Č. 12243.
Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: 1. Pomocnicemi v domácnosti ve smyslu § 12 odst. 6 zák. č. 221/24 ve znění zák. č. 184/28 Sb. nelze rozuměti také osoby mužské. — 2. Lze i komornou čítati k pomocnicím v domácnosti ve smyslu § 12 odst. 6 poj. zák.? — 3. K výkladu pojmů »pomocnice v domácnosti« a »domácnost« vůbec.
(Nález ze dne 28. prosince 1935 č. 18652/34.)
Věc: Dr. Adolf Sch. v H. proti okresnímu úřadu v Českých Budějovicích o zařazení zaměstnanců do mzdových tříd.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jde o Aloisii E., zrušuje se pro vadnost řízení, jinak se stížnost zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním výměrem okr. nemoc, pojišťovny v Č. bylo velkostatkáři Dr. Adolfu Sch. předepsáno za zaměstnance Alosii E., Erharda S. a Františka M. pojistné nemocenské, invalidní a starobní za příspěvkové období od 30. listopadu do 31. prosince 1931 v úhrnné částce 197,60 Kč. Z tohoto výměru se odvolal st-l, namítaje, že jmenovaní zaměstnanci vykonávají vesměs práce nižší, které jinde vykonávají pomocnice v domácnosti, že jest je tudíž považovati za pomocnice v domácnosti, třeba že tu jde i o osoby mužské, na které se vztahuje ustanovení § 12 odst. 6 poj. zák., a že může tudíž u nich hodnota naturálních požitků způsobiti zařazení jen o 1 třídu vyšší, nežli jak odůvodňuje mzda v penězích. Měla býti tedy E., která měla měsíčně 400 Kč v penězích, zařazena nikoli do C VII., nýbrž do třídy V., S., který měl v penězích měsíčně 250 Kč, do třídy Ab III., místo do B V., a M. s měsíčním platem 400 Kč, do třídy Ab III. a nikoli do C VII. Okr. úřad v Čes.. Budějovicích výměrem z 13. března 1934 nevyhověl stížnosti z těchto důvodů: »Jádrem sporu je otázka, zda jmenované 3 zaměstnance lze subsumovati pod pojem pomocnic v domácnosti ve smyslu odst. 6 § 12 poj. zák. čili nic.
Okr. nemoc, pojišťovna, vykládajíc si správně cit. zák. ustanovení, zodpověděla si tuto otázku záporně. Pokud jde o S. a M., nelze pochybovati, že zákonodárce slovy spomocnice v domácnosti« měl na mysli pouze osoby ženského pohlaví. Opak by zajisté byl vyjádřen pojmem obouznačným, jak je tomu v témže odst. § 12 cit. zák., kde jako druhá kategorie pojištěnců, u nichž hodnota naturálních požitků může způsobiti zařazení jen o jednu třídu vyšší, než jakou odůvodňuje mzda na penězích, uvedena jest čeleď. Však ani E. nelze pokládati za spomocnici v domácnostk ve smyslu cit. zák. ustanovení. Jmenovaná jest komornou. V tomto postavení vykonává práce z největší části podstatně odlišné od prací pomocnic v domácnosti, jak je měl zákonodárce na mysli. Již účel cit. zák. ustanovení umožniti menším domácnostem míti pomocnou sílu k vykonávání hrubších podřadných prací potvrzuje tento výklad.«
O stížnosti uvážil nss toto:
Na sporu je otázka, lze-li zaměstnance st-lovy, o něž jde, subsumovati pod pojem pomocnic v domácnosti ve smyslu § 12 odst. 6 zák. č. 221/24 Sb. ve znění zák. č. 184/28 Sb. čili nic. Ustanovení to zní: Hodnota naturálních požitků může způsobiti zařazení jen o 3 třídy, u deputátníků o 2 třídy, u pomocnic v domácnosti, čeledi hospodářské a učňů jen o jednu třídu vyšší, nežli jaké odůvodňuje mzda na penězích. Čeledí hospodářskou jsou osoby, zjednané v zemědělství nebo lesnictví na nejméně jednoměsíční práci nižšího druhu, jež sdílejí společnou domácnost se zaměstnavatelem.«
Ze znění tohoto zákonného ustanovení vyplývá především toto: Mluví-li zák. v § 12 odst. 6 o pomocnicích v domácnosti a rozumějí-li se pomocnicemi v domácnosti osoby ženské, vykonávající práce svrchu uvedené, nelze míti za to, že zákonodárce chtěl pod pojem pomocnic v domácnosti subsumovati i osoby mužské, neboť, kdyby byl lakový úmysl měl, bvl by použil výrazu jiného, zahrnujícího obě tyto kategorie. Dále dlužno uvážiti, že cit. ustanovení je výjimkou ze zásady, vyslovené v § 11, takže extensivní výklad takového výjimečného ustanovení jest vyloučen. Za toho právního stavu věci nelze přikládati pojmu »pomocnice v domácnostk jiný význam, než jak mu jest rozuměti v obecné mluvě. Z toho plyne, že neprávem se dovolává st-l zařazení S. a M. do mzdových tříd jako pomocnic v domácnosti podle § 12 odst. 6, i bylo stížnost v tom směru vznesenou zamítnouti pro bezdůvodnost. Co pak se týče E., sluší uvážiti, že zákon sám, ač uznal za nutné definovati pojem hospodářské čeledi, nepodává naproti tomu definice pomocnice v domácnosti, vycházeje zřejmě z předpokladu, že u pomocnic v domácnosti jde o pojem v obecné mluvě tak běžný, že nevyžaduje bližšího vymezení. V obecné mluvě rozumějí se pomocnicemi v domácnosti osoby ženské, zaměstnané námezdně pomocnými pracemi v domácnosti, t. j. takovými pracemi, jež s udržováním domácnosti bezprostředně souvisejí. Domácností pak rozumí se zařízení sloužící k ukájení životních potřeb fysické osoby — jakými jsou bydlení, stravování, péče o prádlo a šatstvo a p.
Žal. úřad má za to, že E. nelze pokládati za pomocnici v domácnosti podle cit. zák. ustanovení, poněvadž jako komorná vykonává práce z největší části podstatně odlišné od prací pomocnic v domácnosti, jak je měl zákonodárce na mysli. Žal. úřad však neuvádí, na jakém skutkovém základě dospěl k tomuto závěru. Naproti tomu z četnické relace ze dne 22. května 1933, učiněné dle udání správce zámku a vrátného, vysvítá, že E. vykonává práce komorné, jako oblékání, česání svojí zaměstnavatelky a pod.
E., byvši dne 11. listopadu 1933 u úřadu protokolárně vyslechnuta, udala, že má tyto povinnosti: ráno pomáhá své zaměstnavatelce při oblékání a úpravě toalety, na to musi dáti do pořádku její garderobu a, vychází-li buď na procházku nebo za nákupem, doprovází ji a nákup dle jejího přání provádí. Má na starosti udržování veškerého šatstva a prádla, přijdou-li hosté, musí se starati o jejich ubytování, a je-li zaměstnavatelka na cestách, musí jeti s ní a všude o její bytové potřeby se starati. — Z výsledku tohoto šetření vyplývá, že E. konala práce, které se nevymykají z okruhu prací pomocnic v domácnosti, jak shora byly vytýčeny, a že tedy žal. úřad netoliko neměl opory ve spisech pro svůj závěr, že E. vykonává ve svém zaměstnání komorné práce z největší části podstatně odlišné od prací pomocnic v domácnosti, nýbrž že závěr ten je dokonce v rozporu s výsledkem konaného šetření. Mimo to nebyla dána st-li ani možnost, aby k výsledku konaného šetření zaujal stanovisko. Postupem tím se dopustil žal. úřad podstatné vady řízení, pro kterou bylo nař. rozhodnutí, pokud jde o E., zrušiti pro vadnost řízení podle § 6 zák. o ss. «