Čís. 6479. Do usnesení rekursního soudu, jímž byl částečně doplněn směnečný platební příkaz ve smyslu původního žalobního návrhu, nepřipouští se rekurs, nýbrž pouze námitky. (Rozh. ze dne 16. listopadu 1926, R I 982/26.) K rekursu žalobcovu změnil rekursní soud napadený směnečný platební příkaz v tom směru, že přiznal žalobci dále ještě 1/3% provise ze směnečného peníze. Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs žalovaného. 105* Důvody:Podle §u 559 с. ř. s. jest v dalším řízení o žalobě, v níž byl učiněn návrh na vydání směnečného platebního příkazu, použíti předpisů §§ 550 až 554 c. ř. s. o řízení rozkazním. Podle §u 552 první odstavec c. ř. s. nepřipouští se proti vydání platebního příkazu opravný prostředek, ale může býti rekursem napadeno rozhodnutí o nákladech, obsažené v platebním příkazu. § 557 c. ř. s. konečně stanoví, že, zakládá-li se pohledávka žalobou vymáhaná na směnce, která má všecky náležitosti platné směnky, a za dalších podmínek tam uvedených může žalobce žádati, by bylo žalovanému přikázáno, by v neprodlužitelné lhůtě tří dnů pod exekucí zaplatil směnečný dluh i s vykázanými vedlejšími pohledávkami a náklady, nebo své námitky proti tomu vznesl. Z těchto předpisů plyne zřejmě, že zákon tomu, proti němuž platební příkaz směřuje, odpírá opravné prostředky — nehledíc k výroku o útratách — a odkazuje ho na námitky. Není proto přípustným rekurs ani proti usnesení rekursního soudu, jímž byl částečně doplněn směnečný platební příkaz ve smyslu původního žalobního návrhu (zde co do 1/3% provise) a mohou býti proti němu podány zase jen námitky.