Č. 2728.


Státní úředníci (Slovensko): Započtení dřívější služby notářské u notářů ustanovených čsl. stát. úředníky podle zák. č. 211/1920 jest posuzovati podle nař. č. 573/1920 a nikoliv podle nař. č. 666/1920.
(Nález ze dne 5. října 1923 č. 16450.)
Věc: Ondř. K. v L. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska v Bratislavě stran započítání služební doby.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l, byv usnesením vlády republiky čsl. z 11. února 1921 jmenován jako obecní notář na Slovensku stát. úředníkem s platností od 1. srpna 1920, žádal o propočtení služební doby a započtení dřívější služby jako notářský praktikant od 26. listopadu 1887 do 14. března 1891 a pak služby jako obecní notář od 14. dubna 1891 do 1. srpna 1920.
Výměrem žal. úřadu z 24. června 1922 bylo mu propočtení toto provedeno tak, že mu sice byla započtena doba v obecní službě jako notářský praktikant od 26. listopodu 1887 do 25. listopadu 1888 a pak služba notářská od 14. dubna 1891 do 1. srpna 1920 s následující službou státní, kdežto služba notářského praktikanta od 26. listopadu 1888 do 6. února 1891 dle § 15 vlád. nař. 666/1920 a dle nařízení bývalého uher. min. vnitra z r. 1884 č. 58285 započtena nebyla s připomenutím, že propočtení ve stupnici E pro krátkost času nemá praktického významu. Výměr tento doručen byl 19. srpna 1922.
Podáním z 25. září 1922 žádal st-l, aby mu i doba od 26. listopadu 1888 do 6. února 1891 byla započítána, ježto § 15 nař. 666/1920 o krátkosti času ničeho nestanoví a služba praktikantská jest službě notářské rovnocenná, kdežto maďarské předpisy pro propočtení služební doby jsou nerozhodné.
Nař. rozhodnutím bylo st-li sděleno, že doba praktikantská od 26. listopadu 1888 do 6. února 1891 se do postupu do vyšších platů nemohla započítati, poněvadž st-l nesložil notářskou zkoušku včas t. j. dokončeným 22. rokem věku (nař. býv. uh. min. vnitra č. 58285 z r. 1884) a následkem toho není rovnocenná co do vzdělání nynější státní službě st-lově (§ 15 vl. nar. 666/1920) a konečně že propočítání ve skupině E státních úředníků pro krátkosťdoby nemá praktického významu.
O stížnosti pro nezákonnost podané uvažoval nss: —
Žal. úřad vycházeje z toho předpokladu, že st-l nesložil včas, t. j. dokončeným 22. rokem věku notářskou zkoušku — (nař. býv. uh. ministra vnitra z r. 1884 č. 58285) — dospívá k názoru, že služební doba od 26. listopadu 1888 do 6. února 1891 není následkem toho rovnocennou co do vzdělání nynější státní službě st-lově ve smyslu § 15 vl. nař. z 22. prosince 1920 č. 666 Sb. a ve skupině E státních úředníků že propočítání pro krátkost doby nemá praktického významu. Žal. úřad zřejmě posuzoval započtení předchozí služební doby praktikantské a notářské podle předpisů nařízení vl. č. 666 Sb.
O započtení dřívější notářské služby u notářů, kteří byli podle zákona z 22. března 1920 č. 211 Sb. trvale ustanoveni státními úředníky, obsahuje předpisy nařízení z 12. října 1920 č. 573 Sb. a nelze tedy předpisů nařízení č. 666/1920 na ně vůbec použíti. Ježto žal. úřad v nař. rozhodnutí vycházel z mylného názoru, že předchozí notářskou (resp. praktikantskou) službu st-lovu dlužno posuzovati dle nař. 666/1920 a teprve v odvodním spise se snažil stanovisko svoje obhájiti i s hlediska nařízení 573/1920, bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 2728. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 704-705.