NPD documents search: Všehrd, 11 (1930) - Antonín Pimper, České obchodní banky za války a po válce.

Čís. 4317.

Kdo byl ve smyslu § 2 čís. 2 zákona ze dne 28. června 1916, čís. 207 ř. zák. částečně zbaven svéprávnosti, je podle trestního zákona plně zodpověděn a podle trestního řádu plně schopen vystupovati jako obviněný (obžalovaný) před trestními soudy samostatně a činiti platná a závazná procesuální prohlášení.
Prohlášení odsouzeného, který byl částečně zbaven svéprávnosti (pro pijáctví), že se vzdává opravných prostředků, je platné a závazné, nevyšlo-li najevo nic, co by nasvědčovalo tomu, že prohlášení nebylo volné nebo že bylo učiněno ve stavu nepříčetném.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1931, Zm II 24/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání stížnost obžalovaného do usnesení krajského soudu trestního v Brně ze dne 30. prosince 1930, jímž byla odmítnuta zmateční stížnost stěžovatele do rozsudku téhož soudu ze dne 25. listopadu 1930.
Důvody:
Stěžovatel prohlásil po vynesení odsuzujícího rozsudku a po poučení o opravných prostředcích, že se vzdává zmateční stížnosti. Přes to obžalovaný opověděl ve lhůtě třídenní zmateční stížnost, která byla napadeným usnesením podle § 1 čís. 1 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878 odmítnuta. Ve stížnosti do tohoto usnesení uplatňuje obžalovaný, že, nebyv při hlavním přelíčení zastupován obhájcem, nebyl si vědom toho, že učinil prohlášení, jímž se vzdává zmateční stížnosti, a odůvodňuje toto tvrzeni tím, že je, jak ze spisů vychází, alkoholikem, že byl opětně jako alkoholik internován v ústavu choromyslných, že pro tuto duševní chorobu je jeho schopnost rozumně usuzovati a činiti volné rozhodnutí podstatně zmenšena, a že vzhledem na tuto soudu ze spisů známou duševní povahu neměl ho soud přidržovati k tomu, by se o opravných prostředcích ihned vyjádřil, nýbrž měl poskytnout! stěžovateli možnost, by si v zákonné lhůtě mohl věc náležitě rozmysliti a dovolali se podpory osoby práva znalé. Stížnosti nelze přiznati důvodnost. Stěžovatel byl naposledy v mor, zem. ústavě pro choromyslné ošetřován od 16. srpna 1929 do 12. listopadu 1929, kdy byl , jako zlepšený z ústavu propuštěn. Usnesením okresního soudu v Brně-okolí ze dne 4. dubna 1927 byl stěžovatel částečně zbaven svéprávnosti pro pijáctví ve smyslu § 2 čís. 2 zákona ze dne 28. června 1916, čís. 207 ř. zák. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona rovná se ten, kdo je částečně zbaven svéprávnosti, dospělému nezletilci a dostane podpůrce. Taková osoba je podle trestního zákona plně zodpovědná a podle trestního řádu plně schopna vystupovali jako obviněný (obžalovaný) před trestními soudy samostatně a činili platná a závazná procesuální prohlášení. Prohlášení stěžovatele, že se zmateční stížnosti do odsuzujícího rozsudku vzdává, je tudíž po zákonu platné a proň závazné, ano nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo tomu, že prohlášení nebylo volné nebo že bylo učiněno ve stavu nepříčetném. Nalézací soud tudíž právem odmítl zmateční stížnost, kterou stěžovatel podal po onom prohlášení u soudu, podle § 1 čís. 1 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878; nebylo proto stížnosti vyhověno.

Citace:

Šedesáté narozeniny dr. Přemysla Šámala.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, s. 616-617.