Č. 9669.Zaměstnanci veřejní. — Řízení před nss-em. * I když pořadová listina byla sestavena úřadem centrálním, jest konečným rozhodnutím o pořadí, proti němuž lze si stěžovati k nss-u, teprve rozhodnutí chefa centrálního úřadu o stížnosti podané podle poslední věty odst. 3. § 39 služ. pragm. z r. 1914.(Nález ze dne 11. února 1932 č. 2138.) Prejudikatura: Boh. A 276/26, opačně Boh. A 1365/22 a 189/19. Věc: Jaromír T. v B. proti ministerstvu vnitra (za zúč. Jaroslava P. v B. adv. Alois Götz z Prahy) o služební pořadí. Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost. Důvody: Nař. výnosem zaslána byla zem. úřadu v Bratislavě ve smyslu § 39 služ. pragmatiky pořadová listina úředníků vyšší strážní služby státní policejní služby, ukončená ke dni 31. prosince 1928 s vybídnutím, aby byla dána přiděleným úředníkům k nahlédnutí. V této pořadové listině jest st-1 mezi úředníky 7. platové stupnice (okresní inspektoři II. třídy stráže bezpečnosti) uveden na místě 6. za Milošem H., Aloisem Sch., Františkem M., Kazimírem St. a Antonínem Z. Maje rozhodovati o stížnosti, musil nss v prvé řadě z moci úřední z důvodů své vlastní příslušnosti zjistiti, zda nař. rozhodnutím byla záležitost, o kterou jde, v cestě adm. vyřízena (§ 5 zák. o ss). V těchto směrech dospěl však nss k následujícím závěrům: Nař. výnosem byla st-li dána k nahlédnutí pořadová listina úředníků vyšší strážní služby státní policejní služby pro obvod celé republiky čsl., ukončená ke dni 31. prosince 1928 a sdělaná žal. min. Podle § 39 posl. odst. služ. pragm. má úředník na vůli, aby do 14 dnů po tom, kdy do pořadové listiny nahlédl, podal stížnost na určení svého pořadí k dietu ústředního úřadu. Ježto organisace ministerstev již v době, kdy vydána byla služ. pragmatika z r. 1914, spočívala na soustavě osobní a ježto zákon ten výslovně dává v § 39 možnost dovolati se rozhodnutí chefa ústředního úřadu, ačkoli na jiných místech (na př. v §§ 2, 3, 50 odst. 3, 51 posl. odst.) mluví jen o ústředním úřadě, nelze předpisu § 39 posl. odst. služ. pragm. dáti jiného smyslu, nežli že zákon o služební pragmatice sledoval účel, aby v každém případě bylo státnímu úředníku umožněno dovolati se ve příčině svého služební pořadí rozhodnutí chefa ústředního úřadu a to i tehdy, když jde o úředníka ústředního úřadu samotného (srov. usnesení Boh. A 276/26) nebo o úředníka, který sice koná službu u úřadu ústřednímu úřadu podřízeného, ve příčině něhož však pořadová listina byla sdělána ústředním úřadem samotným. Z toho plyne, že konečným rozhodnutím o služebním pořadí ve smyslu § 39 posl. odst. služ. pragm. a § 5 zák. o ss jest teprve rozhodnutí ministra o stížnosti podané podle poslední věty 3. odst. § 39 služ. pragm. Nař. výnos není tedy konečným rozhodnutím správního úřadu ve smyslu § 5 zák. o ss a stížnost není tedy přípustná.