydání zmíněného zákazu, t. j. rozhodování prvé stolice. Výměr prvé stolice byl vydán za platnosti zák. čl. XVII:1884 a spočívá, jak je v něm výslovně uvedeno, na ustanovení § 10 cit. zák. Min. obch. pořadem instančním potvrdilo tento výměr, nic na něm nezměnivši. V § 10 zák. čl. XVII: 1884 stanoví se, že na povolení je závislým započetí a provozování živnostenských odvětví v paragrafu tom uvedených, mezi něž náleží dle bodu a) »držení hotelu.« Povolení to udílí dle § 20 prvostupňová živn. vrchnost. Pojem hotelu není v zákoně definován a dlužno proto pojem ten vykládati v obyčejném smyslu tohoto slova. Hotelem v tomto smyslu dlužno rozuměti živn. podniky, zabývající se přechováváním osob, které jsou ubytovateli, podnikateli cizí, t. j nenáleží ani mezi jeho domácí příslušníky, ani mezi osoby jinak jemu blízké. Provozování žákovského pensionátu nelze však považovati za provozování hotelu ve smyslu § 10 cit. zák., neboť chybí tu podstatné znaky této živnosti. Žáky, kteří jsou v pensionátě ubytováni, stravováni, podrobeni opatrování a dozoru majitele pensionátu, jejž vykonává na místě rodičů, nelze považovati za cizince. Takový pensionát, zejména je-li v něm dozíráno k tomu, aby žáci ve škole prospívali a opakuje-li se s nimi za tím účelem látka ve škole probíraná, má ráz rodinný, po případě ráz ústavu výchovného, tedy ráz, který jest provozování hotelu cizí. K provozování takového podniku není potřeba povolení, o němž je v § 10 zák. čl. XVII:1884 řeč. V daném případě je z předložených správních spisů patrno a mezi stranami není o tom sporu, že st-l zřídil si ve ..... klášteře v Bratislavě pod jménem »Collegium Marianum« internát, v němž jsou ve školním roce ubytováni a stravováni žáci, navštěvující bratislavské školy. St-l tvrdil v celém řízení správním, zejména také v odvolání na min. obch., že žáci ti jsou podrobeni v internátě odbornému dozoru učitelskému a že instruktoři (profesoři, učitelé) opakují s nimi učební látku ve škole probíranou. Toto tvrzení zůstalo nepopřeno. — Když žal. úřad přes to prohlásil, že k provozování tohoto žákovského pensionátu je ve smyslu § 10 cit. zák. potřeba povolení živn. úřadu, založil své rozhodnutí na nesprávném výkladu pojmu provozování hotelu. Výměr prvé stolice, jenž byl min. obch. recipován, dovolává se pro svůj opačný názor pres. rozhodnutí býv. uh. min. obch. č. 16484/1907. Dle sdělení měst. notářského úřadu v Bratislavě vyslovuje toto rozhodnutí zásadu, že po živnostensku provozovaná pense, podobná domácnosti, je živností a jako taková povinna vyložiti ceník. Než nehledě ani k tomu, že v daném případě nejde o obyčejný pensionát, nýbrž pensionát žákovský, rozhodnutí vydané v konkrétním případě má platnost pouze pro tento případ, nemá však povahu právní normy a proto není obsah jeho pro posuzování jiného případu, než kterého se týká, závazný. Příčí se tedy nař. rozhodnutí zákonu.