NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Č. 11969.

Živnostenské právo: * Vdova po majiteli živnosti hostinské, jenž zemřel již za účinnosti zák. č. 112/1927 Sb., není podle § 3 odst. (1) č. 1 lit. a) tohoto zák. osvobozena od průkazu způsobilosti.
(Nález ze dne 11. června 1935 č. 15828/35.)
Věc: Společenstvo hostinských a výčepníků v Liberci (adv. Dr. Julius Eisner z Prahy) proti zemskému úřadu v Praze (za zúč. Marii St. v L. adv. Dr. Otto Wilhelm z Liberce) o koncesi hostinskou a výčepnickou.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 11. srpna 1931 zamítl okr. úřad v Liberci žádost Marie St. o udělení koncese hostinské a výčepnické se stanovištěm v L. čp. .., jelikož místní potřeba obyvatelstva v L. jest po právu již stávajícími koncesemi hostinskými a výčepnickými dostatečně kryta.
Nař. rozhodnutím vyhověl zem. úřad v Praze odvolání, jež proti tomu podala Marie St., a udělil jí za určitých podmínek koncesi k provozování živnosti hostinské a výčepnické s dílčím oprávněním čepovati víno v požadovaném stanovišti. Rozhodnutí toto bylo opřeno o úvahu, že udělení koncese nevadí ani okolnosti, na které nutno bráti zřetel podle § 18 živn. ř., ani jiné zákonné překážky. Žadatelka jest osvobozena od průkazu způsobilosti podíle ustanovení § 3 odst. 1 bodu 1 lit. a) zák. z 15. července 1927 č. 112 Sb., neboť provozuje právem vdovským samostatně živnost hostinskou a výčepní na základě koncese udělené zemřelému manželu Jindřichu St. výměrem osp-é v Liberci ze 7. ledna 1925, tedy na základě koncese udělené před účinností zák. z 15. července 1927 č. 112 Sb. V dalším odůvodnění zabýval se pak zem. úřad otázkou místní potřeby a dovodil, že v předmětném případě jest dána.
O stížnosti společenstva uvážil nss: — — —
Pokud jde o sporný průkaz způsobilosti, dovozuje stížnost, že podle spisů, do nichž společenstvo mohlo nahlédnouti, bylo Marii St. povoleno provozovati vdovským právem toliko svobodnou živnost obchodu vínem, čajem atd., že však nějaký akt, podle něhož mohla provozovati podle § 56 živn. ř. i koncesovanou živnost hostinskou, nebyl mu dán k nahlédnutí, a spatřuje v tomto postupu podstatnou vadu řízení.
Jak ze spisů správních plyne, vzala osp v Liberci výměrem z 1. února 1928 oznámení Marie St. ze dne 16. ledna 1928 na vědomí, že Marie St. provozuje dále živnost hostinskou a výčepnickou ve V., udělenou jejímu zemřelému manželu Jindřichu výnosem ze 7. ledna 1925. Nss nemusil zkoumati, zda ve spisech, do nichž společenstvo mělo možnost nahlédnouti, také cit. výměr byl založen, neboť i kdyby tomu tak nebylo, nemohlo by jíti o vadu podstatnou, ježto tím st-li, jak z vývodů stížnosti se podává, obrana před tímto tribunálem nikterak ztížena nebyla.
Paragraf 3 zák. z 15. července 1927 č. 112 Sb., který ve smyslu § 8 nabyl účinnosti dnem vyhlášení, t. j. dnem 28. července 1927, stanoví, že od průkazu způsobilosti v předchozím paragrafu uvedeného jest osvobozen: 1. kdo před účinností tohoto zák.: a) nabyl koncese hostinské a výčepnické anebo provozoval živnost hostinskou a výčepnickou jako schválený náměstek nebo schválený pachtýř. Opíraje se o toto ustanovení, vyslovil žal. úřad, že Marie St. jest osvobozena od průkazu způsobilosti, poněvadž právem vdovským provozuje živnost hostinskou na základě koncese udělené zemřelému manželu před účinností zák. č. 112/27 Sb.
Nss nemusil se v dnešním případě zabývati otázkou, zda provozování hostinské živnosti podle § 56 živn. ř. vdovou koncesionáře lze subsumovati pod pojem »nabytí« koncese ve smyslu cit. § 3, neboť i kdyby tomu tak bylo, nebylo by lze názor žal. úřadu, že dnešní st-lka byla od průkazu způsobilosti osvobozena, uznati správným.
Jak konaným šetřením bylo zjištěno a jak ostatně žadatelka ve svém oznámení ze 16. ledna 1928 sama udala, zemřel manžel Marie St. dne 16. srpna 1927, tedy již za účinnosti zák. č. 112/27 Sb. Provozovala tudíž Marie St. živnost hostinskou a výčepní na základě práva vdovského a nabyla tohoto oprávnění až za účinnosti cit. zák. Žal. úřad, jemuž den úmrtí Jindřicha St. byl znám, vycházel zřejmě z právního názoru, že vzhledem k tomu, že provoz živnosti na podkladě vdovského práva se děje podle § 56 živn. ř. na základě koncesního dekretu zemřelého živnostníka, záleží toliko na tom, zda koncese byla zemřelému udělena před účinností zák. č. 112/27 Sb., že však jest nerozhodno, kdy vdova podle § 56 živn. ř. nabyla oprávnění k dalšímu provozu živnosti. Pro takový výklad neposkytuje však znění cit. ustanovení podkladu, neboť i kdyby se nabytím koncese ve smyslu cit. § 3 zák. č. 112/27 Sb. rozumělo také nabytí oprávnění podle § 56 živn. ř., muselo by záležeti na tom, kdy tohoto oprávnění bylo nabyto a zda se tak stalo před účinností zák. č. 112/27 Sb.
Vycházel tudíž žal. úřad při posouzení otázky, zda Marie St. byla od průkazu způsobilosti osvobozena, z mylného právního názoru, a slušelo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž se nss musil zabývati ostatními námitkami stížnosti v otázce místní potřeby.

Citace:

Č. 11969. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 35-37.