Č. 6138.

Úrazové pojištění (Slovensko): O promlčení úrazových příspěvků pojistných.
(Nález ze dne 10. prosince 1926 č. 25461).
Věc: Firma Bratia K. v N. proti ministerstvu sociální péče o úrazové pojistné příspěvky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem Zem. úřadovny pro pojištění dělníky na Slov. v Bratislavě z 23. listopadu 1923 byl podniku Válcový a umělý mlýn v N., pravoplatně zařazenému, předepsán za rok 1920 pojistný příspěvek úrazový 6765 Kč 64 h se 4% úroky od 15. srpna 1922. Župní úřad v Nitře odvolání stěžující si firmy proti tomuto platebnímu výměru zamítl. — — — —
Nař. rozhodnutím zamítlo min. soc. péče další odvolání, protože povinnost k předložení výpočtu pojistného za rok 1920 nastala §em 10 vlád. nař. ze 14. července 1922 č. 199 Sb. a bylo také zaslání tohoto výpočtu doporučeným dopisem Zem. úřadovny z 29. ledna 1923 upomínáno. Vyměřila-li pak Zem. úřadovna plat. výměrem z 23. listopadu 1923 úrazové příspěvky, nemůže o tom býti řeči, že by příspěvky ty ve smyslu § 46 odst. III. zák. čl. XIX : 1907 byly promlčeny.
Stížnost namítá proti tomuto rozhodnutí, že ručení stěžující si firmy za nemoc. příspěvky zaniklo ve smyslu 3. odst. § 46 zák. čl. XIX : 1907, jenž §em 11 nař. č. 199/1922 zachován byl v platnosti. Podle toho zaniklo však ručení stěžující si firmy za úrazové pojistné příspěvky za měsíce leden až říjen 1920, ježto její plat. povinnost nastala posledního dne každého měsíce, jí však vyzvání k placení daně ohledně příspěvků za rok 1920 doručeno bylo teprve dne 29. listopadu 1923. Nss neshledal stížnost důvodnou.
Jest sice správné, že podle §u 11 vl. nař. ze 14. července 1922 č. 199 Sb. jest třetí odstavec § 46 zák. čl. XIX : 1907 ještě v platnosti, jenž stanoví, že zadrželé nemoc. pojistné příspěvky a legitimační taxy, jakož i vyměřené pojistné příspěvky a prémie úrazové se promlčují po pěti letech, počínaje od vyměření, a že za nevyměřené ještě pojistné příspěvky ručí zaměstnavatel 3 léta, počínaje od vzniku své platební povinnosti.
Tvrdí-li však stížnost, že zaniklo ručení stěžující si firmy za úrazové pojistné příspěvky za měsíce leden až říjen 1920, není toto stanovisko odůvodněno v zákoně. Neboť ve zmíněné době platil důsledkem ustanovení § 32 vlád. nař. č. 199/22, a to se zpětnou účinností od 1. ledna 1920 § 10 tohoto nařízení, jenž stanoví: »Podnikatelé jsou povinni zaplatiti u Zem. úřadovny pro děln. pojištění v Bratislavě tarifní pojistné do 14 dnů po uplynutí každého příspěvkového období a připojiti výpočet o výši pojistného pro uplynulé příspěvkové období.« Co však znamená výraz »příspěvkové období« vysvítá z § 19 min. nař. č. 4790 z r. 1917, t. j., že obdobím příspěvkovým jest rok účetní.
Dle tohoto nastala splatnost pojistných příspěvků za měsíc leden až incl. říjen 1920 dnem 1. ledna 1921 a běžela do 14. ledna 1921. Od tohoto posléze jmenovaného dne mohla pak počíti běžeti tříletá promlčecí lhůta stanovená v odst. 3. § 46 zák. článku XIX z r. 1907. Byly-li však uvedené příspěvky předepsány st-lce výměrem Zem. úřadovny z 23. listopadu 1923, doručeným st-lce dne 28. listopadu 1923, stalo se tak v době, kdy promlčecí lhůta ještě neproběhla a příspěvky promlčeny nebyly.

Citace:

č. 6138. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 753-754.