NPD documents search: Váž. tr., 16 (1934)

Čís. 2472.

Sudiště dle §u 87 a) j. n.
Listinným průkazem o objednávce nemusí býti vždy písemná objednávka kupitelova, nýbrž stačí i písemné potvrzení objednacím lístkem prodatelova agenta.
(Rozh. ze dne 10. dubna 1923, R I 286/23.)
K žalobě o zaplacení kupní ceny přiložil žalobce (příloha K) k odůvodnění místní příslušnosti dle §u 87 a) j. n. objednávku, již učinil žalovaný prostřednictvím žalobcova obchodního agenta. K námitce místní nepříslušnosti soud prvé stolice žalobu odmítl, maje za to, že listina o objednávce musí pocházeti přímo od kupitele. Rekursní soud
zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Jest nesporno, že žalovaný objednal zboží u žalobce agentem Zikmundem G-em. Objednávka tato jest prokázána objednávacím lístkem Zikmunda G-а ze dne 5. ledna 1922 příl. K. Jest nesporno, že žalobce jest protokolovaným obchodníkem, a že i žalovaný jest obchodníkem. Přípisem poštovního
úřadu ve Vídni jest prokázáno, že zboží došlo žalovaného, a že týž zboží
převzal. Jelikož od objednávky ještě neuplynuly 2 roky, jest soud dle
§u 87 a) j. n. příslušným.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Soud rekursní správně uvedl a náležitě odůvodnil, že jsou zde všecky podmínky §u 87 a) j. n., jak obsažen jest v novele o úlevách soudům ze dne 1. června 1914, čís. 118 ř. zák. Stěžovatel mylně se domnívá,
že procesní příloha K není průkazem o objednávce zboží proto, poněvadž není od něho, nýbrž od žalobcova agenta Zikmunda G-а. Tato
okolnost jest nerozhodna, néboť § 87 a) žádá pouze listinný průkaz
o objednávce, jež je základem zažalované pohledávky, a ani ze znění
tohoto zákonného ustanovení, ani z úmyslu zákonodárcova (§ 6 obč.
zák.) neplyne, že by jen listina, vydaná kupitelem, mohla býtí takovým
průkazem. V §u 87 a) j. n. je zcela všeobecně řeč o listinném průkazu
objednávky a ve vysvětlivkách, vydaných ministerstvem spravedlnosti
k novele o úlevách soudům, uvedeno jest, že dokáže-li prodatel, že kupitel objednal zboží a skutečně je převzal, ale trhové ceny neplatí, sluší
na prospěch žalobcův obrátiti procesní pravidlo, dle něhož žalobce musí
žalobu podati u soudu bydliště žalovaného; dále je tam uvedeno, že pro
listiny, jichž třeba jest k odůvodnění sudiště, není předepsána žádná
formálnost. Zajisté tedy nemusí listinným průkazem o objednávce podle
§u 87 a) j. n. býti vždy jen písemná objednávka kupitelova, nýbrž stačí
také, jak stalo se v tomto případě, písemné potvrzení objednacím lístkem žalobcova agenta, který uzavřel s žalovaným trhovou smlouvu. Že
procesní příloha K není, jak stěžovatel v dovolacím rekursu uvádí, jen
zprávou o domněle přijaté objednávce, vysvítá ze skutkového zjištění soudů nižších, že žalovaný tuto objednávku skutečně učinil.

Citace:

č. 456. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 227-228.