Čís. 9042.


Dopravní řád železniční.
Dráha má nárok na přirážku k dovoznému pro nesprávné údaje v nákladním listu ve výši dvojnásobného rozdílu dovozného i tehdy, když bylo omylem na dovozném předepsáno a vybráno tolik nebo více, než při správném vyplnění nákladního listu bylo vybrati.
Žádal-li odesílatel přistavení poschoďového vozu pro přepravu vepřového dobytka, a pro tuto přepravu platí zvláštní tarif, předpisující počítání dovozného podle ložné plochy, jest vypočítati dovozné podle ložné plochy i tehdy, kdyby dovozné počítané podle pravidelného tarifu a podle váhy bylo levnější.
Udal-li v takovém případě odesílatel v nákladním listu nesprávně jakost a váhu přepravovaného vepřového dobytka, nemá dráha nároku na přirážku ve výši dvojnásobného rozdílu dovozného.

(Rozh. ze dne 15. června 1929, Rv I 1600/28.)
Žalobce obdržel ze stanice Köbölkut ve stanici Aš dne 19. dubna 1926 2 vagony čís. 3-122 ČSD a čís. 1-19611 ČSD 60 vepřů. V nákladních listech byl obsah deklarován jako 60 kusů hubených prasat ve váze 3600 kg. Stanice odesílací neúčtovala v nákladním listě dopravné podle váhy, nýbrž podle výminečného tarifu 5 h pro vozové zásilky ve výši Kč 2760,70. Jelikož na přechodové stanici Vršovice-Nusle skutečná váha obou vagonů byla zjištěna 4040 kg a 4030 kg, úhrnem 8070 kg, vybrala stanice Františkovy Lázně následkem nesprávného údaje váhy dopravní přirážku Kč 1739,60, která pak dodatečně byla opravena na Kč 1701,80. Žalobu proti dráze o zaplacení 1698 Kč 80 h odůvodňoval žalobce takto: Dráha nebyla v souzeném případě oprávněna k vybrání dopravní přirážky ve smyslu § 60 b) dopr. ř. Neboť, i kdyby se bylo jednalo o nesprávné údaje dráhy, byla by dráha ve smyslu cit. paragrafu jen oprávněna žádati dvojnásobnou částku rozdílu mezi dovozným vypočítaným podle nesprávného údaje a dovozným správně vypočítaným ze stanice odesílací až do stanice určení. Tohoto rozdílu však v souzeném případě není. Neboť dráha účtovala dopravné za vozové zásilky ve výši 2760 Kč 70 h na základě zjištěné váhy, mohla však až do Františkových Lázní podle třídy II účtovati jen Kč 2728,30, takže dráha vybrala již původně na základě deklarace o Kč 32,40 více, než byla oprávněna, a nebyla tudíž dráha vůbec zkrácena. Dráha v souzeném případě byla jen oprávněna účtovati ve smyslu § 60 b) dopr. ř. Kč 3·—, takže celkem nesprávně vybrala dopravní přirážku Kč 1698,80. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Zásilka, o niž jde, byla odeslána dne 15. dubna 1926 ze stanice Köbölkut ČSD a obsah označen v nákladním listě jako »60 kusů hubená prasata ve váze 3600 kg«. V přechodové stanici Vršovice-Nusle byla zásilka vážena a zjištěna čistá váha vozu čís. 3-122 4040 kg a čistá váha vozu čís. 1-19611 4030 kg, úhrnem 8070 kg. Podle údajů nákladního listu činí dovozné za dílčí trať Köbölkut—Františkovy Lázně za váhu 3600 kg při sazbě II. třídy 5215 — Kč 1877,40 při výpočtu podle ložné plochy obou vozů 20,10 m2 a 20,39 m2 = 40,49 m2 — 2728 Kč 30 h. Stanice Köbölkut použila k výpočtu dovozného sazeb v t. b. 5 a vypočetla nesprávně 2760 Kč 70 h, což bylo opraveno ve Františkových Lázních na 2728 Kč 30 h. Žalobce, navazuje na tento nesprávný výpočet dovozného ve stanici Köbölkut, dovozuje z ustanovení § 60 (1) b) žel. dopr. ř., podle kterého může dráha žádati, mohl-li způsobiti nesprávný údaj újmy na dovozném, dvojnásobnou částku rozdílu mezi dovozným vypočítaným na základě nesprávného údaje a dovozným správně vypočítaným ze stanice odesílací až do stanice určení, že stanice odesílací Köbölkut vypočetla při podání zásilky dovozné na základě údajů nákladního listu na 2760 Kč 70 h, tedy rozhodně, jak znalec zjistil, vyšší, než byla vůbec oprávněna, a že tedy mezi dovozným vypočítaným odesílací stanicí (a jen tento jest prý směrodatný a nikoliv dodatečný výpočet ředitelství státních drah) na základě údajů nákladního listu a dovozným správně vypočítaným vůbec není rozdílu v neprospěch dráhy, takže dráha vůbec nebyla zkrácena na dovozném. Tu ovšem přehlíží žalobce, že, zmýlila-li se dráha při prvním výpočtu dovozného odesílací stanicí, počítajíc podle výjimečného tarifu 5 b) dovozné 2747 Kč 30 h místo správně podle sazby II. třídy 1877 Kč 40 h, čímž se stalo, že vlastně není rozdílu, jehož dvojnásobení by mělo býti předepsáno žalobci jako přirážka, nemůže tato okolnost přijíti k dobru žalobce a sprostiti ho od předpisu přirážky. Žalobce zboží nesprávně deklaroval, nutno proto vzíti rozdíl mezi tím, co dráha (odesílací stanice Köbölkut) měla správně předepsati podle sazby II. třídy podle údajů nákladního listu, tedy mezi dovozným 1877 Kč 40 h, a mezi tím, co nutno podle sazby II. třídy předepsati na podkladě skutečně zjištěné váhy 8070 kg (žalobce deklaroval váhu jen na 3600 kg), tedy mezi dovozným 2728 Kč 30 h, tudíž rozdíl 850 Kč 90 h. Každý jiný postup by znamenal, že by naprosto přesně zjištěný nepravdivý údaj v nákladním listu zůstal bez trestu, což zajisté nebylo úmyslem zákonodárce a odporovalo by dobrým mravům. Zdvojnásobí-li se shora vypočtený rozdíl 860 Kč 90 h, dojde se k přirážce 1701 Kč 80 h, ze které uznává žalobce v žalobě ve smyslu § 60 b) žel. dopr. ř. jen 3 Kč, takže se domáhá na žalované straně přeplatku 1698 Kč 80 h, ovšem jak shora dolíčeno podle názoru odvolacího soudu úplně neprávem. Prvý soud po- soudil věc po stránce právní nesprávně a bylo proto změnou jeho rozsudku žalobu zamítnouti, neboť dráha jest oprávněna změniti výpočet dovozného v konečné stanici, poněvadž ručí za vyúčtování dovozného konečná stanice, která má možnost překontrolovati jak váhu, tak i deklaraci zboží, opomenula-li tuto svou povinnost stanice odesílací (§ 58 žel. dopr. ř.).
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Jest nesporno, že přepravovaný vepřový dobytek byl odesílatelem v nákladním listu označen nesprávně jako »60 kusů hubených prasat ve váze 3600 kg«, neboť podle tarifu pokládají se za hubené (nevykrmené) vepře jen vepři ve váze od 40 do 90 kg a jen u nich se předpokládá jednotková váha každého kusu 60 kg, kdežto skutečná váha vepřů byla, jak bylo převážením na cestě zjištěno, více než dvojnásobná, totiž 8070 kg. Nesporno jest také, že nesprávným označením obsahu a váhy zásilky propadla žalující strana podle § 60 žel. dopr. ř. smluvní pokutě ve formě přirážky k dovoznému. Sporná jest její výše. Kdežto dráha tvrdí, že nesprávným udáním mohla jí býti způsobena újma na dovozném, a vybrala proto od žalobce přirážku ve výši dvojnásobného rozdílu mezi dovozným, odpovídajícím podle jejího názoru deklaraci odesílatelově, a dovozným odpovídajícím skutečné váze vepřů, doličuje žalobce, že nesprávné označení zásilky nemělo vlivu na výpočet dovozného, že proto přirážka činí jen 3 Kč, a domáhá se vrácení vybrané přirážky po srážce těchto 3 Kč. Nesporno jest posléze, že, bylo-li dovozné vypočítati podle tarifní třídy II., u níž se počítá podle váhy, a vzala-li by se pro výpočet za základ udání odesílatelova v nákladním listu, činilo by dovozné 1877 Kč 40 h, podle výjimečného tarifu 5 b), jenž nařizuje výpočet podle ložné plochy však 2728 Kč 30 h, a to bez ohledu na tvrzenou a skutečnou váhu zásilky. Početní omyly, přihodivší se stanici odesílací i stanici Františkovy Lázně tím, že dovozné podle výjimečného tarifu 5 b) vypočetly na 2760 Kč 70 h a 2747 Kč 20 h, nemají vzhledem k ustanovení § 70 žel. dopr. ř. pro rozhodnutí sporu významu. V rozporu se spisy jest předpoklad odvolacího soudu, že dovozné 2728 Kč 20 h jest dovozným vypočítaným podle tarifní třídy II. na základě skutečné váhy 8070 kg. Podle výpočtu na nákladní kartě čís. 1 v železničních spisech činilo by toto dovozné 3807 Kč, pro rozhodnutí sporu nepřichází však vůbec v úvahu. Sama dráha uznává, že bylo-li vypočítání dovozného podle výjimečného tarifu 5 b), podle ložné plochy, pro stranu příznivější než vypočítání podle váhy, byla povinna použíti tarifu 5 b), osobuje si dovozné jen podle tohoto tarifu ve výši 2728 Kč 30 h, a bere také pro vypočítání přirážky ve výši dvojnásobného rozdílu dovozného za základ toto dovozné. Tvrdí však — a v tom jest jádro sporu —, že podle údajů v nákladním listu nemělo býti použito výjimečného tarifu 5 b), nýbrž tarifní třídy II. jako výhodnější pro stranu, že mělo býti předepsáno na dovozném jen 1877 Kč 40 h, a že tedy nesprávné údaje nákladního listu byly by jí způsobily újmu na dovozném, kdyby nebyla nahodilým převážením zásilky na cestě zjistila skutečnou její váhu. Námitce žalobcově, že již odesílací stanice vypočítala dovozné podle výjimečného tarifu 5 b), a že takto vypočítané dovozné bylo od něho také skutečně vybráno, tak že tu nebylo a není rozdílu mezi správným a nesprávným dovozným, čelí dráha se svého právního hlediska správně poukazem na § 70 žel. dopr. ř., podle něhož vypočítání a vybrání dovozného jednotlivými stanicemi není konečné, žalobce by mohl dodatečně žádati za vrácení přeplatku dovozného, který by podle nesprávného výpočtu odesílací neb konečné stanice byl od něho vybrán, a železnice by musila jeho nároku vyhověti, kdyby nebyla převážením zásilky na cestě zjistila nesprávnost údajů v nákladním listu. Kdyby byl správný názor žalované strany, že dráha byla povinna použíti při počítání dovozného buď tarifní třídy II. nebo výjimečného tarifu 5 b) podle toho, co by bylo levnějším, nebylo by lze popírati, že nesprávné údaje nákladního listu mohly způsobiti dráze újmu a předepsání přirážky v dvojnásobné výši této újmy bylo by ospravedlněno. Leč tento právní názor nelze uznati za správný. Žalovaná strana má, opírajíc jej o § 67 žel. dopr. ř., zřejmě na mysli třetí jeho odstavec, přikazující dráze, aby při možnosti použití různých tarifů použila u nákladního zboží tarifu nejlevnějšího. To však platí jen v případě, že odesílatel sám nepředepsal podle druhého odstavce téhož paragrafu tarif, jehož má býti použito. Učinil-li tak, jest železnice povinna říditi se jeho příkazem, za to však oprávněna vybrati dovozné podle předepsaného tarifu. V souzeném případě bylo podle znalcova nálezu a posudku odesílatelem určeno, kterého tarifu má býti použito. Všeobecná ustanovení nákladního tarifu díl I. odd. В o přepravě vepřového dobytka nařizují jeho tarifování podle třídy II. jen pro případ, že v dílu II. téhož tarifu není jinak ustanoveno. V tomto druhém dílu jest pro přepravu vepřového dobytka výjimečný tarif 5 b), když se dobytek přepravuje v poschoďovém voze nebo místo objednaného poschoďového vozu ve dvou vozech obyčejných, v kterémž případě lze celou zásilku podati k přepravě proti pravidlu § 56 (2) žel. dopr. ř. a jeho tarifnímu prováděcímu ustanovení jediným nákladním listem. Znalec a s ním první soud usuzují právem ze skutečnosti, že dráha převzala zásilku o dvou vozech s jedním nákladním listem, že dráha přistavila dva obyčejné vozy místo objednaného poschoďového vozu, a mohli v této příčině poukázati také ještě na to, že na samém nákladním listu jest odesílatelem poznamenáno, že objednán byl M vůz, použito jest dvou vozů. Tento skutkový závěr prvního soudu zůstal opravným řízením nedotčen, nutno proto z něho vycházeti. Tím, že odesílatel objednal vůz poschoďový, projevil vůli, by bylo použito tarifu určeného pro přepravu vepřů ve voze poschoďovém, tedy výjimečného tarifu 5 b), a by dovozné nebylo počítáno podle váhy vepřů, nýbrž podle ložné plochy vozu. Odesílací stanice nejednala tedy v omylu, nýbrž správně a podle příkazu odesílatelova a předpisů tarifu, když bez ohledu na to, že by, předpokládajíc správnost údajů nákladního listu, tarifování podle váhy bylo levnější, vypočítala dovozné podle ložné plochy vozů. Nesprávné údaje nákladního listu nemohly míti za následek nesprávný předpis dovozného a újmu dráhy. K vybrání přirážky ve výši dvojnásobné újmy na dovozném nebylo pro nedostatek příčinné souvislosti nesprávných údajů odesílatelových s vypočítáním dovozného právního základu. Nárok žalobcův na vrácení vybrané přirážky, pokud převyšuje 3 Kč, jest oprávněn.
Citace:
č. 9042. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 830-834.