NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 2

Čís. 9385.

Na cizozemský soud nelze přenesli substituční péči ohledně nemovitostí ležících v tuzemsku.
Předpisu § 111, třetí odstavec, j. n. nelze použiti ohledně cizozemského poručence nebo opatrovance.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1929, Nd 1 519/29.)
Vyřizuje návrh, by opatrovnictví bylo podle § 111 j. n. přeneseno na cizozemský soud, vrátil Nejvyšší soud spisy krajskému soudu s tím, že neshledává zákonného důvodu, by v této věci něco zařídil,
neboť
1. pokud by šlo ještě o nějakou substituční péči ve příčině nemovitostí v tuzemsku ležících, nelze použiti předpisu § 111 j. n., který se vztahuje jen na přenesení poručenské neb opatrovnické příslušnosti v zájmu poručencově neb opatrovancově, mimo to by takové přenesení tuzemské příslušnosti na cizozemský soud odporovalo zásadě vyslovené v §§ 4, 225, 240 a 300 obč. zák., §§ 94, 158, 174 druhý odstavec čís. 3 a 177 nesp. říz. a § 117 j. n., že »immobilia obnoxia sunt territoriis«; 2. pokud pak by šlo o přenesení opatrovnické příslušnosti ve příčině nezletilého Adolfa F-a na rakouský soud, jde ze spisů na jevo, že tento nezletilec jest rakouským státním příslušníkem, takže tu jde o případ §§ 183 a 219 nesp. říz. a nelze ani tu použiti předpisu § 111 třetí odstavec j. n., který má na mysli jen tuzemské poručence neb opatrovance.

Citace:

č. 9385. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 669-669.