Čís. 5353.V tom, že se obžalovaný zúčastnil hlavního přelíčení, ač byl o něm zpraven teprve den před tím, nelze spatřovali mlčky dané svolení ke zkrácení přípravné lhůty, není-li v protokolu o hlavním přelíčení zaznamenáno, že obžalovaný byl předsedou o ustanovení prvé věty § 221 tr. ř. poučen a nepodává-li se ani jinak ze spisů, že znal toto ustanovení zákona a jeho účel.(Rozh. ze dne 4. září 1935, Zm II 219/35.)Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu trestního v Brně ze dne 30. ledna 1935, pokud jím stěžovatel byl uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200 tr. z. a zločinem zpronevěry podle § 183 tr. z., napadený rozsudek zrušil jako zmatečný v celé části odsuzující a věc vrátil soudu prvé stolice, aby o ní v rozsahu zrušení znovu jednal a rozhodl.Z důvodů:Odůvodněna je stížnost, pokud vytýká rozsudku po stránce formální zmatečnost podle § 281, čís. 3 tr. ř. proto, že byl při hlavním přelíčení ze dne 30. ledna 1935 porušen předpis 1. věty § 221 tr. ř., týkající se třídenní přípravné lhůty, jehož šetřiti výslovně zákon ukládá pod neplatností. Obsílka k hlavnímu přelíčení ze dne 30. ledna 1935 — hlavní líčení před tím na den 19. března 1934 ustanovené se podle spisů vůbec nekonalo, takže hlavní líčení ze dne 30. ledna 1935 nebylo pokračováním v hlavním líčení ze dne 19. března 1934, nýbrž bylo ve skutečnosti prvním a jediným hlavním líčením v této trestní věci (srov. rozh. čís. 412 Sb. n. s.) — měla býti obžalovanému podle spisů doručena poštou v B., nebyla mu však doručena, nýbrž byla poštou vrácena soudu prvé stolice s poznámkou, že se obžalovaný zdržuje v R. Na to bylo velitelství četnické stanice v T. přípisem soudu prvé stolice ze dne 25. ledna 1935 vyzváno, aby podalo obratem zprávu, zda obžalovaný bydlí dosud v B. nebo zda a kam přesídlil. Když pak došla dne 29. ledna 1935 zpráva četnictva, že obžalovaný bydlí v R., bylo velitelství četnické stanice v O. soudem prvé stolice telefonicky vyzváno, aby zpravilo obžalovaného o tom, že se má dne 30. ledna 1935 o 9. hodině dopoledne dostaviti (k hlavnímu líčení) k soudu prvé stolice. O tomto přikážu soudu prvé stolice byl obžalovaný téhož dne (29. ledna 1935) četnictvem písemně zpraven. Následujícího dne dostavil se obžalovaný k hlavnímu líčení a zúčastnil se ho.Z toho, co uvedeno, plyne, že třídenní přípravná lhůta, předpisem prvé věty § 221 tr. ř. stanovená, nebyla v tomto případě zachována. Že obžalovaný svolil výslovně ke zkráceni této lhůty, není v protokole o hlavním líčení, jehož obsah je v tomto směru rozhodný (§ 271 tr. ř.), zaznamenáno, takže je míti za to, že obžalovaný při hlavním líčení neprohlásil, že svoluje ke zkráceni přípravné lhůty. Že obžalovaný dal mlčky, t. j. konkludentním jednáním, svoleni ke zkráceni zmíněné lhůty, není ze spisů patrno. V tom, že se zúčastnil hlavního líčení, ač byl o něm teprve den před tím zpraven, nelze spatřovati mlčky dané svoleni ke zkráceni uvedené přípravné lhůty, kdyžtě není v protokole o hlavním líčení zaznamenáno, že byl předsedou o ustanoveni prvé věty § 221 tr. ř. poučen, a kdyžtě se ze spisů ani jinak nepodává, že znal posléze citované ustanoveni zákona a jeho účel. Že je nepochybně patrno, že formální vada, o niž jde, nemohla na rozhodnuti působiti způsobem obžalovanému nepříznivým, nelze důvodně tvrditi (§ 281, posl. odst. tr. ř.).Poněvadž rozsudek trpí podle toho, co uvedeno, v napadené části zmatkem podle § 281, čís. 3 tr. ř. a poněvadž vzhledem k tomu nelze se vyhnouti ustanoveni nového hlavního líčení, takže nejvyšší soud jako soud zrušovací nemůže ještě ve věci samé rozhodnouti, bylo zmateční stížnosti ve prospěch obžalovaného podané za souhlasu generálního prokurátora podle § 5, odst. 1 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. z. z roku 1878, při neveřejné poradě ihned vyhověti, napadený rozsudek v celé odsuzující části zrušiti a věc vrátiti soudu prvé stolice k novému projednání a rozhodnutí v rozsahu zrušení, aniž bylo třeba obírati se též výtkami stížností rozsudku s hlediska důvodu zmatečnosti podle § 281 čís. 5 tr. ř. činěnými.