Čís. 7180.Sborový soud prvé stolice příslušný к odhadu nemovitostí zapsaných v zemských deskách, nemůže přenésti celé úřední jednám na okresní soud. Konečné usnesení jest vyhraženo sborovému soudu prvé stolice, — Čís. 7180 —1101jenž má rozhodnout též o tom, zda má býti odhadní operát doplněn a jakým způsobem.(Rozh. ze dne 23. června 1927, R I 535/27.)Usnesením ze dne 7. dubna 1926 přenesl sborový soud prvé stolice na okresní soud svého obvodu výkon odhadu nemovitostí, zapsaných v zemských deskách, za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty jakož i celé další úřední jednání. Usnesením ze dne 11. prosince 1926 uložil sborový soud prvé stolice okresnímu soudu, by o návrhu na doplnění odhadu rozhodl ve vlastní působnosti jako soud reální. Usnesením ze dne 31. března 1927 zrušil sborový soud prvé stolice usnesení prvého soudu ze dne 1. března 1927, jímž prvý soud rozhodl o námitkách proti odhadu, a uložil mu, by dále jednal o námitkách. K dovolacímu rekursu navrhovatelových odpůrců do tohoto usnesení sborového soudu prvé stolice zrušil Nejvyšší soud usnesení sborového soudu prvé stolice ze dne 7. dubna 1926 a ze dne 11. prosince 1926, jakož i celé nápotomní řízení a uložil okresnímu soudu, by vrátil spisy sborovému soudu prvé stolice k dalšímu jednání a konečnému rozhodnutí. Důvody:Podle § 117 j. n. jest ku provedení všech reálních úkonů, jmenovitě i soudního odhadu, jde-li o nemovitosti zapsané v zemských deskách, příslušným sborový soud prvé stolice, v jehož obvodu jest nemovitost. Příslušnost tato jest podle § 44 j. n. výlučná, a jest jí dbáti v každém období řízení z povinnosti úřední. Porušení její činí řízení zmatečným. Poněvadž nemovitosti, jež mají býti odhadnuty, jsou zapsány v zemských deskách, byla žádost o odhad správně podána u zemského civilního soudu v Praze. Tento soud ustanovil sice sám znalce, ale přenesl podle § 36 prvý odstavec j. n. výkon odhadu jakož i celého úředního jednání na okresní soud ve Zbraslavi a, když inu tento okresní soud odstoupil k rozhodnutí žádost navrhovatele, by odhadní operát byl do- plněn výslechem nových znalců z oboru staveb, poukázal okresní soud, by rozhodl o žádosti sám jako soud reální, na nějž byl přenesen výkon celého úředního jednání. Tím byly porušeny velící předpisy o příslušnosti soudů. Podle § 36 prvý odstavec j. n. může sice sborový soud prvé stolice přesunouti na podřízený okresní soud výkon jednotlivých úředních výkonů, mohl býti tedy v tomto případě přenesen na okresní soud výkon soudního ohledání nemovitostí spolu s výslechem znalců po případě i jiných přezvědných osob, ale konečné usnesení musilo zůstati vyhrazeno zemskému civilnímu soudu, povolanému k němu podle zákonných předpisů o příslušnosti soudů. Tak výslovně ustanovoval § 11 dřívější jurisdikční normy ze dne 20. listopadu 1852, čís. 251 ř. zák. Podle motivů k § 36 nové j. n. nemělo se na dosavadním právním stavu nic změ- — Čís. 7181 —1102niti, výslovný zákaz přesunouti konečné vyřízení byl vynechán sice úmyslně, ale jenom proto, že byl pokládán za zbytečný, a poněvadž z doslovu nového předpisu rozumí se sám sebou. Muselo-li však konečné usnesení o odhadní ceně zůstati vyhraženo zemskému civilnímu soudu, musilo mu zůstati také předběžné rozhodnutí podle § 30 reálního odhadního řádu ze dne 25. července 1897, čís. 175 ř. zák., zda má odhadní operát býti doplněn a jakým způsobem, zvláště tedy také, zda jest třeba vyhověti návrhu zemského inspektorátu na přezkoumání odhadního operátu novými znalci z oboru stavebního. Úkol okresního soudu byl provedením místního ohledání a výslechem znalců skončen, k dalšímu jednání byl povolán jenom, kdyby jej zemský civilní soud pověřil novými určitými úředními úkony. Samostatným rozhodnutím o návrhu stran na doplnění odhadního operátu porušil okresní soud meze své příslušnosti, proto jest toto usnesení i celé další řízení, zahrnujíc v ně také rozhodnutí rekursního soudu, zmatečné a musilo býti zrušeno.