NPD documents search: Váž. tr., 12 (1930)

Čís. 3910.

Otázku, zda rozšiřováním nepravdivé zprávy může nastati některý z následků § 18 čís. 2 zákona na ochranu republiky, jest posuzovati podle rozšiřované zprávy, t. j. především podle obsahu této zprávy.
Podřadil-li nalézací soud skutek obžalovanému obžalobou jako přečin podle § 18 čís. 2 zák. na ochr. rep. za vinu kladený pod § 18 čís. 1 zákona jen vzhledem ke způsobu rozšiřování zprávy, použil zákona nesprávně a jest jeho rozsudek zmatečným podle § 281 čís. 10 tr. ř.
(Rozh. ze dne 12. července 1930, Zm I 841/29.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. října 1929, pokud jím byli obžalovaní podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěni z obžaloby pro zločin výzvy k trestným činům podle § 15 čís. 3 zákona na ochranu republiky a pro přečin šíření nepravdivých zpráv podle § 18 čís. 2 zákona, zrušil rozsudek soudu prvé stolice ve výrocích, jimiž byli obžalovaní podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěni z obžaloby pro ony trestné činy a uznáni vinnými přestupkem podle § 18 čís. 1 zákona a v důsledku toho i ve výroku o trestu a ve výrocích s tím souvisejících a věc vrátil soudu prvé stolice, by o ní v rozsahu zrušení znovu jednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Napadený rozsudek zjišťuje v rozhodovacích důvodech, že tiskopis (leták), o nějž tu jde, obsahuje nepravdivou zprávu o bezprostředně hrozícím válečném konfliktu, jehož se má zúčastniti i čs. stát. Rozsudek má tu podle rozhodovacích důvodů zřejmě na mysli jen obsah části letáku, že obžalovaní tuto zprávu, již pokládati za pravdivou neměli dostatečné důvody, rozšiřováním (rozhazováním) letáku veřejně rozšiřovali, ač věděli, že tím vážně znepokojí obyvatelstvo kraje nebo místa, kde leták byl jimi rozšiřován, nebo část tohoto obyvatelstva, vylučuje však, že rozšiřováním zprávy nastalo poškození bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo veřejného pořádku, odůvodňuje tento výrok tím, že prostředek obžalovanými použitý, rozhazování letáků, nebyl s to, by přivodil takové následky, a uznává za tohoto stavu věci obžalované vinnými jen přestupkem podle § 18 čís. 1 zák. na ochranu republiky, kdežto z obžaloby pro přečin podle § 18 čís. 2 zákona (obžaloba stála na stanovisku, že obžalovaní věděli, že poškozují rozšiřováním oné nepravdivé zprávy bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost a veřejný pořádek) je podle § 259 čís. 3 tr. ř. zprošťuje. Zmateční stížnost namítá, že široké masy drobného chudého lidu na N-sku (kde byly letáky rozšiřovány) pocítily krutě útrapy světové války a že je dosud nezapomněly a že proto mohly býti zprávou o hrozící válce a o přípravách k ní uvedeny v takový nepokoj, že to mohlo vésti i k násilnostem, najmě proti domnělým osnovatelům války, tak že veřejná bezpečnost a veřejný pořádek mohly býti porušeny. Při tom chce, zdůrazňujíc, že tyto následky mohly býti přivoděny zprávou, o niž tu jde, zřejmě vyjádřiti, že pro posouzení otázky, zda mohly ony následky nastati či nikoli, je rozhodným obsah zprávy, nikoli způsob rozšiřování letáku, v němž jest tato zpráva obsažena. Této námitce, již jest zkoumati s hlediska důvodu zmatečnosti podle § 281 čís. 10 tr. ř. (námitka směřuje sice nejen proti podřadění skutku obžalovaných, záležejícího ve veřejném rozšiřování oné nepravdivé zprávy, pod ustanovení § 18 čís. 1 zák. na ochranu republiky, nýbrž i proti výroku rozsudkovému, zprošťujícímu obžalované podle § 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro přečin podle § 18 čís. 2 zák. na ochranu republiky, avšak tento výrok rozsudku vztahuje se jen ke kvalifikaci skutku v obžalobě uvedené, nikoli ke skutku předmět obžaloby tvořícímu, k němuž se zprošťující výrok, podle § 259 čís. 3 tr. ř. jedině vztahovati může, a je podle toho formálně pochyben), nelze upříti důvodnosti. Neboť z ustanovení § 18 čís. 2 zák. na ochranu republiky jasně vysvítá, že otázku, zda rozšiřováním nepravdivě zprávy může nastati některý z následků v tomto ustanovení zákona uvedených, jest posuzovati podle rozšiřované zprávy, t. j. především podle obsahu této zprávy. Podřadil-li tedy nalézací soud skutek obžalovaným obžalobou jako přečin podle § 18 čís. 2 zák. na ochranu republiky za vinu kladený pod ustanovení § 18 čís. 1 zákona jen vzhledem ke způsobu rozšiřování zprávy, t. j. vzhledem k tomu, že se obžalovaní obmezili na rozhazování letáků, použil zákona nesprávně a zatížil tím rozsudek v tomto směru zmatkem podle § 281 čís. 10 tr. ř. mu vytýkaným.

Citace:

č. 3910. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1931, svazek/ročník 12, s. 373-375.