NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 26 (1917) - Předpis §u 112. obč. zák., dle něhož ke zrušení manželství při prohlášení za mrtva musí báti nepřítomnost spojena s takovými okolnostmi, ...

Praktické případy.

Předpis §u 112. obč. zák., dle neholí ke zrušení manželství při prohlášení xa mrhá musí býti nepřítomnost spojena s takovými okolnostmi, jež nezanechávají žádného důvodu k pochybnostem, že nepřítomný zemřel, byl zrušen §em 11. zákona ze dne 16. února 1883, č. 20 ř. z.

Zemský soud prohlásil J. M., dne 15. ledna 1860 zrozeného, poněvadž po více než 10 let jest nezvěstným a od jeho narození uplynulo více než 40 let, k žádosti jeho manželky na základě kona- ného šetření a po bezvýsledně provedeném řízení vyzývacím za mrtva a ustanovil, že den 31. prosince 1902 jest považovati za den smrti. Současně na návrh manželky prohlášeno ve smyslu §u 9., odst. 3. zákona ze dne 16. února 1883, č. ř. z. 20, manželství mezi ní a J. M. dne 24. srpna 1884 dle ritu římsko-katolického uzavřené za zrušeno.
Vrchní zemský soud nevyhověl stížnosti obhájce svazku
manželského.
Důvody:
Dle konaného šetření zůstal J. M., od jehož narození uplynulo více než 40 let, po více než 10 let, ano 20 let naprosto nezvěstným a nebylo o něm nic vypátráno, že by ještě na živu byl, ježto se od svého odchodu ze společného pobytu s manželkou v P., okresu R., což se stalo za půldruhá roku po sňatku, pokud se týče potom, co jako vojín záložní v únoru 1892 pobyt svůj v K. opověděl, vůbec nikomu již nepřihlásil a dle vyšetřených okolností pití oddán a k potulkám náchylen byl. Tím jsou dány veškery náležitosti ve smyslu §u 24. obč. z. ve znění dle cís. nařízení z 12. října 1914, č. 276 ř. z., upraveném a zákona ze dne 16. února 1883, č. 20 ř. z., aby nezvěstný za mrtva prohlášen býti mohl. Pouhým důsledkem tohoto prohlášení za mrtva jest současný výrok o zrušení svazku manželského, učiněný soudem stolice prvé po rozumu ustanovení §u 9., odst. 3. citovaného zákona, ježto ustanovením tímto zjevně předpis §u 112. ob. z. obč. byl pozměněn a ke zrušení sňatku manželského již se nevyhledává, aby nepřítomnost nezvěstného provázena byla takovými okolnostmi, z nichž jest nepochybno, že již zemřel. Neboť § 11. citovaného zákona praví, že platnosti pozbývají zákonná ustanovení, která odchylně upravují předměty, jichž zákon ten se týká, a citovaný § 9. prostě dovoluje spojití návrh, aby manželství za zrušené se pokládalo, s návrhem na prohlášení za mrtva, o němž upravují řízení §§ 1. až 8. před tím předcházející. Na tom nic nemění, že jest dle pátého odstavce citovaného §u 9. povinností Obhájce svazku manželského vznésti rekurs na rozhodnutí stolice prvé, manželství za zrušené pokládající, ježto povahou věci je dáno, že přezkoumání tohoto rozhodnutí má za účel zjistiti, jsou-li tu vskutku náležitosti prohlášení nezvěstné osoby za mrtvu a takto i náležitosti výroku o zrušení manželství. A v tomto směru je rozhodnutí soudu stolice prvé v plné shodě se stavem věci i se zákonem.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolací stížnosti obhájce svazku manželského pro nedostatek podmínek §u 16. cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z., za nichž jedině jest do srovnalých usnesení nižších soudů přípustnou stížnost k nejvyššímu soudu.
(Rozh. nejv. soudního dvoru ze dne 25. července
1916, č. j. R II 272/16 / 1.)
Zabloudil.

Citace:

Předpis §u 112. obč. zák., dle něhož ke zrušení manželství při prohlášení za mrtva musí báti nepřítomnost spojena s takovými okolnostmi, .... Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 1, s. 37-38.