NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 2

Čís. 1944.

Není trestným zaviněním (§ 431 tr. zák.), nebyla-li před rohovnickým zápasem opatřena podlaha zápasiště měkkou přikrývkou a nebyli-li zápasníci prohlédnuti lékařem.
(Rozh. ze dne 2. dubna 1925, Zm II 14/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného Jana H-e do rozsudku zemského trestního soudu v Brně ze dne 24. listopadu 1924, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem proti bezpečnosti těla podle §u 431 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a sprostil obžalovaného z obžaloby.
Důvody:
Soud nalézací, sprostiv stěžovatele Jana H-e z obžaloby pro přečin podle §u 335 tr. zák., uznal ho vinným přestupkem podle §u 431 tr. zák., shledav trestuhodné opomenutí jeho v tom, že opomenul dáti opatřiti prkennou podlahu zápasnického ringu měkkou a pružnou přikrývkou a dáti prohlédnouti zápasníky lékařem před započetím zápasu, kterážto opomenutí ovšem v daném případě nebyla v příčinné souvislosti s nastalou smrtí Rudolfa P-у, než přece jsou takového rázu, že se jimi může způsobiti nebo zvětšiti nebezpečí života, zdraví nebo tělesné bezpečnosti lidí, což obžalovaný podle přirozených, snadno poznatelných následku, podle předpisů pro rohovnické zápasy platných a podle svého zaměstnání, případně zvláštních svých poměrů mohl nahlédnouti. Zmateční stížnosti obžalovaného, dovolávající se číselně zmatku §u 464 čís. 1, věcně §u 281 čís. 10 tr. ř., nelze upříti oprávněnosti. Sám rozsudek poukazuje v důvodech na to, že dle předložených pravidel brněnského »Boxerverband«, jež jsou ostatně rázu zcela soukromého, nejsouce úřadem nijak regulována, zápasníci sami stanoví podmínky zápasu a nemohou býti zejména nuceni k tomu, by lékařem před zápasem byli prohlédnuti. Již název »pravidla« nasvědčuje tomu, že jde jen o jakési směrnice, nikoli o předpisy. O nějakých obecně závazných předpisech pro provozování rohovnického sportu, jistě sama o sobě pro tělesnou bezpečnost zápasníků značnou měrou nebezpečného, než úředně nezakázaného, jež by bývaly mohly stěžovatelem ve směrech naznačených být i překročeny, nemůže vůbec býti řeči. Zbývá proto jen poznatelnost nebezpečnosti dle přirozených následků a dle zaměstnání nebo zvláštních poměrů obžalovaného. Tu ovšem sluší připustiti, že jak pokrytí prkenné podlahy měkkou, pružnou přikrývkou, tak i předchozí lékařská prohlídka zápasníků jsou úkony opatrnosti, které snad v jednotlivém případě mohou býti zápasníkům na prospěch. Avšak, uváží-li se, že rohovnický sport, již pro vysoké nároky, jež činí na tělesnou zdatnost zápasníka, přirozeně může býti provozován vůbec jen lidmi zvláště silnými a zdravými, že již zmenšená vyhlídka na úspěch sama sebou vede přirozeně k tomu, by zápasník, cítící se poněkud vážněji nedisponován, od zápasu upustil, že taková předchozí, poměrům přiměřená lékařská prohlídka člověka, jenž, jsa mlád a silen, sám na indisposici si nestěžuje, jak samy důvody zdůrazňují, vedla by pravděpodobně jen náhodou ke konstatování tělesné indisposice zápasníkovy, a že nějaká modřina, kterou by si zápasník mohl snad způsobiti pádem na nepokrytou podlahu, vůči ranám, jež mu utrpěti jest při dovoleném sportu rohovnickém, jako zvýšení nebezpečí vůbec nepadá ani na váhu, nelze ve zjištěném opomenutí stěžovatelově, jenž ostatně měl o to péči, by lékařská pomoc byla pohotově, spatřovati opodstatněnu skutkovou podstatu i jen přestupku §u 431 tr. zák. Proto netřeba se blíže zabývati další námitkou stížnosti — ostatně vzhledem k tomu, že v rozsudku uvedené následky opomenutí přicházely v úvahu při daném zápasu a konkrétních zápasnicích, zřejmě neodůvodněnou — že rozsudkem zjištěné nebezpečí jest toliko abstraktní a proto s hlediska §u 431 tr. zák. nepostačuje.

Citace:

č. 1944. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 195-196.