NPD documents search: Boh. adm., 8 (1926), sv. 2

Čís. 14565.

Majitel pensionu zřízeného jako podnik po způsobu hotelu ručí hostům pensionu podle § 970 obč. zák. (§ 1316 obč. zák.).
(Rozh. ze dne 26. září 1935, Rv I 2515/33.)
Srov. rozh. čís. 8718 sb. n. s.
Žalobce najal od žalovaného v jeho pensionu pokoj, z něhož mu byla odcizena část vnesených věcí a způsobena tím škoda v zažalované výši. Žalovaný namítl proti žalobě, že pokoje pronajímá stálým zákazníkům a že není hostinským ve smyslu §§ 970 a 1316 obč. zák. Žalobní důvod byl uznán důvodem po právu soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Pension žalovaného, v němž si žalobce najal pokojík za měsíční nájemné, sestával asi z dvaceti pokojíků ve dvou patrech, jež byly prona- jímány na den i delší dobu, většinou měsíčně. Pro každé patro byla pokojská. Klíče od pokoje měl žalobce, jeho manželka a pokojská a na domě jest velká firma »Pension Veletrh«, jež bývá někdy i v noci osvětlena. Z toho, co bylo zjištěno o zařízení pensionu žalovaného, plyne, že byl pension zřízen jako podnik po způsobu hotelu za tím účelem, aby poskytování bytu cizincům stalo se trvaným zdrojem příjmů žalovaného. S provozem pensionu takového rozsahu jest spojeno pro jeho hosty nebezpečí t. zv. »otevřeného domu«, jež vyžaduje, aby hostům byla poskytnuta zvýšená ochrana, jež jim proto byla přiznána ustanovením § 970 obč. zák. Důvodem zvýšené ochrany hostů jest jediné, že v podniku bydlí. Nezáleží na tom, zda se hosté v podniku též stravují, neboť tato okolnost nikterak nezvyšuje nebezpečí, jež jest spojeno s jejich přebýváním v podniku. Vzhledem k zjištěnému rozsahu pensionu žalovaného jest míti za to, že šlo o provozování živnostenské, nikoliv o pouhé pronajímání bytů majitelem činžovního domu. Pension žalovaného nelze srovnávati ani s t. zv. »svobodárnami«, o nichž se jedná v rozhodnutí čís. 8718 sb. n. s., ježto v onom případě neprovozoval majitel svobodáren ubytování hostů za účelem docílení zisku. Vzhledem k tomu, co uvedeno, netřeba uvažovati o tom, jaký dosah má výnos min. obchodu ze dne 19. února 1922 čís. 39682. Literatura, dovolatelem uvedená, pokládá sice předpis § 970 obč. zák. za výjimečný, jejž nelze rozšiřovati na obdobné případy. Leč pension žalovaného jest tak zařízen, že právě na něj lze použíti ustanovení § 970 obč. zák. přímo, nikoliv jen obdobně. Okolnosti, jež uváděl dovolatel k dolíčení, že škoda se nestala ani zaviněním jeho, ani jeho lidí, zejména že učinil sám i jeho zaměstnanci veškerá opatření, aby osobám nepovolaným byl přístup do domu zabráněn, nejsou způsobilé, aby jimi bylo prokázáno, že škoda nebyla způsobena cizími osobami, jež z domu odcházejí a do něho přicházejí. Nebylo zjištěno, že se pachatel do uzamčeného pokoje násilně vloupal. Ostatně vloupání do uzamčeného pokoje nemění nic na tom, že šlo o osobu z domu odcházející a do něho přicházející.

Citace:

Čís. 14565.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 636-637.