NPD documents search: Právník, 67 (1928) - Jednací řády pro zemská zastupitelstva

Čís. 5162.

Organisace Junáků N. O. F. byla povahy tajné po rozumu § 17 zák. na ochr. řep.
Náležitosti skutkové podstaty tohoto přečinu.
Právní důsledky jednotností oné organisace.
Cílem Národní obce fašistické je zvrácení demokraticko-republikánské státní formy a zavedení fašistické diktatury, jež je v rozporu s ústavně stanovenou formou čsl. státu.
(Rozh. ze dne 18. prosince 1934, Zm I 990/34.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Klatovech ze dne 30. října 1933, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přečinem sdružování státu nepřátelského podle § 17 čís. 1 odst. 2 zák. na ochr. rep.
Důvody:
Zmateční stížnost obžalovaného vytýká rozpor rozsudku se spisy v tom, že rozsudek vzal na základě jeho doznání za dokázáno, že byl členem Junáctva v S. a okolí. Jde spíše o neúplnost rozsudku, že nalézací soud při tomto zjištění neuvážil, že obžalovaný doznal členství v p-ské organisací Junáků. Rozsudek však není proto zmatečný, neboť nejde o okolnost rozhodnou v této trestní věci; tu bylo o členství stěžovatele v organisací Junáků souzeno v prvé stolici dříve než u krajského soudu v Plzní ,kde byl pro členství v p-ské organisací obžalován ve spise Tk VI 409/33. Jak plyne z rozsudkových zjištění, není v něm členství v organisací Junáků posuzováno jen. s hlediska místní organisace pro S. a okolí, nýbrž v rámci celkové organisace Junáků NOF., jejíž jsou Junáci nedílnou složkou k tomu účelu, by plnili její politický program. Rozsudek sám zdůrazňuje, že organisace je centralistická a že její hlavou je Vůdce NOF. jako vrchní velitel Junáků, který soustřeďuje ve svých rukou i veškeru moc. Zejména bylo též právě jen se zřetelem k cílům celkové organisace Junáctva v rámci NOF. nalézacím soudem usuzováno na to, že šlo o tajnou organisací, jejímž cílem bylo podvraceli demokraticko-republikánskou formu státu, a že obžalovaní, mezi nimi i stěžovatel Jan K. k tomuto sdružení přistoupili znajíce jeho účel, jak byl dovoděn pro celou organisací Junáků; nebylo zjištěno a není to základem rozsudku, že by místní organisace pro S. a okolí byla mimo zjištěný ráz a účel celkové organisace něco podnikla, z čeho by se jen pro tuto organisaci a jej i členy daly dovoditi skutkové znaky přečinu podle § 17 zák. na ochr. rep. Z toho plyne, že nesejde na tom, že obžalovaný Jan K., ač byl podle svého doznáni členem p-ské organisace Junáků, byl souzen spolu se členy místní organisace s-cké; rozsudek netrp! proto vytýkaným zmatkem rozporu se spisy ani neúplnosti. Zřetele na jeho odsouzeni v této trestní věci dbal nejvyšší soud plně při současném projednávání zmateční stížnosti státního zastupitelství proti pozdějšímu osvobozujícímu rozsudku ve věci Tk VI 409/33 krajského soudu v Plzni, ponechav tu osvobozeni obžalovaného Jana K-a v platnosti, takže zásada trestního řízení »ne bis in idem«, kterou má stěžovatel na zřeteli, není potvrzením odsuzujícího rozsudku krajského soudu v Klatovech nikterak porušena.
Ve věci samé uplatňuje zmateční stížnost ne sice číselně, ale podstatou svých námitek zmatek podle § 281 čís. 9 a) tr. ř., popírajíc, že šlo v organisaci Junáků o tajnou organisaci, kdyžtě byla řádně úřadům ohlášena, po případě že obžalovaný věděl o tom, že je p-ská organisace taková; v poukazu na to, že p-ská organisace pořádala jen několik večírků a že v ní byly placeny příspěvky na řádné ustaveni spolku, je konečně zřejmě naznačena výtka, že účelem této organisace nebylo podvracet! demokraticko-republikánskou formu státu. Tyto námitky zmateční stížnosti popírající přečin podle § 17 zák. na ochr. rep. jsou bezdůvodný, po případě není v nich uvedený důvod zmatečnosti proveden po zákonu.
Rozsudek nalézacího soudu zjistil ve skutečnosti všechny předpoklady, podle nichž nebylo vyloučeno posouzení členství všech obžalovaných v organisaci Junáků dokonce za zločin přípravy úkladů podle § 2 zák. na ochr. rep. Uvedl ve směru objektivním podle posudku znalců z různých brožur, tajných tiskovin a rozkazů, že NOF. nesouhlasila s nynější československou vládní formou a že bylo jejím úmyslem dosaditi vládu fašistickou, byť i cestou násilnou a že jí k tomu měly dopomoci oddíly Junáctva vojensky organisované; při uvážení celé jich organisace a jejich členstva považuje je za faktora, který se mohl pokusiti o zvrácení dosavadního řádu a docíliti úspěchu časově i prostorově omezeného. Zjistil dále, že obžalovaní, členové organisace Junáků, věděli, že účelem Junáků je vybudování státu nového s ústavou hovící zásadám NOF. a to cestou násilnou. Podle těchto zjištění mohla býti organisace Junáků objektivně posouzena jakožto spolčení, které bylo povahou svojí způsobilé, by se v něm uplatnila záměrná činnost jednotlivých pachatelů změniti demokraticko-republikánskou formu státu i násilím. Ba rozsudek i pro subjektivní stránku viny obžalovaných vytkl jeden ze znaků, jež jsou nutné k úmyslu podle § 2 zák. na ochr. rep., totiž jejich vědomí o cíli této organisace, směřujícím záměrně ke změně demokraticko-republikánské formy státu a o násilnosti prostředků, jimiž by se cíle toho mělo dosáhnouti. Ani sama obžaloba nevinila však obžalované přes toto vědomí z toho, že jejich spolčení se v Junáctvu bylo i u nich záměrné právě k onomu naznačenému cíli pomocí násilí a nepřísluší tudíž ani nejvyššímu soudu, aby se vyslovil o tom, zda by z daných předpokladů bylo lze dovoditi u jednotlivých obžalovaných, zejména též u stěžovatele i záměr úkladný podle § 2 zák. Ostatně nejsou ani tam, kde jsou v rázu samotné organisace splněny objektivní předpoklady pro posouzení členství v nich za zločin podle § 2 zák. na ochr. rep., vyloučeny případy, že nelze jednotlivci prokázali záměrnost na spolčení se na podkladě násilném, takže nutno pak i v rámci takového spolčení podřaditi činnost jednotlivých pachatelů jen za přečin podle § 17 cit. zák. (sr. rozh. č. 5040, 5045 Sb. r. n. s.). Tak je tomu i v tomto případě v důsledku toho, že veřejný žalobce ani sám nekladl obžalovaným za vinu záměr úkladný v jejich spolčení.
Leč i při tomto posuzování jejich spolčení jen v rámci přečinu podle § 17 cit. zák., dosvědčuje nalézacím' soudem zjištěná povaha Junáků jakožto organisace vojenské povahy, která ku; provedení svých cílů měla na zřeteli dokonce použití násilí, tím pádněji, že to byla organisace tajná. Vojenský ráz její je v rozsudku podrobně zjištěn na základě posudku vojenských znalců a zmateční stížnost se ani nepokouší tato zjištění zvrátiti, takže stačí na ně poukázati. Netřeba dále dokazovati, že vláda a úřady našeho demokraticko-republikánského státu by nemohly strpěti existenci takové organisace v rámci politické strany, která veřejně hlásá a již svými názvem Národní obec fašistická zdůrazňuje, že je jejím politickým cílem zvrácení demokraticko-republikánské státní formy a zavedení fašistické diktatury, která je v naprostém rozporu se státní formou našeho státu ústavně stanovenou. Aby takto formovaná organisace vojenského rázu mohla býti založena a úřadům ohlášena, bylo nezbytně nutno zatajiti před úřady tuto stránku její organisace a činnosti a již s tohoto hlediska je organisace Junáků právem uznána za tajnou ve smyslu § 17 zák. na ochr. rep.; stačí k tomu, že před úřady republiky utajila a jejich ingerenci vymkla znaky svého složení vojenské povahy i prostředky, s nimiž k dosažení cíle strany zřejmě počítala (sr. rozh. č. 3917 a četná jiná Sb. r. n. s.). Proto nemůže na tom nic měniti tvrzení, že založení organisace bylo úřadům ohlášeno a je bezvýznamno, dovolává-li se stěžovatel v tom směru svědectví Rudolfa Gajdy, zejména když stížnost netvrdí, že úřadům oznámil též ty momenty, pro které právě znalci organisaci tu poznačili za tajnou. Nalézací soud ostatně svědectví Rudolfa Gajdy sám též zhodnotil a naznačená výtka neúplnosti rozsudku je v tom směru vlastně nepřípustným hodnocením, jež o ní nalézací soud učinil (§ 258 tr. ř.). Za tajnou byla organisace Junáků právem uznána i pro dobu před jejím rozpuštěním; nemají tedy dalšího významu výtky stížnosti vztahující se k tomu, kdy a kým došlo k jejímu rozpuštění. Ostatně obžalovaný není odsouzen pro pouhé politické příslušenství k Národní obci fašistické, ale pro své členství v Junáctvu, tedy v útvaru, jenž měl cestou illegální uskutečniti politický cíl NOF. vyhlášený programem a četnými veřejnými projevy; tento program strany je tu jen důkazním momentem, že organisaci Junáků šlo o dosažení programového cíle: zvrátiti demokraticko-republikánskou státní formu a nastoliti vládní formu fašistické diktatury. Když k politickému cíli tomuto v organisaci Junáků přistoupila i forma tajného spolčení ve směrech výše naznačených, jsou bezpochybně dány všechny složky, aby se členství jednotlivce v ní podřadilo v mezích daných v tomto případě obžalobou a rozsudkem prvé stolice objektivně aspoň skutkové podstatě přečinu podle § 17 zák. na ochr. rep.
Ve směru subjektivním popírá stěžovatel svoje vědomí o povaze organisace jen na podkladě tvrzení, že mu bylo známo, že bylo o povolení tohoto spolku řádně zakročeno a že do stanovené lhůty nedošlo rozhodnutí, že by ustavení tohoto spolku nebylo vzato na vědomí. Důvody, pro které bylo na bezvýznamnost této okolnosti poukázáno výše ve směru objektivním, platí i pro posouzení vědomí obžalovaného o povaze Junáctva. Rozsudek o obžalovaném spolu s ostatními zjišťuje, že byl významným členem NOF. a on sám přiznává i ve zmateční stížnosti, že byl v organisaci Junáků v P. činným; za tohoto stavu věci nemohla mu zůstati utajena ta stránka povahy organisace, pro kterou je posouzena za spolčení tajné, s cílem v § 17 zák. na ochr. rep. vytčeným. Není třeba zkoumati, zda organisace p-ská k uskutečnění těch cílů sama též něco podnikla, neboť nutno vycházeti z posuzování celkového rázu Junáctva, jak hned na začátku důvodů bylo zdůrazněno; s tohoto hlediska ani stěžovatel nedokazuje pro svoji nevědomost nic více, než co již výše bylo vyvráceno.

Citace:

Čís. 5162. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1935, svazek/ročník 16, s. 495-498.