NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 2

Čís. 3756.

Na základě exekučního titulu, zavazujícího úpadkovou podstatu, by nárok proti podstatě uspokojila do určité doby pod důhonem práva, lze po uplynutí lhůty vésti na úpadkovou podstatu exekucí. Není ani na vymáhajícím věřiteli, by prokázal, že úpadková podstata stačí ku krytí dluhů podstaty, že správce podstaty otálí s plněním a že marně hledána odpomoc u komisaře úpadku, ani na soudu, povolujícím exekuci, by předem zjistil, zda úpadková podstata stačí ku krytí dluhů podstaty.
(Rozh. ze dne 23. dubna 1924, R II 116/24.)
Vymáhající věřitelka žalovala úpadkovou podstatu na uznání dluhu, přihlášeného k úpadkové podstatě do 3. třídy věřitelské, správcem při zkušebním roku však neuznaného. Ve sporu podlehla úpadková podstata a byly přisouzeny žalobkyni útraty 2932 Kč 40 h. Exekuci proti úpadkové podstatě ku vydobytí útrat soud prvé stolice povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Vymáhající věřitelka podala na základě rozsudku návrh na mobilární exekuci proti úpadkové podstatě, aniž by blíže odůvodnila, s jakým výsledkem se o zaplacení útrat u správce podstaty ucházela a zda má tento prostředky k výplatě. První soud exekuci tu povolil. Rekurs proti tomuto usnesení jest odůvodněn. Útraty sporu, které správa podstaty dluží vymáhající věřitelce, jsou ovšem dluhem podstaty (§ 46 odstavec druhý konk. ř.). Avšak dle §u 124 konk. ř. lze vymáhati jak žalobou tak i exekucí na úpadkové podstatě takovéto dluhy jenom tehdy, když správce podstaty dluhu neuznává, nebo prodlévá s placením. Prodlení předpokládá ovšem, že správce podstaty má dostatečné prostředky, by výplatu pohledávky mohl předsevzíti. Pokud takových prostředků nemá a pokud není zjištěno, že výtěžky úpadkové stačí ku krytí všech úpadkových pohledávek, nelze vésti exekuci, poněvadž i dluhy úpadkové podstaty mohou býti zaplaceny po případě se srážkami, když výtěžky ku hrazení plnému nestačí. Kdyby se povolila některým věřitelům podstaty exekuce mobilární, mohlo by se státi, že by proti ustanovení úpadkového řádu byli uspokojeni na úkor ostatních věřitelů podstaty, zejména na úkor těch věřitelů podstaty, kteří před ostatními mají býti zapraveni, jako jest tomu při pohledávce za správu podstaty. Předpokládá tedy dle uvedených zásad úpadkového řádu exekuce pro dluh podstaty jednak, že výtěžky k úhradě všech dluhů podstaty stačí, jednak, že správce podstaty s placením prodlévá, přes to, že má dostatečné prostředky. V prvé řadě nutno tedy dobývati pohledávky v řízení úpadkovém poháněním správce k rozdělení, teprve, nevede-li to k výsledku, sporem a exekucí. Ježto vymáhající věřitelka těchto předpokladů ani netvrdila, ani neprokázala, není zde podmínek pro povolení exekučního vymáhání její pohledávky proti podstatě. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nutno přiznati oprávnění. Podle názoru rekursního soudu nestačí, by věřitel úpadkové podstaty mohl vésti exekuci pro pohledávku proti úpadkové podstatě, pravoplatný rozsudek, kterým byla úpadková podstata odsouzena k zaplacení pohledávky za úpadkovou podstatu do určité lhůty a pod následky exekuce, nýbrž nutno, by věřitel podstaty ještě prokázal, že úpadcovo jmění dostačuje ku krytí dluhů podstaty, že správce úpadkové podstaty se splněním pohledávky prodlévá a že marně bylo se dožadováno odpomocí u komisaře úpadku. Tento názor rekursního soudu nelze sdíleti. Podle §u 124 konk. ř. jest uspokojiti věřitele úpadkové podstaty bez ohledu na stav řízení, jakmile jejich pohledávky jsou zjištěny a splatny (odst. 1), a správci podstaty jest toho dbáti, aby měl potřebné částky zavčas pohotově (odst. 2.). Odpírá-li správce podstaty splniti nárok věřitele podstaty nebo se splněním prodlévá, může věřitel podstaty obrátiti se na komisaře úpadku o odpomoc nebo uplatňovati svůj nárok proti správci podstaty žalobou (odst. 3.). Podle motivů k úpadkovému řádu jest mlčky v odstavci 1. a 3. §u 124 konk. ř. přiznáno též věřiteli úpadkové podstaty právo, nastupovati na správce podstaty exekucí. Z tohoto ustanovení §u 124 konk. ř. neplyne především nikterak, že by věřitel úpadkové podstaty měl, veda pro svou zjištěnou a splatnou pohledávku na úpadkovou podstatu exekuci, prokázati, že se již domáhal odpomoci proti prodlévajícímu správci podstaty u komisaře úpadku, neboť podle ustanovení §u 124 konk. ř. je ponecháno věřiteli úpadkové podstaty na vůli, buď žádati odpomoc u komisaře úpadku, nebo vésti exekuci. Také není na něm, aby, odpírá-li správce podstaty splnění nároku nebo prodlévá-li se splněním, prokázal, že úpadková podstata má dostatečné prostředky ku krytí všech dluhů podstaty. Má-li věřitel úpadkové podstaty pravoplatný rozsudek znějící na určitou lhůtu a pod následky exekuce, jest naopak na správci podstaty vzhledem k ustanovení §u 47 (2) konk. ř., dle něhož v případě nepostačitelnosti úpadkové podstaty ku krytí dluhů podstaty mají věřitelé podstaty obdržeti jen poměrné uspokojení, zjistí-li, že jmění úpadkové podstaty ku krytí všech dluhů podstaty nestačí, by okolnost tuto, po případě žalobou podle §u 35 ex. ř., proti povolené exekuci uplatňoval. Pokud tedy rekursní soud z uvedených důvodů návrh na povolení exekuce zamítl, nestalo se tak po právu. Exekuční návrh a exekuční titul, o který se návrh opírá, mají všechny náležitosti, za kterých navrhovanou exekuci bylo lze povoliti, soudu nenáleželo, zjišťovati, zdali úpadková podstata má prostředky k uspokojení všech dluhů podstaty a proto první soud právem
navrhovanou exekuci povolil.

Citace:

č. 3756. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 608-610.