NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 2

Čís. 10273.

Soud, vydavší směnečný platební příkaz na základě směnky, jež vykazovala vadu, nemá ani právo, ani povinnost přihlížeti z úřadu k tomuto nedostatku, nebyl-li vytýkán v námitkách.
(Rozh. ze dne 25. října 1930, R 11 376/30).
Procesní soud prvé stolice zrušil směnečný platební příkaz, ježto ve směnce scházelo, komu nebo na čí řád má býti placeno, takže jí chyběla podstatná náležitost § 3 čís. 3 směn. zák. Procesní soud měl za to, že k této vadnosti mělo býti přihlíženo z úřadu, že směnečný platební příkaz neměl vůbec býti vydán a že proto musel býti zrušen. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by ji, vyčkaje pravomoci, znovu rozhodl. Důvody: Odvolání jest odůvodněno. Jest sice pravda, že na základě směnky, která vykazovala vadu, neměl býti směnečný platební příkaz vydán. Stalo-li se však přece tak, neměl soud ani právo ani povinnost přihlížeti z úřadu k tomuto nedostatku, nebyl-li vytýkán v námitkách. Vydáním platebního příkazu přechází obligace směnečná v obligaci ex judicato, předmětem dalšího jednání jsou jen uplatněné námitky a jen s jejich hlediska smějí býti ještě také žaloba a směnka přezkoumány. Z úřadu soud již postupovat nesmí, protože obsah obhajoby proti platebnímu příkazu ponechán je volné disposici žalovaného, proti němuž platební příkaz vejde v moc práva, nepodá-li námitky, třebas byl formálně závadný. V souzeném případě vadnost směnky v námitkách uplatněna nebyla. Nestalo se tak ani implicite v odstavcích žalovanou uváděných a nelze souhlasiti s výkladem, o který se žalovaná pokouší. Namítá-li se v odstavci 1. nedostatek aktivní legitimace, neděje se tak pro řečenou vadnost, nýbrž proto, že prý postupem nastala změna v osobě věřitelky. Mluví-li se v odstavcích 6. a 7. o neplatnosti směnky, děje se tak v souvislosti se skutkovými okolnostmi, jež s řečenou vadnosti směnky nemají zhola nic společného. Prosté popření aktivní legitimace nebo platnosti směnky bez určitého skutkového podkladu nestačí, ve skutkovém ději, který žalovaná ve zmíněných již odstavcích uvádí, námitka vadnosti směnky ve smyslu § 3 č. 3 směn. zák. ani při liberálním výkladu není obsažena.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu a to
ze správných, stavu věci i zákonu vyhovujících důvodů napadeného usnesení, jež rekursem nebyly vyvráceny a k nimž se ještě dodává, že ani z tvrzení námitek, že směnka nebyla při podpisu vyplněna, nelze dovoditi, že žalovaná uplatnila, že směnka neměla všechny podstatné náležitosti ani v době podání žaloby. Žalovaná ostatně nerozvedla v tomto smyslu ani při ústním jednání žádnou ze včasně podaných námitek, zejména nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k žalobě ani neplatnost směnečného závazku.

Citace:

Čís. 10273. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 622-623.