Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 64 (1925)
PDF

Rozdíl mezi „ustanovením" a „vytyčením" stavební čáry a niveau (§§ 12 a 14 stav. ř. pražského).


Stavebník zažádal u magistrátu hl. m. Prahy za vytýčení stavebních čar a určení výšek pro stavbu domu podle stavebního povolení z 23. dubna 1923. Výměrem z 9. dubna 1924 bylo mu oznámeno, že podle právoplatně povoleného plánu polohy na uvedeném pozemku jest projektováno náměstí, a že tudíž žádanou stavební čáru a výšku rovinnou vytyčiti nelze. Stavebník na to oznámil magistrátu, že hledě k uvedenému výměru dal si stavební čáru vytýčiti podle § 44. zákona o stavebním ruchu sám a předložil o tom plánek. Magistrát toto oznámení nevzal na vědomí. K podanému rekursu zemská správa politická zrušila naříkaný výměr jako nezákonný. Stížnost, podanou do tohoto rozhodnutí obcí Prahou, zamítl
nejvyšší správní soud jako neodůvodněnou:
§ 12 stavebního řádu pro Prahu stanoví, že stavební úřad má prve, než na staveništi skutečně počne se stavěti, čáry tříd nebo ulic a niveau »vytýčiti«, a to vždy nejdéle v osmi dnech po tom, kdy za to bylo žádáno. Toto »vytýčení« stavební čáry a niveau podle, § 12 stav. ř. je aktem podstatně jiným nežli »ustanovení stavební čáry a niveau« ve smyslu § 14. násl. stav. ř. Kdežto toto »ustanovení« čáry a niveau jest správním aktem, kterým se autoritativně určuje právní posice stavebníkova, jde při, »vytýčení« čáry a niveau podle § 12 stav. ř. toliko o opatření ryze faktické, kterým se čára a výše rovinná podle § 14 stav. ř. stanovená a podle § 16 při intimaci onoho aktu v plánu vyznačená také na staveništi samém úředními orgány fixuje. Jsou-li čáry stavební a niveau ve smyslu §§ 14 a násl. již stanoveny, má stavebník na vytýčení jich podle § 12 bezpodmínečný nárok. Stavební úřad nemá tu již o čem rozhodovati, — rozhodovací oprávnění jeho jest konsumováno ustanovením čáry a niveau, — nýbrž je prostě bezvýhradně povinen žádané faktické opatření »vytyčení čáry a niveau« provésti. Odepření tohoto opatření není žádným rozhodnutím, které by mohlo alterovati právní posici stavebníkovu, nýbrž prostým odepřením faktického úkonu, na jehož provedení má stavebník nárok.
Jestliže úřad nevytyčil stavební čáry a niveau, ocitl se takto
v prodlení, a stavebník jest bez dalšího podle § 44 zákona o stavebním ruchu oprávněn vytýčení sám provésti, a nemůže v tomto _svém oprávnění býti zdržen ani tím, že mu stavební úřad výslovně vytýčení odepře. Vyrozumění o odepření může stavebník prostě ignorovali, a není ani zapotřebí, aby se domáhal v cestě instanční jeho změny, ježto rozhodnutí toto není schopným právní posici stavebníkovu autoritativně určovati, resp. měniti, nýbrž je pouhým dokumentováním, že stavební úřad faktické opatření mu uložené provésti odpírá.
Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ze
dne 30. června 1925, č. 12893/25.
dnk.
Citace:
Rozdíl mezi "ustanovením" a "vytyčením" stavební čáry a niveau (§§ 12 a 14 stav. ř. pražského).. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 15, s. 497-498.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).