NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 18 (1909) - Přípustnost prozatimného opatření po soudním stanovení nároku o útratách v řízení trestním.

Přípustnost prozatimného opatření po soudním stanovení nároku o útratách v řízení trestním.

Trestním rozsudkem c. k. okresního soudu v Přerově ze dne 1. května 1909 U V. 654/9|3 byla J. H. odsouzena pro přestupek §§ 488. a 489. tr. z. do vězení na tři dny, zostřeného jedním postem a dle §u 389. tr. ř. k náhradě útrat trestního řízení, zejména k zaplacení obnosu 28 K k rukám dra. D. S. do 14 dnů pod exekucí (za lékařské vysvědčení 4 K, za žalobu a intervenci 24 K). Dne 3. května 1909 vzdala se odsouzená opravných prostředků a byl jí povolen odklad trestu. Také žalobkyně nepodala odvolání.
Dne 5. května 1909, tedy po pravoplatnosti rozsudku, avšak před uplynutím lhůty k placení stanovené, podala soukromá žalobkyně návrh na exekuci zjišťovací pro shora uvedený obnos 28 K a v případě, že by tento návrh byl zamítnut, další návrh na prozatimné opatření pro tutéž pohledávku, odvolávajíc se na písemné potvrzení J. B., v němž se uvádí, že odsouzená se v nejbližších dnech vystěhuje a různé věci prodává. Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 5. května 1909 E 480/9|1 zamítl oba návrhy z důvodu, že pro povolení exekuce zjišťovací nejsou zde podmínky §u 370. ex. ř. a ustanovení §u 371. odst. 4. ex. ř., které žadatelka citovala, předpokládá povolení obnovy řízení trestního, tudíž případ úplně výjimečný, jehož analogicky použiti nelze. Pokud pak se týče žádosti za prozatimné opatření, nejsou tu opět podmínky §u 378. ex. ř., ana pohledávka již soudním výrokem jest stanovena a není-li zde exekuce zjišťovací přípustna, pak ani prozatimné opatření povoliti nelze a nutno tedy vyčkati právoplatnosti výroku o náhradě útrat.
C. k. krajský soud v Olomouci usnesením ze dne 13. května 1909 R I. 94/9|5 zamítl rekurs soukromé žalobkyně na toto usnesení z těchto
důvodů:
Nelze ovšem přisvědčiti názoru prvého soudce, že prozatimné opatření není již přípustno, jakmile nárok navrhovatele jest soudně stanoven. Odporuje to §u 378 odst. 1. ex. ř., z kteréhož plyne, že lze učiniti prozatimné opatření nejen před zahájením sporu a během tohoto, nýbrž i během exekučního řízení, totiž i před podáním exekučního návrhu a po soudním stanovení nároku. Přes to však nebylo rekursu vyhověno, poněvadž schází druhá podmínka prozatimného opatření ve smyslu §u 379. odst. 2. ex. ř. Písemné sdělení bez data, jistým J. B. psané, nemá žádné průvodní moci, jelikož soudu rekursnímu není ničeho po ruce, z čehož by se dalo souditi na spolehlivost pisatele. Avšak byť i bylo pravda, že G. H. hodlá v krátkosti se odstěhovati, jest okolnost, že různé, snad zbytečné věci rozprodává, jen přirozená a nedá se z toho souditi na nějaký úmysl ve smyslu §u 379. odst. 2. ex. ř.
Dr. Mareš.

Citace:

Přípustnost prozatimného opatření po soudním stanovení nároku o útratách v řízení trestním.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1909, svazek/ročník 18, číslo/sešit 4, s. 199-200.