Č. 2552.

Honební právo (Slovensko): Župan může neschváliti
nájemní smlouvu o pronajetí obecní honitby z důvodu, že usnesení obecního zastupitelstva, jímž určeny dražební podmínky, a usnesení, jímž schválen výsledek dražby, nebyly odhlasovány podle jmen.
(Nález ze dne 26. června 1923 č. 5856.)
Věc: František K. v P. proti županu župy Bratislavské a města Bratislavy o pronájem obecní honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Na shromáždění zastupitelského sboru v obci P. konaném dne 16. července 1919 bylo učiněno jednomyslné usnesení, aby obecní honitba byla podle současně stanovených podmínek dána veřejnou dražbou, jejíž termín položen byl na den 20. září 1919, do pronájmu na 6 roků, počínajíc dnem 1. srpna 1920 do dne 31. července 1926.
Při dražbě provedené dne 20. září 1919 vydražil nájem honitby za nejvyšší podání 450 K st-1. Zastupitelský sbor v zasedání z 20. září 1919 jednomyslně schválil provedenou dražbu, a též vyhotovenou již podle dražebních podmínek smlouvu nájemní z 20. září 1919.
Župan župy bratislavské a města Bratislavy, kterému usnesení obecního výboru obce P. bylo předloženo k schválení po rozumu § 3 zák. článku XX : 1883 (§ 75 zák. čl. XXVI : 1896), odepřel schváliti nájemní smlouvu a uložil obecnímu zastupitelskému sboru, aby honitbu znovu dal do pronájmu.
Nss rozhoduje o stížnosti řídil se těmito úvahami:
Žal. úřad opřel svůj výrok v prvé řadě o důvod, že, jak usnesení obecního zastupitelského sboru, jímž byly určeny dražební podmínky,
tak usnesení, jímž schválen byl výsledek dražby, nebyly odhlasovány podle jmen, ač honební smlouva pronájemní je smlouvou obec zatěžující, takže podle posledního odstavce § 59 zák. čl. XXII : 1886 jak určení způsobu zpachtování, tak i ustanovení dražebních podmínek, dále i určení dražebního dne, konečně též schválení výsledku dražby mělo se státi usnesením odhlasovaným podle jmen. Okolnost, že v zápisníku jest výpočet přítomných členů sboru a udáno, že usnesení stalo se jednomyslně, nemůže prý nahraditi předepsané odhlasování
podle jmen, poněvadž ze zjištění, kdo byli přítomni při zahájení zasedání, nemožno uzavírat na to, kteří se zúčastnili při uskutečnění usnesení.
Mimo to pak uvedl pro svůj výrok ještě důvody jiné.
Ve směru důvodu tuto svrchu vytčeného namítá stížnost, že hlasování podle jmen nebylo zapotřebí, neboť obojí usnesení obecního zastupitelského sboru stalo se jednomyslně, kdežto poslední odstavec § 59 zák. čl. XXII z roku 1886 vztahuje se jen na případy, ve kterých zastupitelský sbor nerozhodl jednomyslně. To prý vysvítá i z nařízení maďarského ministerstva vnitra č. 110.754/1897 a č. 69.673/ 1889, kteráž ustanovují, že když se usnesení shromáždění zastupitelského sboru jednomyslně vyneslo a když jsou přítomní svými jmény vykázáni, pominutí odhlasování podle jména není příčinou zmatečnosti. Mimo to usnesení obecního zastupitelského sboru, kterým byly
určeny dražební podmínky, i z té příčiny nemůže býti
bráno v odpor, ježto bylo v celém obsahu přijato shromážděním obecního zastupitelského sboru, když schválilo výsledek dražby (nař. maď. min. vnitra č. 5183/1891).
Nss nesdílí tohoto názoru stížnosti, a to z těchto důvodů:
Podle § 3 zák. čl. XX : 1883 sluší při pronájmu obecní honitby postupovati podle § 110 zák. čl. XVIII : 1871, resp. podle nastoupivšího po této stránce pozdějšího předpisu § 120 zák. čl. XXII : 1886, podle něhož pronájem obecní honitby má státi se veřejnou dražbou, jejíž podmínky, vyvolávací cenu i výsledek schvaluje obecní výbor.
V § 59 zák. čl. XXII. 1886 se striktně stanoví, že, jedná-li se v obecním výboru o smlouvách obec zatěžujících, je předseda povinen vždy naříditi hlasování podle jmen.
Že by pronájem honebního práva nenáležel mezi smlouvy takového druhu, stížnost nenamítá, i nemusil se nss zabývati otázkou zákonnosti právního názoru žal. úřadu, že mělo býti hlasováno jak o dražebních podmínkách, tak o schválení dražby dle jmen.
Na tomto stavu zákona nemohly ničeho měniti svrchu citované, stížností dovolávané výroky maďarského ministerstva vnitra z doby před převratem, neboť to jsou vesměs rozhodnutí vydaná v konkrétních správních sporech (viz sbírku zásadních rozhodnutí správních str. 246), jimž se nedostává pravotvorného charakteru.
Poněvadž se však v daném případě ani v zasedání obecního výboru z 16. července 1919, kdy byly stanoveny dražební podmínky, ani v zasedání z 20. září 1919, kdy byla provedená dražba schválena, nehlasovalo podle jmen, což vůbec jest nesporno, právem shledal v tomto
postupu župan porušení předepsané podstatné formy řízení.
Když pak pro tento nezákonitý postup při dražbě odepřel schválení nájemní smlouvy, nelze tvrditi, že by jeho výrok odporoval zákonu.
Ježto pak županem konstatované porušení zákona bylo samo sebou postačitelným důvodem pro odepření schválení smlouvy, není třeba, aby se nss zabýval ještě i dalšími body stížnosti, v nichž vytýkán jest rozpor se zákonem, pokud jde o další body odůvodnění nař. nálezu, z kterýchž žal. úřad též dovozuje zákonnost svého opatření.

Citace:

č. 2552. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 376-377.