Čís. 3197.


Ke skutkové podstatě přestupku podle § 506 tr. zák. se nevyžaduje, by se slib manželství stal bezprostředně před první souloží, stačí, byl-li vůbec před první souloží dán výslovně takovým způsobem, že mohl býti pokládán za vážně a opravdově míněný.

(Rozh. ze dne 31. května 1928, Zm II 34/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jihlavě ze dne 25. listopadu 1927, pokud jím byl mimo jiné uznán vinným přestupkem proti veřejné mravopočestnosti podle § 506 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
S právním názorem zmateční stížnosti, že se vyhledává ke skutkové podstatě přestupku podle § 506 tr. zák., by se slib manželství stal bezprostředně před první souloží, nelze souhlasiti, ježto názor ten nemá opory ani v doslovu ani ve smyslu ani v účelu ustanovení § 506 tr. zák. Stačí, jak bylo vysloveno již v rozhodnutí čís. 1368 sb. n. s., jehož se rozsudek dovolává, byl-li vůbec před první souloží dán výslovně slib manželství takovým způsobem, že mohl býti pokládán za vážně a opravdově míněný. Podle skutkových zjištění rozsudku byl tu však, nepochybně tento předpoklad, zejména když se uvádí, že se slib stal i před matkou Anežky P-ové. Slib manželský za takových okolností je daleko opravdovější, přesvědčivější a podmanivější, než slib manželství, daný ve smyslném rozdráždění bezprostředně před souloží. Tvrdí-li však stížnost, že domnělé svedení Anežky P-ové k první souloži nebylo v žádném spojení s dříve danými sliby manželství a že Anežka P-ová tenkráte ve své náruživosti sama stěžovatele k tělesnému obcování podněcovala, neprovádí uplatňovaný zmatek podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. po zákonu a není tento zmatek proveden po zákonu ani potud, pokud se obhájce snažil dokázati při veřejném roku, že není tu skutkové podstaty přestupku podle § 506 tr. zák., poněvadž P-ová, když se dobrovolně poddala obžalovanému, nebyla pannou, osobou neporušenou, takže S. nebyl povinen dostáti svému slibu, ježto jak písemní zmateční stížnost, tak i obhájce v tomto směru vycházejí ze skutkových předpokladů rozsudkem nezjištěných, ba jím vyloučených (§ 288 odst. druhý čís. 3 tr. ř.). Pokud se obhájce snažil při roku dokázati, že výpověď P-ové nezasluhuje víry, napadá tím jen nedovoleně skutkové zjištění nalézacího soudu (§ 288 čís. 3 tr. ř.).
Citace:
Čís. 3197.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 426-427.