čís. 13659.
Oprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.).
Oznámil-li pachtýř sice včas doporučeným dopisem propachtovateli, že žádá za úpravu pachtovného, avšak ve lhůtě § 7 odst. (1) vl. nař. nepožádal u soudu, by bylo pachtovné upraveno, nemůže býti jednáno o úpravě pachtovného, třebaže v této lhůtě podal propachtovatel u soudu námitky proti mimosoudně mu oznámenému pachtýřovu nároku na úpravu pachtovného.
(Rozh. ze dne 16. června 1934, R I 595/34.)
Návrh pachtýře Františka H-a proti Boženě U-ové na úpravu pachtovného soud prvé stolice zamítl. Důvody: František H. má v pachtu hospodářství čp. 18 patřící Boženě U-ové. Toto hospodářství má výměru as 70 korců, asi 20 ha. Pro tento pacht platí ustanovení § 7 vládního nařízení ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. Doznáním Boženy U-ové jest zjištěno, že jí František H. oznámil včas doporučeným dopisem, že uplatňuje nárok na úpravu pachtovného podle’ vl. nařízení. Jak František H. doznává, nedošlo vůbec k dohodě stran o pachtovném. Ve smyslu § 7 cit. vl. nařízení měl pachtýř v době třiceti dnů, co doručeno oznámení Boženě U-ové, se pokusiti o dohodu a pak v dalších patnácti dnech měl žádati u okresního soudu, v jehož obvodě jest hospodářství, hospodářský celek, aby pachtovné bylo upraveno. Jelikož se však tak nestalo, ač pokus o dohodu jest obligatorní, bylo uznati jak shora uvedeno. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by nehledě k uplatňovanému důvodu zamítnutí rozhodl o úpravě pachtovného. Důvody: První soud zjistil, že se oznámení o uplatňování nároku se strany pachtýře propachtovatelce stalo včas; jen pro zmeškání lhůty pro toto oznámení platí sankce § 7 vlád. nař .vyřčená, že pachtýř pozbývá jinak svého nároku. Jinak jest mu na vůli navrhnouti u soudu úpravu pachtovného. Ve lhůtě v § 7 nař. učinila ipropachtovatelka sama návrh u soudu, by bylo rozhodnuto o námitkách proti úpravě pachtovného, které se pachtýř domáhal. Následkem toho bylo zbytečné, by pachtýř sám učinil takový návrh u soudu, řízení bylo včas u soudu zahájeno, takže následky zmeškání nemohou pachtýře stihnouti.
Nejvyšší soud změnil napadené usnesení v ten rozum, že odmítl i návrh pachtýře na úpravu pachtovného i námitky propachtovatelky.
46 Důvody:
Pachtýř František H. sice včas doporučeným dopisem oznámil propadl to vatelce Boženě U-ové, že žádá za úpravu pachtovného, avšak ve lhůtě § 7 odst. (1) vlád. nař. z 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. nepožádal u soudu, by bylo pachtovné upraveno. Rekursní soud má za to, že nicméně jest jednati o úpravě pachtovného, poněvadž v této lhůtě podala propachtovatelka Božena U-ová u soudu námitky proti mimosoudně jí oznámenému pachtýřovu nároku na úpravu pachtovného, což prý dostačí. S tímto názorem však nelze souhlasili. Neboť § 12 vlád. nař. výslovně stanoví, že v nesporném řízení rozhoduje soud o námitkách podaných podle § 5 odst. (2) nebo podle § 6, jakož i o návrzích na úpravu pachtovného podle § 7. Jde-li o pacht hospodářského celku — jak tomu je v souzeném případě — nelze o námitkách propachtovatelových jednati podle § 12 v nesporném řízení, poněvadž § 7 takových námitek nezná, nýbrž ukládá pachtýři, by o úpravu pachtovného u soudu sám zakročil. K zakročení tomu ho ovšem nelze nutili, proto je v § 7 uvedeno, že může žádali, avšak, neučinil-li tak, — a to do lhůty — má to v zápětí, že o úpravě pachtovného soud v nesporné cestě nejedná (§ 12 zmín. vl. nař.). Proto měly býti námitky propachtovatelky odmítnuty bez jakéhokoliv řízení jako nepřípustné. Návrh pachtýřův, přednesený u soudu teprve při jeho zbytečně nařízeném protokolárním výslechu dne 27. října 1933 musil býti rovněž odmítnut, poněvadž nebyl podán ve lhůtě § 7 vládního nařízení a proto o něm nelze jednati.