Agrární operace.

Souborným názvem a. o. označují se v praxi různé úpravy pozemkové držby, jichž účelem jest zvelebení polního a lesního hospodářství odstraněním překážek, které jsou racionelnímu obdělávání půdy na závadu. Největšími překážkami intensivního hospodaření jsou jednak značná rozptýlenost pozemků patřících k určité hospodářské usedlosti a nevhodný tvar pozemků,
2* jednak neuspořádané užívání společenských pozemků, dále nedostatek neb neúčelnost různých zařízení potřebných k obdělávání půdy (na př. cest, příkopů) a konečně práva váznoucí na pozemcích a obmezující svobodné disposice vlastníkovy (služebnosti, reální břemena). Odstraniti tyto překážky a umožniti tím zvýšení zemědělské produkce bylo a jest snahou celé řady států, které zákonodárnou cestou zavedly vhodné úpravy pozemkové držby, jimiž se zmíněné překážky racionelní zemědělské výroby odstraňují. V tomto směru vykonalo nejvíce zákonodárství v Německu, které bylo také vzorem pro rakouské zákony o agrárních operacích. Také v Uhrách věnována byla úpravám pozemkové držby již od první polovice XIX. stol. značná pozornost a bylo vydáno více zákonů o úpravách pozemkové držby.
Rakouské i uherské zákony o a. o. platí u nás dosud.
A. Hlavní druhy a. o. podle rakouského zákonodárství jsou:
a) scelování (komasace) hospodářských pozemků a lesů,
b) dělení společenských pozemků (agrárních společenstev) a úprava užívacích a správních práv k společenským pozemkům,
c) očišťování lesů od cizích enkláv a vyrovnávání lesních hranic.
1. Scelování pozemků jest upraveno rámcovým zákonem č. 92/1883 ř. z., na základě kterého byly vydány zemské zákony pro Moravu č. 30/1884 z. z., pak č. 52 a 53/1910 z. z. a pro Slezsko č. 12/1888 z. z. a č. 66/1912 z. z. K těmto zemským zákonům bylo vydáno pro Moravu min. nařízení č. 13/1912 z. z., a pro Slezsko min. nařízení č. 23/1915 z. z.; pro Čechy nebyl zemský zákon scelovací vydán.
Scelování jest úprava pozemkové držby spočívající v tom, že vlastníci půdy odevzdají všechny své hospodářské nebo lesní pozemky určitého obvodu do společné masy, z které obdrží jako náhradu nové pozemky, pokud možno pravidelného a účelného tvaru v počtu mnohem menším, avšak ve větší výměře jednotlivých kusů. Současně se provádí s novým rozdělením půdy úprava zařízení potřebných pro účelné obdělávání půdy a úprava právních poměrů s pozemkovou držbou související. Scelování pozemků jest buď soukromé nebo úřední. Soukromé scelování provádí se vzájemnou dohodou účastníků, kteří směnnými smlouvami jednotlivé pozemky mezi sebou si vymění tak, aby vždy ze dvou nebo více sousedních pozemků byl utvořen jeden větší celek pro každého směnitele. Poněvadž tato akce vyžaduje vždy souhlasu stran, obmezuje se zpravidla jen na směny několika málo pozemků a dochází k ní dosti zřídka; nemá proto také pro zvelebení zemědělství takového významu, jako úřední scelování.
Úřední scelování provádějí na základě citovaných zákonů zvláštní státní úřady správní podle řízení podrobně předepsaného. Tyto tak zvané agrární úřady jsou zřízeny na Moravě a ve Slezsku. Jsou to místní komisaři s přičleněnými technickými odděleními jako výkonné úřady I. stolice, pak zemské komise pro a. o. jednak jako I. stolice rozhodovací jednak jako odvolací stolice z rozhodnutí místních komisařů a konečně ministerská komise pro a. o. při ministerstvu zemědělství jako odvolací stolice z rozhodnutí zemské komise.
Působnost agrárních úřadů vztahuje se na projednání a rozhodnutí o všech skutečných a právních poměrech, které při scelování nemohou zůstati v posavadním stavu, a vylučuje působnost všech jiných úřadů, které by byly jinak pro věci tyto příslušny. Zejména jsou příslušny agrární úřady také prováděti vodoprávní jednání a rozhodovati ve věcech lesoprávních, při čemž musí se říditi předpisy platného vodního práva a lesních zákonů. Z působnosti agrárních úřadů jsou vyňaty pouze spory o vlastnictví a držbu pozemků, pak věci upravené stavebními řády a předpisy o železnicích a veřejných cestách.
Řízení scelovací. K zahájení scelovacího řízení jest třeba, aby návrh na scelování podala nejméně polovina vlastníků hospodářských pozemků, jež mají tvořiti scelovací obvod, nebo aby návrh takový podala nejméně třetina vlastníků a aby čistý katastrální výnos pozemků patřících navrhovatelům činil více než polovinu čistého katastrálního výnosu pozemků celého obvodu scelovacího. Návrh na scelování lesních pozemků musí vycházeti vždy nejméně od polovice vlastníků lesů.
O návrhu rozhoduje v I. instanci zemská komise pro a. o., která ustanoví místního komisaře k provedení celého scelovacího řízení, když návrhu bylo vyhověno. V rozhodnutí svém určí zemská komise také scelovací obvod, na který se scelovací řízení má vztahovati. Tento obvod tvoří zpravidla celá katastrální obec, po případě více takových obcí, neb určitá část obce ohraničená přesně přirozenými neb umělými hranicemi. Předmětem scelování jsou hospodářské pozemky, t. j. zejména role, louky, pastviny, meze, polní sady, cesty, příkopy a neobdělávané plochy. Za hospodářské pozemky pokládají se také lesní parcely, chrastiny, palouky a pozemky určené k zalesnění, pokud jsou porůznu rozptýleny mezi hospodářskými pozemky neb do nich zabíhají. Jiné pozemky jakož i hospodářské pozemky, které pro zvláštní polohu neb povahu mají pro vlastníka zvláštní hospodářskou cenu, mohou býti scelovány jen za souhlasu vlastníků (na př. stavební místa, vinice, chmelnice, lomy, zahrady při domech, pozemky určené pro technický provoz, hornictví neb pro závody živnostenské atd.). Veškeré hospodářské pozemky ležící ve stanoveném scelovacím obvodu jsou předmětem scelování bez rozdílu, zda jsou ve vlastnictví navrhovatelů scelování nebo jiných osob. Jest tedy scelovací úpravou pozemkové držby, která se vztahuje nejen na hospodářské pozemky navrhovatelů, nýbrž i na hospodářské pozemky všech ostatních vlastníků, pro které jest scelovací akcí nucenou a v podstatě vyvlastněním půdy, při němž však náhrada za vyvlastněné pozemky dává se zásadně zase v půdě.
Řízení scelovací provádí v I. instanci ustanovený místní komisař, jemuž jest přiděleno technické oddělení s technickým správcem v čele k provádění všech zemědělsko-technických a měřických prací, jichž scelování vyžaduje. Vedle místního komisaře působí jako poradní orgán výbor účastníků (scelovací výbor) složený ze 4 až 12 členů, jichž polovici volí účastníci scelování a polovici jmenuje místní komisař. Působnost místního komisaře pro každé konkrétní scelování vyhlásí zemská komise pro a. o. veřejnou vyhláškou a ediktem v úředním listě. Dnem vyhlášky a ediktu přechází na místního komisaře také působnost jiných úřadů shora zmíněná.
Každý vlastník, jehož hospodářské pozemky jsou předmětem scelování, jest přímým účastníkem scelování a má právní nárok, aby za pozemky do scelování zabrané obdržel náhradou zase pozemky přibližně stejné ceny, při čemž nepatrné rozdíly mezi cenou náhradního nároku a cenou nových (náhradných) pozemků mohou býti vyrovnány penězi. Rozdíl ceny nesmí přesahovati dvacátý díl náhradného nároku přímého účastníka. Plocha náhradných pozemků má býti k jejich ceně ve stejném poměru jako plocha starých pozemků k jejich ceně; od toho jest přípustna odchylka nejvýše do pětiny poměru tohoto. Průměrná vzdálenost náhradných pozemků od hospodářského stavení nemá býti větší, než průměrná vzdálenost starých pozemků. Výjimka jest dovolena, svolí-li k tomu účastník, neb lze-li újmu nastalou překročením vzdálenosti vyrovnati jiným prospěchem. Konečně má každý přímý účastník nárok, aby pro jeho náhradné pozemky byla zřízena taková společná zařízení, jichž bude třeba, aby pozemky jemu přidělené byly volně přístupny a mohlo se jich hospodářsky účelně užívati.
Všem uvedeným právním nárokům přímých účastníků musí býti vyhověno scelovacím plánem, který místní komisař a jemu přidělené technické oddělení vypracuje. Vypracování scelovacího plánu vyžaduje rozsáhlého předběžného řízení, v němž musí býti upravena celá řada právních otázek a provedeno mnoho složité technické práce, aby byl získán přesný a spolehlivý základ pro scelovací plán.
Po stránce právní musí býti zejména rozhodnuto o všech posavadních pozemkových služebnostech a musí býti usilováno o to, aby pokud možno staly se novou úpravou pozemkové držby zbytečnými a mohly zaniknouti. Dále musí býti postaráno o to, aby práva třetích osob t. zv. nepřímých účastníků nebyla při scelování zkrácena. Nepřímí účastníci (pachtýři, výměnkáři, hypotekární věřitelé atd.) nemohou sice scelování odporem svým zameziti, mohou však k ochraně svých práv činiti námitky proti výměře náhradných pozemků, proti ocenění investicí, proti zrušení služebností atd., pokud by práva jejich byla zkrácena. Agrární úřady jsou povinny dbáti toho, aby práva nepřímých účastníků nebyla scelováním zkrácena. O všech právních poměrech, které v předběžném řízení musí býti upraveny, rozhoduje v I. instanci místní komisař; z jeho rozhodnutí lze se odvolati k zemské komisi pro a. o., která pak rozhoduje s konečnou platností.
Právní stav utvořený v řízení scelovacím rozhodnutím neb opatřením agrárních úřadů neb prohlášením účastníků učiněným před úřadem jest při změně vlastníka pozemků nastalé během řízení závazný i pro právní nástupce, a to i tehdy, když nabyl vlastnictví k pozemkům soudní dražbou. Prohlášení učiněné v řízení scelovacím před úřadem a uzavřená narovnání nepotřebují souhlasu nepřímých účastníků a nevyžadují ani schválení úřadem správním neb poručenským; místo schválení úřadem poručenským jest však třeba schválení zemskou komisí pro a. o.
Zatímní výkon práv a právní disposice majetkové nejsou za řízení scelovací obmezeny, leč by agrární úřady učinily prozatímní opatření za účelem přiměřeného přechodu do nového uspořádání pozemkového majetku. Také není během řízení scelovacího obmezeno vedení exekuce na pozemky do scelování zabrané.
Technické práce scelovací, jež jsou přípravou pro scelovací plán, provádějí se zpravidla na základě operátů katastru daně pozemkové a platí pro měřické práce při scelování předpisy platné pro evidenci katastru toho.
Nejprve se provádí obchůzka hranic scelovacího obvodu, aby byla zjištěna jejich správnost a aby byly přesně vyznačeny. Vzniknou-li při obchůzce spory vlastnické neb o držbu, má se pokusiti místní komisař o narovnání a nelze-li takto spory odstraniti, má je odkázati na pořad práva. Po obchůzce hranic provádí se odhad a ocenění pozemků do scelování zabraných. Je to jeden z nejdůležitějších úkonů, ježto na správnosti odhadu závisí celý výsledek scelování. Odhad provádí se zpravidla znalci ustanovenými místním komisařem z přímých účastníků scelování za součinnosti úředního odhadce (bonitéra). Odhadem stanoví se hodnota pozemků. Odhad sestává: a) z určení a popisu vzorných ploch pro jednotlivé odhadní třídy (t. zv. odhadní obrazec); b) z třídění (klasifikace) pozemků, t. j. z určení a místního ohraničení odhadních tříd pro jednotlivé pozemky neb jejich části a vyznačení odhadních tříd a jejich hranic na odhadní mapě; c) z ocenění odhadních tříd, t. j. z výpočtu čistého výnosu za 1 ha každé odhadní třídy v rozličných druzích kultury (klasifikační tarif); d) u pozemků lesních též z ocenění dřevních porostů.
Na základě odhadu, pozemkové knihy a pozemkových archů sestaví se pak rejstřík držebnosti zahrnující všechny přímé účastníky a uvádějící u každého účastníka všechny jeho pozemky do scelování zabrané a jejich výměru i odhadní cenu. Tento rejstřík držebnosti jest základem pro stanovení právních nároků přímých účastníků na náhradu za pozemky do scelování pojaté. Veškeré odhadní operáty (t. zv. odhadní plán) a rejstřík držebnosti vyloží místní komisař veřejně po dobu 14 dnů a doručí každému účastníku výtah z rejstříku držebnosti jeho se týkající. Proti odhadnímu plánu a rejstříku držebnosti lze podati námitky u místního komisaře, který o nich rozhoduje v I. instanci, vyslechnuv v případě potřeby vhodné znalce. Z rozhodnutí jeho lze se odvolati k zemské komisi pro a. o.
Potom vypracuje technické oddělení za součinnosti scelovacího výboru projekt společných zařízení, jichž jest třeba, aby budoucí náhradné pozemky byly volně přístupny a aby jich mohlo býti hospodářsky účelně užíváno. Společná zařízení jsou zejména polní cesty, příkopy, mosty, zařízení odvodňovací a zavodňovací a ochranné stavby vodní atd. Pokud posavadní plocha starých cest a příkopů nepostačuje k zřízení nových potřebných společných zařízení, jsou povinni přispěti na společné zařízení přímí účastníci podle poměru plochy a ceny jejich pozemků do scelování zabraných. O tento příspěvek na společné zařízení zmenšuje se celkový náhradný nárok přímých účastníků zjištěný rejstříkem držebnosti. Pokud některá společná zařízení mají sloužiti k zvýšení hospodářské obdělavatelnosti jen některých náhradných pozemků, jest opatřiti plochu potřebnou pro tato zařízení jen na účet těchto náhradných pozemků. Přímí účastníci, jichž náhradné pozemky nemají ze společného zařízení žádný neb jen nepatrný prospěch, jsou od plošního příspěvku na společné zařízení osvobozeni. Projekt společného zařízení projednává za účasti scelovacího výboru, obecného zastupitelstva a všech jiných zájemníků místní komisař, který též projekt schvaluje; pokud se projekt vztahuje na příkopy, meliorace a vodní stavby, musí býti místním komisařem také vodoprávně projednán a schválen. Schválený projekt provádí technické oddělení.
Poté vyslýchají se přání jednotlivých přímých účastníků o tom, kde a jaké náhradné pozemky si přejí míti přiděleny. K těmto přáním má býti dle možnosti přihlíženo, pokud neodporují zákonným předpisům a veřejným zájmům. Mimo to stanoví se po slyšení scelovacího výboru všeobecné zásady, podle kterých má býti postupováno při novém rozdělení půdy mezi přímé účastníky. Nové rozdělení provede na připravené nové mapě (tak zv. originální mapa) technické oddělení, které vyšetří pro každého účastníka náhradné pozemky tak, aby cenou i plochou a vzdáleností vyhovovaly jeho náhradnému nároku. Náhradné pozemky se potom v přírodě vytýčí. Pokud pro účelné přidělení náhradných pozemků jest vhodno a prospěšno změniti obecní hranice, má místní komisař zahájiti jednání potřebné, aby byl činitely podle platných zákonů příslušnými dán k změně hranic souhlas.
Celý elaborát znázorňující nový stav zove se scelovací plán; jeho součástí jsou jednak rejstřík držebnosti (starého stavu) a výpočet náhrad, t. j. účetní vyšetření náhradného nároku každého účastníka, jednak rejstřík náhrad, t. j. seznam náhradných pozemků každému účastníků přidělených s udáním výměry a odhadní ceny, pak originální mapa znázorňující celý nový stav rozdělení půdy, odhadní třídy a společná zařízení, konečně generální spis podávající potřebná vysvětlení o součástech scelovacího plánu a výklad o všech právních poměrech, které nevysvítají úplně ze součástí scelovacího plánu. Scelovací plán vyloží místní komisař veřejně po dobu 14 dnů a oznámí to nejméně 8 dní napřed ediktem v úředním listě. Proti scelovacímu plánu mohou podati přímí i nepřímí účastníci scelování námitky u místního komisaře ve lhůtě 20 dnů počítajíc od prvního dne vyložení plánu. O námitkách rozhoduje v I. stolici zemská komise pro a. o. a v případě odvolání ministerská komise pro a. o.
Účastníci scelování mohou po vytýčení scelovacího plánu převzíti náhradné pozemky v užívání ještě před veřejným vyložením scelovacího plánu, pokud se týče může zemská komise pro a. o. naříditi proti vůli jednotlivých účastníků, že náhradné pozemky mají býti prozatímně převzaty v užívání — a to s výhradou všech právních prostředků proti scelovacímu plánu přípustných — je-li zjištěno, že by z delšího odkladu provedení plánu (v případě námitek a odvolání) vzešla účastníkům, kteří za převzetí náhradných pozemků žádají, značná hospodářská škoda a je-li tu zároveň dostatečná jistota, že přejimatelé mohou poskytnouti odpůrcům převzetí náhradu za škodu, jež jim z prozatímního provedení scelovacího plánu povstane. Z takového nařízení zemské komise nelze se odvolati.
Když byly námitky a odvolání proti scelovacímu plánu vyřízeny a plán podle vydaných rozhodnutí byl změněn (pokud změny ty byly nařízeny) předloží místní komisař scelovací plán zemské komisi k potvrzení a provede pak potvrzený plán. Z nálezu zemské komise o potvrzení plánu není ani odvolání ani nelze žádati za navrácení v předešlý stav. Pokud někteří účastníci by se zdráhali převzíti náhradné pozemky, budou jim v případě potřeby odevzdány pozemky v držbu soudní exekucí.
Náhradné pozemky a peněžitá vyrovnání přiznaná účastníku scelování nastupují v příčině všech právních poměrů k třetím osobám na místo jeho posavadních pozemků do scelování pojatých. Práva třetích osob zajištěná na pozemcích do scelování zabraných převádějí se bez poplatků na náhradné pozemky, nemá-li s převodem býti zapsána ani změna v osobě oprávněné ani změna v rozsahu práva.
Po provedení scelovacího plánu vypracují se pomůcky potřebné pro změnu a opravu pozemkové knihy a katastru daně pozemkové a odevzdají se vrchnímu zemskému soudu, pokud se týče zemskému finančnímu ředitelství.
Náklady scelovací řízení hradí částečně stát, částečně účastníci. Stát nese náklady místního komisaře, správce technického oddělení a kancelářského personálu jim přiděleného, pak náklady zemské a ministerské komise pro a. o. Náklady výkonného technického personálu zaměstnaného prováděním technických prací scelovacích nesou účastníci scelování, kteří mimo to hradí také náklady spojené s úředními místnostmi místního komisaře a technického oddělení, dále náklady figurantů, technických rekvisit a odměny znalců, svědků a pamětníků. Konečně nesou účastníci náklady společných zařízení. Všechny tyto náklady — vyjma nákladů společného zařízení — hradí se zálohou ze zemského paušálu, který dává země každoročně zemské komisi pro a. o. k disposici. Záloha ta rozvrhuje se pak na jednotlivé účastníky scelování za účelem zapravení do zemského fondu. Rozvrh zemské zálohy na účastníky provádí se podle stupně, v jakém rozptýlenost jejich pozemkového majetku při scelování se zmenšila. Proti rozvrhu nákladů lze podati námitky místnímu komisaři, který o nich rozhoduje v I. stolici. O odvolání z jeho rozhodnutí rozhoduje zemská komise pro a. o. s konečnou platností. Zemské zálohy jsou zápůjčkou danou účastníkům scelování, kterou jest splatiti do zemského fondu zpravidla v pěti ročních lhůtách. Pohledávky z této zápůjčky váznou na náhradných pozemcích účastníkům přidělených a mají pořadí před hypotekárními pohledávkami bezprostředně po státních daních, veřejných dávkách a družstevních závazcích ve smyslu platných zákonů vodních. Peníze na úhradu nákladů spojených s provedením společných zařízení musí si opatřiti účastníci scelování sami. Místní komisař má konečně učiniti opatření, aby bylo zajištěno udržování společných zařízení v řádném stavu.
Zakončení scelovacího řízení oznámí zemská komise pro a. o. veřejnou vyhláškou a ediktem v úředním listě. Dnem ediktu zaniká působnost agrárních úřadů pro to které scelování.
2. Dělení společenských pozemků (agrárních společenstev) a úprava užívacích a správních práv k společenským pozemkům jsou upraveny rámcovým zákonem č. 94/1883 ř. z., na základě něhož byly vydány zemské zákony moravský č. 31/1884 z. z. a slezský č. 13/1888 z. z. Prováděcí ministerské nařízení k těmto zákonům jest společné se zákony o scelování pozemků.
Společenské pozemky jsou podle těchto zákonů pozemky: a) na nichž mají společná práva držebnostní neb užívací bývalé vrchnosti a obce (osady) neb bývalí poddaní, jakož i dvě neb více obcí (osad); b) pozemky, kterých společně, postupně neb střídavě užívají všichni nebo určití členové obce (osady), členové sousedstva neb podobných hospodářských společenstev (skupin selských, nadanců, singularistů atd.) na základě osobního členství neb členství spojeného s nějakou držbou; c) pozemky, které na základě cís. patentu č. 130/1853 ř. z. byly postoupeny obci (osadě) neb hromadě oprávněných do společné držby a k společnému užívání.
Dělení společenských pozemků záleží ve zjištění a ocenění podílných práv, v rozdělení společenských pozemků mezi podílníky a v odevzdání podílů (náhradných pozemků) do vlastnictví podílníkům.
Úprava užívacích a správních práv k společenským pozemkům pozůstává: a) ve zjištění trvalého výnosu společenských pozemků; b) ve zjištění podílných práv jednotlivých podílníků na různé užitky ze společenských pozemků a v stanovení způsobu, jak mají býti podílná práva vykonávána; c) ve vypracování hospodářského plánu, provedení meliorací a jiných společných zařízení, potřebných k zajištění trvalého výnosu a k výkonu upravených práv; d) v úpravě správy společenských pozemků stanovami.
K provádění těchto a. o. jsou příslušny tytéž agrární úřady, které provádějí úřední scelování pozemků.
Podílníky (přímými účastníky) na společenských pozemcích jsou: a) držitelé společenských pozemků; b) ti, kdož mají právo podílu na užitcích zakládající se na příslušnosti k společenstvu bývalých poddaných, oprávněných členů obce neb skupiny osob oprávněných k střídavému neb postupnému užívání pozemků; c) skuteční uživatelé přebytků výnosu, jež zbývají po úhradě nároků osob k užívání oprávněných.
Řízení dílčí a upravovací. Dělení společenských pozemků jest buď hlavní (generální) nebo podrobné (specielní). Dělení hlavní se provádí: a) mezi bývalými vrchnostmi s jedné strany a obcemi neb bývalými poddanými s druhé strany; b) mezi obcemi neb částmi obce; c) mezi obcemi (osadami, částmi obce) s jedné strany a agrárními společenstvy (skupinami selskými, nadanci, singularisty atd.) s druhé strany. Návrh na zahájení dílčího řízení musí vycházeti nejméně od polovice všech k společnému užívání oprávněných podílníků. Návrh obce musí býti usnesen obecním zastupitelstvem a potvrzen zemským výborem. Dělení podrobné jest další dělení společenského podílu, přiděleného v hlavním dělení neb dělení společenského majetku pozemkového vůbec: a) mezi bývalými poddanými, b) mezi členy agrárního společenství, c) mezi spoluoprávněnými k střídavému neb postupnému užívání půdy. Návrh na zahájení podrobného dělení musí býti podán nejméně polovinou podílníků.
Návrh na zahájení upravovacího řízení musí býti podán nejméně polovinou podílníků. Z úřední moci má býti zahájeno upravovací řízení: a) bylo-li u lesních pozemků z lesohospodářských neb lesopolicejních důvodů nebo u jiných pozemků pro veřejné zájmy uznáno za nutné politickým zemským úřadem; b) při hlavním dělení, neprovádí-li se po něm další dělení podrobné; c) když při scelování jsou v obvodu scelovacím společenské pozemky, které z hospodářských důvodů nemohou býti současně se scelováním rozděleny.
O návrhu na zahájení dílčího neb upravovacího řízení rozhoduje v I. stolici zemská komise pro a. o., v případě odvolání ministerská komise pro a. o. Řízení dílčí i upravovací provádí v I. instanci místní komisař, jehož působnost pro každé konkrétní řízení vyhlásí zemská komise pro a. o. veřejnou vyhláškou a ediktem v úředním listě. Dnem vyhlášky a ediktu přechází na místního komisaře také působnost jiných úřadů zmíněná shora při scelování. Mimo to jsou agrární úřady příslušny rozhodovati i spory, které mezi podílníky vznikly o vlastnictví neb držbu společenských pozemků.
V řízení dílčím má každý podílník jako přímý účastník právní nárok, aby mu byla přidělena ze společenských pozemků náhrada v půdě podle hodnoty jeho zjištěného podílu stanovené dohodou neb odhadem a to s výhradou, že nepatrné rozdíly mezi náhradným nárokem a náhradou budou vyrovnány penězi a že plocha, která se má rozděliti, bude zmenšena o plošný příspěvek na společná zařízení. Dále má každý podílník nárok na to, aby pro jeho náhradný pozemek byla zřízena společná zařízení, by pozemek ten byl volně přístupný a mohl býti hospodářsky účelně užíván. — Těmto právním nárokům podílníků musí býti vyhověno dílčím plánem, který vypracuje místní komisař a jemu přidělené technické oddělení. Předběžné řízení potřebné pro přípravu dílčího plánu zahrnuje především obchůzku hranic dílčího obvodu, která má stejný účel jako obchůzka hranic při scelování, dále zjištění podílníků a jejich podílných práv, pak ocenění společných pozemků a podílných práv, jež se provádí buď dohodou nebo odhadem půdy stejně jako při scelování. Výsledek těchto prací sestavuje se v rejstřík držebnosti a rejstřík podílných práv, který jest základem pro stanovení právních nároků podílníků na náhradu ze společného majetku. Zmíněné rejstříky vyloží místní komisař veřejně po dobu 14 dnů a doručí každému podílníku výtah z rejstříku jeho se týkající. Proti rejstříku lze podati námitky u místního komisaře, který o nich rozhoduje v I. instanci. Z rozhodnutí jeho lze se odvolati k zemské komisi pro a. o.
O vypracování, projednání a schválení projektu společných zařízení platí obdobně stejné předpisy jako při scelování pozemků.
Při vyšetření náhradných pozemků pro jednotlivé podílníky jest přihlížeti k jejich přání, pokud jest to možno bez porušení zákonných předpisů a bez poškození veřejných zájmů. Rozdělení společenských pozemků provede technické oddělení na připravené originální mapě a vyšetří pro každého podílníka náhradný pozemek (po případě více pozemků) tak, aby bylo vyhověno jeho náhradnému nároku. Náhradné pozemky se potom v přírodě vytýčí.
Celý operát znázorňující nový stav tvoří dílčí plán, jehož součásti jsou rejstřík držebnosti, rejstřík podílných práv, výpočet náhrad, t. j. účetní vyšetření náhradného nároku každého podílníka, pak rejstřík náhrad, t. j. seznam náhradných pozemků každému podílníku přidělených s udáním výměry a odhadní ceny, dále originální mapa znázorňující nový stav rozdělení půdy, odhadní třídy a společná zařízení, konečně generální spis podávající potřebná vysvětlení o součástech dílčího plánu a vylíčení právních a hospodářských poměrů. Dílčí plán vyloží místní komisař veřejně po dobu 14 dnů a oznámí to nejméně 8 dní napřed ediktem v úředním listě. Proti dílčímu plánu lze podati u místního komisaře námitky ve lhůtě 30 dní počítajíc od prvního dne vyložení plánu. Námitky mohou podati nejen podílníci (přímí účastníci), nýbrž i nepřímí účastníci, kterým příslušejí knihovně zapsaná práva na pozemcích podrobených dílčímu řízení. O námitkách rozhoduje v I. stolici zemská komise pro a. o. a v případě odvolání ministerská komise pro a. o.
Když byly námitky a odvolání vyřízeny a dílčí plán byl podle vydaných rozhodnutí změněn, předloží místní komisař dílčí plán zemské komisi k potvrzení a provede pak potvrzený plán. Z nálezu zemské komise pro a. o. o potvrzení plánu není ani odvolání ani nelze žádati za navrácení v předešlý stav. Náhradné pozemky odevzdají se podílníkům v případě potřeby v držbu soudní exekucí.
Práva třetích osob zapsána knihovně na pozemcích podrobených dílčímu řízení převádějí se bez poplatků na náhradné pozemky, nemá-li s převodem práv býti zapsána ani změna v osobě oprávněné ani změna v rozsahu práva.
Po provedení dílčího plánu vypracují se pomůcky potřebné pro změnu a opravu pozemkové knihy a katastru daně pozemkové a odevzdají se vrchnímu zemskému soudu, pokud se týče zemskému finančnímu ředitelství. O úhradě nákladů dílčího řízení platí stejné předpisy jako pro řízení scelovací. Zakončení dílčího řízení oznámí zemská komise pro a. o. veřejnou vyhláškou a ediktem v úředním listě. Dnem ediktu zaniká působnost agrárních úřadů pro to které dělení společných pozemků.
V řízení upravovacím má každý podílník právní nárok na přiznání podílu z hospodářských užitků společenských pozemků podle poměru jeho zjištěného podílného práva s tou výhradou, že nepatrné rozdíly budou vyrovnány peněžitě a že budou stanovena obmezení potřebná pro účelnou úpravu výkonu podílných práv neb pro zachování trvalé výnosnosti půdy. Pro předběžné řízení upravovací, které jest přípravou pro vypracování upravovacího plánu, platí stejné předpisy, jako pro řízení dílčí. (Obchůzka hranic, zjištění podílníků a jejich podílných práv, odhad společných pozemků a ocenění podílných práv.) Mimo to musí býti vyšetřena a zajištěna trvalá výnosnost společenských pozemků pro jednotlivé druhy a způsoby užitků. Předpisy dílčího řízení o rejstříku držebnosti a rejstříku podílných práv, o vyložení rejstříků a opravných prostředcích proti nim platí i pro řízení upravovací. Rejstřík podílných práv musí obsahovati také zjištěná data o trvalé výnosnosti společných pozemků. O projektu společných zařízení potřebných pro účelné užívání společenských pozemků platí stejné předpisy jako při scelování pozemků.
Na základě rejstříku držebnosti a rejstříku podílných práv vypracuje pak místní komisař upravovací plán, v němž stanoviti je způsob užívání společenských pozemků zřetelem k zjištěné trvalé výnosnosti pozemků a k přáním podílníků. Upravovací plán sestává ze stejných součástí jako dílčí plán. Mimo to obsahuje ustanovení o budoucím způsobu užívání společenských pozemků, o užitcích připadajících na jednotlivé podílníky a o udržování společných zařízení. Součástí plánu jsou dále stanovy o správě společenských pozemků a hospodářský plán pro lesy (resp. lesní řád), pokud společenské pozemky jsou věnovány lesnímu hospodářství.
Upravovací plán vysvětlí místní komisař podílníkům při úředním jednání zvláště k tomu účeli stanoveném a vyloží pak plán veřejně po dobu 14 dnů. Proti plánu mohou podílníci podati u místního komisaře námitky ve lhůtě 30 dnů počítajíc ode dne zmíněného úředního jednání. O námitkách rozhoduje v I. stolici zemská komise pro a. o. a v případě odvolání ministerská komise pro a. o.
O vypracování pomůcek pro změnu a opravu pozemkové knihy a katastru daně pozemkové, pokud změny upravovacím plánem vůbec nastaly, platí stejné předpisy jako při řízení scelovacím a dílčím. Také pro úhradu nákladu upravovacího řízení platí obdobně předpisy o úhradě nákladů řízení scelovacího a dílčího. Zakončení upravovacího řízení oznámí zemská komise pro a. o. veřejnou vyhláškou a ediktem v úředním listě. Dnem ediktu končí působnost agrárních úřadů pro to které řízení upravovací.
Přestupky upravovacího plánu trestá politický okresní úřad pokutami až do 40 Kč neb vězením v trvání od 6 hodin až do 4 dnů, pokud přestupky ty nezakládají trestní jednání trestné podle jiných zákonů, zejména podle zákona lesního.
3. Pro očišťování lesů od cizích enkláv a vyrovnávání lesních hranic byl vydán zákon č. 93/1883 ř. z., jehož účelem jest podporovati tento druh úprav pozemkové držby přiznáním určitých výhod směnným smlouvám, uzavřeným mezi vlastníky lesních neb hospodářských pozemků o výměně pozemků. Směnné smlouvy uzavřené za účelem očištění lesů od cizích enkláv neb za účelem vyrovnání hranic lesů jsou prosty kolků a poplatků, pokud jich nebude použito pro jiný účel a pokud byly schváleny zemskou neb ministerskou komisí pro a. o. Zamýšlejí-li dále směnitelé převésti směnnou smlouvou knihovně zapsaná práva neb závazky z jednoho směnného pozemku na druhý a osoby oprávněné neb zavázané odpírají souhlas k tomu, stačí k převodu takovému souhlas zemské neb ministerské komise pro a. o., nevznikne-li převodem práv a závazků osobám oprávněným neb zavázaným žádná nebo jen nepatrná škoda a nabízí-li se jim v případě nepatrné škody přiměřená náhrada. Z rozhodnutí zemské komise o schválení směnné smlouvy neb o povolení k převodu práv a závazků lze se odvolati na ministerskou komisi pro a. o. Převod vlastnického práva k zaměněným pozemkům jest osvobozen od kolků a poplatků, byla-li směnná smlouva schválena zemskou neb ministerskou komisí pro a. o. Také převod knihovně zapsaných práv a závazků z jednoho směnného pozemku na druhý, provedený za souhlasu zemské neb ministerské komise pro a. o. jest osvobozen od kolků a poplatků, nemá-li s převodem býti zapsána změna osoby oprávněné neb zavázané ani změna v rozsahu práva nebo závazku.
Moravský zemský zákon č. 32/1884 z. z. a slezský zemský zákon č. 14/1888 z. z. ustanovují, že působnost zemské komise ve věcech těchto vykonávají zemské komise pro a. o. příslušné pro scelování pozemků. Bližší předpisy o řížení obsahuje ministerské nařízení č. 109/1886 ř. z.
B. Pro úpravy pozemkové držby na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platí dosud předpisy uherských zákonů, z nichž nejdůležitější jsou: zák. čl. LIII/1871 a XXIX/1908, pak min. nařízení č. 10/1909, 20/1909, 30/1909, 40/1909, 50/1909, 60/1909 a 22000/1915 vydaná uh. min. spravedlnosti. Hlavní druhy úprav pozemkové držby v praxi nejčastěji se vyskytující jsou podle cit. předpisů a) scelování pozemků (komasace), b) poměrné dělení. K provádění těchto úprav pozemkové držby jsou příslušny v I. stolici sborové soudy (sedrie), které provádějí celé řízení podle předpisů platných pro civilní řízení soudní a podle specielních předpisů cit. min. nařízení z r. 1909 a 1915. Každá úprava pozemkové držby jest civilním sporem mezi navrhovateli a odpůrci úpravy. Potřebné technické práce zadává sborový soud smlouvou úředně oprávněným civilním technikům, jichž operáty podléhají kontrole a přezkoušení státních inspektorátů pro katastrální měření.
1. Komasace musí býti provedena pro obvod každé obce zvláště a vztahuje se buď na celou obec (všeobecná kom.) nebo na část obce (částečná kom.). Žádost za zahájení kom. může podati u sedrie každý jednotlivý vlastník pozemků. K žádosti takové vyšetří předem ministerstvo zemědělství, zda žádaná kom. jest hospodářsky potřebná a užitečná a zda jest účelně proveditelná. O výsledku šetření vydá min. zem. nález, který doručí žadateli, sedrii, min. spravedl. a jiným úřadům majícím na věci zájem. Na základě nálezu min. zem. provede pak sedria k návrhu žadatele hlasování o kom., k němuž pozve všechny vlastníky pozemků. Byla-li kom. uznána od min. zem. za užitečnou a účelně proveditelnou, nařídí sedria provedení kom., když pozemkový majetek účastníků hlasujících pro kom. činí nejméně čvrtinu celého kom. obvodu. Pro kom. počítá se vždy majetek státu, obcí, nadací a jiných veřejných korporací. Nebyla-li kom. uznána za užitečnou a účelně proveditelnou, může naříditi sedria provedení kom. jen tehdy, když pozemkový majetek účastníků hlasujících pro kom. tvoří aspoň polovinu celého kom. obvodu. Z rozsudku sedrie lze se odvolati k soudní tabuli. Byla-li žádost za kom. soudem zamítnuta, lze podati novou žádost za kom. teprve po 5 letech.
Řízení kom. jest podstatně stejné jako podle zemských zákonů moravských a slezských s tím rozdílem, že funkci místního komisaře zastává tu delegovaný soudce sedrie, že jurisdikci vykonává v I. stolici sedria a technické práce neprovádí státní technické oddělení, nýbrž civilní technikové (zeměměřiči) za dozoru státních orgánů pro katastrální měření. K volbě zeměměřiče ustanovuje soudce rok; voliti jsou oprávněni všichni účastníci kom. Nezvolí-li si účastníci zeměměřiče, ustanoví jej soud. Se zeměměřičem uzavře se smlouva, která musí býti sedrií schválena. Odhad a ocenění pozemků provádí odhadní výbor, jehož předsedu jmenuje soudce ze znalců označených min. zem., členy výboru a náhradníky volí si účastníci kom. Odhad se provádí obdobným způsobem jako na Moravě a ve Slezsku. Na základě odhadu a katastrálních operátů vypracuje zeměměřič mapu starého stavu a rejstřík držebnosti. Tyto operáty přezkouší potom státní inspektorát pro katastrální vyměřování a soud provede ověření (autentifikaci) celého posavadního kom. operátu. Pak následuje t. zv. meritorní jednání, kterým jest určiti pozemky, jež nebudou při kom. vyměněny za jiné, dále jest určiti silnice, polní cesty, průhony a jiná společná zařízení a rozhodnouti o dislokaci nových pozemků. Na základě výsledku meritorního jednání nařídí soudce zeměměřiči, aby vypracoval plán pro nové rozdělení pozemků. Každému účastníku má býti při tom dle možnosti přidělen jen jeden náhradný pozemek. Účastník má právní nárok na náhradu v půdě stejné ceny jako byly jeho staré pozemky a na takové umístění náhradného pozemku, aby byl volně přístupný z některé cesty. Po vypracování plánu ustanoví soudce rok k projednání plánu, při němž protokoluje vyjádření a námitky stran proti plánu přednesené, dá námitky na místě samém znalcům posouditi a předloží je pak s posudky znaleckými sedrii, která o nich rozsudkem rozhodne. Z rozsudku toho lze se odvolati k soudní tabuli a dále k nejvyššímu soudu. Po vyčerpání opravných prostředků vypracuje zeměměřič mapu nového stavu s potřebnými pomůckami; tyto práce přezkoumá zase státní inspektorát katastrálního výměřování a soudce ustanoví pak rok k odměření nových pozemků, při němž účastníkům plán podrobně vysvětlí a dá nové pozemky odměřiti. Po odměření pozemků ustanoví soudce další rok, při kterém ověří (autentifikuje) nový stav, prohlásí posavadní držebnostní stav za zaniklý a uvede účastníky v držbu nových pozemků. Poté dá soudce vypracovati pomůcky potřebné pro opravu a změnu pozemkové knihy a katastru daně pozemkové. Po ověření nového stavu a jeho provedení lze žádati za opravu početních chyb během jednoho roku po pravoplatnosti ověření žalobou podanou u sedrie, která po vyšetření věci o žalobě rozhodne. Z rozsudku sedrie lze se odvolati k soudní tabuli. Náklady kom. nesou všichni účastníci podle poměru pozemkové daně připadající na pozemky do kom. pojaté. Z rozhodnutí sedrie o konečné sumě nákladů a o rozvrhu nákladů na jednotlivé účastníky lze podati odvolání k soudní tabuli. Veškeré náklady kom. platí zálohou stát, jemuž účastníci náklady ty splácejí. Výlohy hospodářských a lesních znalců v kom. řízení použitých nese min. zem.
2. Poměrné dělení jest rozdělení společně užívaného pozemkového majetku mezi účastníky k užívání oprávněné. Žádati za poměrné dělení může každý účastník žalobou podanou u sedrie proti ostatním účastníkům. Podrobnosti o žalobě obsahuje uh. min. nařízení č. 30/1909 M. J. Soud deleguje soudce k vyšetření věci a rozhodne o žalobě rozsudkem, z něhož lze se odvolati k soudní tabuli a dále k nejvyššímu soudu. Společné pastviny mohou dle § 12 zák. čl. XII/1894 uh. býti podrobeny poměrnému dělení jen za souhlasu min. zem.
V předběžném řízení dílčím stanoví a zaměří se plochy podrobené poměrnému dělení, zjistí se oprávnění účastníci, provede se odhad a ocenění půdy a ověří se zeměměřické práce. Postupuje se tu podle stejných předpisů jako při kom. Pak následuje meritorní jednání, jehož účelem jest zjistiti podílná práva (podíly) jednotlivých účastníků a rozhodnouti o dislokaci podílů v přírodě. O vypracování dílčího plánu, o jeho projednání, o námitkách a opravných prostředcích proti plánu, o autentifikaci nového stavu a o uvedení účastníků v držbu nových pozemků platí stejné předpisy jako při kom. Náklady poměrného dělení nesou účastníci podle poměru plochy jim přidělené. Z rozhodnutí o konečné sumě nákladů a o rozvrhu nákladů na jednotlivé účastníky lze podati odvolání k soudní tabuli.
Literatura.
Dr. Fr. Fiedler: O scelování pozemků, Praha 1889. Dr. O. Frankenberger: Scelování pozemků, Praha 1913. K. Peyrer: Die Arrondierung des Grundbesitzes, Vídeň 1869. K. Peyrer: Die Zusammenlegung der Grundstücke, Vídeň 1873. K. Peyrer: Die Regelung der Grundeigentumsverhältnisse, Vídeň 1877. W. Schiff: Österreichs Agrarpolitik, Tübingen 1898. Dr. Br. Schlitte: Die Zusammenlegung der Grundstücke, Lipsko 1886.
Rudolf Smetáček.

Citace:

Ode dne příklepu náleží vydražiteli dle § 156. ex. ř. veškeré plody a příjmy, tedy i pachtovné, teprve později splatné a sice zcela.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1915, svazek/ročník 24, číslo/sešit 1, s. 49-51.