NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10185.

Schválení zboží podle čl. 347, druhý odstavec, obch. zák. není vzdáním se nároku na náhradu škody z porušení příkazu o způsobu balení.
(Rozh. ze dne 27. září 1930, Rv I 1945/29).
Proti žalobě o nedoplatku kupní ceny za vejce zaslaná v lednu 1929, namítla žalovaná firma najmě, že žalobkyně nevyhověla jejímu příkazu, by vejce byla náležitě opatřena proti mrazu. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Soud prvé stolice došel k přesvědčení, že nedostatečným balením zaviněna byla škoda znehodnocením a že jest tu příčinná souvislost. Ze znaleckého posudku vyplývá, že v souzeném případě nešlo o zimní balení, při němž vejce nezmrzly, nýbrž o nedostatečné (lehkomyslné) balení. Ano zavinění nebo spoluzavinění žalované nebylo namítáno, neměl ani soud důvod Určovati míru škody podle § 273 c. ř. s. Ani domnělé opožděné vytknutí vad třetího dne (5. ledna 1929) nemůže míti význam, poněvadž žalobkyně se nezachovavši přesně podle čl. 345 prvý odstavec obch. zák., zavinila škodu, kterou žalovaný prokázal (§ 1296 obč. zák. opakem), vady v dopise specifikovav a pak, jak bylo možno (21. ledna 1929) zdetailovav. Strana žalující naproti tomu v čas opak netvrdila, tím méně dokázala (§ 1298 obč. zák. a čl. 347 prvý odstavec obch. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání jest liché. Jde o nárok založený právním důvodem na ustanovení čl. 345 prvý odstavec druhá věta obch. zák., o nárok na náhradu škody zaviněné žalobkyní tím, že porušivší povinnost uloženou jí též čl. 344 a 282 obch. zák., vypravila zásilku vajec za tuhé zimy proti výslovnému příkazu žalované firmy: »Winterpackung, Ganzkiste, Papier« v letních bednách bez papíru, následkem čehož značná část vajec pomrzla. Pro rozepři je nerozhodná otázka včasného oznámení vad kupitelem podle čl. 347 obch. zák. z příčiny, že zboží není smluvní jakosti, nebo jakosti míněné ve čl. 335 obch. zák., a proto není opodstatněn dovolací důvod čís. 2 § 503 c. ř. s., spatřovaný dovolatelkou v tom, že se prý odvolací soud neobiral touto otázkou. I po právní stránce byla sporná věc posouzena správně, a proto dovolací soud schvaluje důvody napadeného rozsudku a odkazuje k nim dovolatelku. Bylo zjištěno, že žalovaná zboží přijala, že na ně 90% kupní ceny, splatné po jeho dojití zaplatila, a že se jen zdráhá zaplatiti 10% kupní ceny, které si započítává na náhradu škody utrpěné zaviněním dovolatelky ve výši 9708 Kč 70 h. Založila-li žalovaná svůj vzájemný nárok proti žalobní pohledávce jen na čl. 345 prvý odstavec druhá věta obch. zák. a na §§ 932 a 1295 a násl. obč. zák., nemůže jí dovolatelka ukládati, že měla postupovati podle čl. 347, 348, 343 obch. zák. I když snad podle presumpce čl. 347 druhý odstavec obch. zák. zboží schválila, nebyl tím dotčen její nárok na náhradu škody podle čl. 345 prvý odstavec druhá věta, pokud se týče podle čl. 344 a 282 obch. zák., neboť v tomto schválení zboží není vzdání se nároku na náhradu škody z porušení příkazu o způsobu balení.

Citace:

Čís. 10185. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 443-444.