NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 1

Č. 4618.

Obecní samospráva. — Školství. — Administrativní řízení: I. O podání rekursu obce do rozhodnutí osk, zrušujícího usnesení obecního zastupitelstva, musí se usnésti městská rada. — II. Rekurs takový podepisuje a podává starosta. — III. Kterak jest postupovati při obsazení místa profesorského na městké obchodní škole? — IV. Je zatímní profesor městské obchodní školy zaměstnancem obecního ústavu ve smyslu § 6 novely k ob. zříz.?
(Nález ze dne 18. dubna 1925 č. 4280.)
Věc: František D. a společníci v T. (adv. Dr. Jos. Konečný z Tábora) proti zemskému správnímu výboru v Praze o udělení definitivy Karlu V. jako učiteli na městské obchodní škole v T.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Karel V., odborný učitel měšťanské školy, který na měst. obchodní škole v T. již působil, zažádal 14. června 1922 u kuratoria této školy za udělení definitivy. Kuratorium' školy v zasedání dne 20. června 1922 se usneslo, podle zprávy podané ob. zastupitelstvu v T. z 1. července 1922, aby odborný učitel Karel V. jmenován byl od 1. září 1922 definitivním profesorem na obch. škole. Min. škol. schválilo výnosem ze 27. června 1922 jmenování V.-ovo definitivním profesorem, načež kuratorium podle § 17 lit. e) organisačního statutu cit. zprávou předložilo svoje rozhodnutí ob. zast. ke schválení. Měst. rada v T. přípisem ze 7. července 1922 toto usnesení kuratoriu vrátila s tím, že doporučuje, aby místo bylo obsazeno veřejným konkursem; zároveň zaslala městská rada kuratoriu na vědomí protest učitelského sboru obchodní školy v T. proti definitivnímu jmenování Karla V. bez veřejného konkursu. Učinivši dotaz u min. škol. co do výkladu některých předpisů organ. statutu, který byl jmenovaným min. zodpověděn výnosem z 30. srpna 1922, usneslo se kuratorium v sezení konaném dne 4. září 1922 většinou hlasů setrvati na návrhu na jmenování Karla V. definitivním, a věc opětně předložena ob. zast. ke schválení. Návrh měst. rady, aby toto usnesení kuratoria nebylo schváleno a aby místo bylo vypsáno veřejným konkursem, nebyl měst. zastupitelstvem v sezeni z 15. listopadu 1922 schválen; naopak, byl schválen minoritní návrh toho znění, že »usnesní kuratoria obch. školy z 20. června 1922 resp. 4. září 1922 o jmenování Karla V., t. č. zatímního profesora veř. školy obchodní v T. definitivním s platností od 1. září 1922, jakož i o započtení jeho 22 služebních let a vyměření služebních požitků dle norem pro profesory stát. obch. škol platných, se schvaluje s výhradou, že obec nepřejímá žádného závazku pro případ, že by ministerstvo nepřevzalo profesora do státní služby ve vlastnosti definitivního profesora nebo by mu nezapočítalo tolik služebních let jako kuratorium«. K rekursu Františka D. a společníků (dnešních st-lů) zrušila osk v T. z 27. března 1923 uvedené usnesení měst. zast. v T. z 15. listopadu 1922 pro formální vady předchozího řízení, dále pro vnitřní rozpor tohoto usnesení, pak pro porušení předpisu § 6 zák. ze 7. února 1919 č. 76 Sb. a z dozorčího práva nad obecním hospodařením. V důvodech uvedeno toto:
Z tohoto rozhodnutí podali odvolání na zsv jednak Karel V., jednak obec města T. Žal. úřad nař. rozhodnutím stížnost Karla V. zamítl jako nepřípustnou, stížnosti obce však vyhověl a rozhodnutí osk v T. z 1. dubna 1923 zrušil. V důvodech bylo uvedeno:
Proti tomuto rozhodnutí směřuje stížnost Františka D. a společníků, o níž nss uvážil:
1. Stížnost vytýká v prvé řadě »nedostatek legitimace Josefa Š. jakožto starosty obce města T. k podání stížnosti«, protože »podatel riebyl zmocněn k podání stížnosti orgánem jediné k tomu povolaným, totiž ob. zastupitelstvem města T., které žádné usnesení v tom směru neučinilo«.
Námitka tato není důvodná. Rozhodnutí osk v T. z 1. dubna 1923 bylo obci T.-ské podle stvrzenky ve spisech uložené doručeno dne 4. dubna 1923. Ve smyslu § 77, odst. 2. zák. o okr. zast. z roku 1864 bylo tedy rekurs obce do tohoto rozhodnutí podati o osk nejpozději dne 18. dubna 1923. Podle presentata osk došlo k tomuto úřadu dne 7. dubna 1923, tedy v průběhu lhůty rekursní podání měst. úřadu v T. ze 7. dubna 1923 podepsané starostou obce, kterým tento »jménem obce města T. se odvolal z rozhodnutí osk s připomenutím, že odůvodnění tohoto odvolání podá v několika dnech.« Dalším podáním de dato 20. dubna 1923 »z měst. rady v T.«, podepsaným rovněž starostou byly důvody ty blíže rozvedeny. Stížnost nenamítá ani, že by prvé podání ze 7. dubna 1923 nebylo po př. lze pokládati za řádné odvolání, poněvadž neobsahuje vůbec nijaké provedení rekursu, ani že by k provedení rekursu, které se stalo podáním z 20. dubna 1923, nebylo lze přihlížeti, poněvadž došlo až po uplynutí rekursní lhůty, proto nemůže také ani nss podle zásad §§ 2, 5, 6, 7 a 18 zák. o ss věc v těchto právě uvedených směrech zkoumati. Podle § 7 novely k ob. zřízení ze 7. února 1919 č. 76 Sb. přísluší obecní radě usnášeti se » všech věcech, které podle zákona nejsou výslovně vyhrazeny ob. zastupitelstvu, anebo podle nařízení zákonných, po případě usnesení ob. zastupitelstva nejsou vzneseny na starostu«. Jelikož není předpisu, který by výslovně ob. zastupitelstvu vyhrazoval usnesení o tom, má-tli čí nemá-li do rozhodnutí osk, rušícího předchozí usnesení obec. zastupitelstva, býti obcí podán rekurs na zsv (jinak je tomu v případech podle § 102 obec. zříz. — rekurs do rozhodnutí osp-é o zastavení výkonu usnesení ob. zastupitelstva), nelze shledati důvodnou výtku stížnosti, že ob. zastupitelstvo se na podání rekursu neusneslo. Když pak stížnost nevytýká, že se na podání rekursu toho neusnesla obecní (městská) rada a když ze shora uvedených podání z 1. dubna a 20. dubna 1923 také ani není zřejmo, že by na usnesení městské rady nespočívala, neměl nss příčiny, aby v tomto případě zkoumal, zda takového zvláštního usnesení městské rady bylo třeba. Jelikož pak faktické vyhotovení rekursu, podepsání jeho a odeslání jeho na příslušný úřad jest podle předpisu § 55 ob. zřízení věcí starostovou, nelze shledati nezákonnost v tom, že žal. úřad shora zmíněný, starostou jménem obce vyhotovený a podepsaný rekurs k meritornímu projednávání přijal.
2. Stížnost dále vytýká vadnost řízení v tom směru, že definitivní profesura byla Karlu V. udělena bez konkursu. Námitka tato rovněž není důvodná. Organisační statut měst. obch. školy v T. podle znění oklepu ředitelstvím školy stvrzeného a ve spisech správních uloženého, přímého předpisu v tomto směru nemá. Ovšem praví se v § 18, že »v nedostatku předpisu tohoto statutu řídí se služební poměry učitelů předpisy platnými pro státní úředníky«. I kdyby slušelo míti za to, že pod »předpisy o služebním poměru učitelů« spadají i předpisy o obsazování míst učitelských, tedy by bylo případ tento posuzovati podle § 72, odst. 2 služ. pragm. pro učitelstvo státních učilišť středních etc. z 31. července 1917 č. 319 ř. z., dle něhož na »uprázdněná místa učitelská jest z pravidla vypsati konkurs«.
Podle dikce tohoto § jest tedy vypsání konkursu, — pokud zemským zákonem není stanoveno jinak — sice pravidlem, jsou však výjimky z tohoto pravidla přípustné; posouzení toho, zda výjimka taková v tom kterém případě má býti učiněna, jest — jelikož zákon bližší podmínky ty nestanoví — dáno do úvahy úřadu o obsazení místa rozhodujícího. Nelze tedy shledati nezákonnost ani vadnost v tom, když obecní zastupitelstvo v daném případě výjimku takovou připustilo.
3. —
4. Další námitka stížnosti, že při schválení usnesení kuratoria nebyl zachován předepsaný postup, není důvodná. Podle § 7 e) organ. statutu měst. obch. školy v T. »ustanovuje kuratorium zatímně ředitele a učitelské síly. K definitivnímu jich ustanovení .... jest třeba schválení ob. zast. Tato usnesení nabudou teprve potom právní moci, když byla min. škol. schválena.« Z této dikce lze vyčísti jen tolik, že k pravoplatnému def. ustanovení učitele je třeba tří aktů tří různých orgánů: a) usnesení kuratoria, b) usnesení ob. zastupitelstva a c) schválení min. škol., nelze z toho však dovozovati, že by tyto úkony musily po sobě následovati v pořadí zde uvedeném, resp. že by def. jmenování bylo proto nezákonné nebo vadné, že v daném' případě byl snad zachován postup odchylný. Pokud stížnost v této souvislosti poukazuje na to, že v daném případě byla pominuta zsp, jelikož schválení min. bylo — prý proti předpisu § 4 statutu vyžádáno přímo, stačí odpověděti, že pro otázku, zda ob. zastupitelstvo mělo nebo nemělo schváliti uvedené usnesení kuratoria, jest zcela lhostejno, jakým způsobem kuratorium svoje usnesení předložilo orgánu jinému totiž min. škol.
5. Stížnost dále vytýká, že nař. rozhodnutí porušuje předpis § 6 novely k ob. zříz.
V tomto směru jest uvážiti toto:
Osk zrušila usnesení ob. zast. o def. jmenování Karla V. mimo jiné též pro porušení předpisu § 6 novely k ob. zříz. č. 76/1919, vycházejíc z názoru, že zúčastněná strana Karel V., jsa členem měst. rady, je vyloučen z mimořádného postupu a tím více z mimořádného jmenování ve službě na obecním ústavě, jakým je měst. škola obchodní. Žal. úřad naproti tomu v nař. rozhodnutí tvrdí, že Karel V. není zaměstnancem obce, pročež § 6 cit. zák. prý porušen nebyl. Podle § 6 novely k ob. zříz. jsou zaměstnanci obce, obecních ústavů nebo podniků po dobu, kdy budou členy zastupitelstva ...., vyloučeni z veškerého mimořádného postupu a mimořádného započítání služebních let.« Strany nepopírají, že Karel V. v rozhodné době byl činem ob. rady (tedy též ob. zast.). Zbývá tedy jen zkoumati, zda Karel V. v rozhodné době byl zaměstnancem měst. obch. školy v T. a zda jako takový byl zaměstnancem obecního ústavu.
Podle § 3 organ. statutu měst. obch. školy v T. »zřídila ústav ten obec města T., která jej za pomoci a přispění jiných činitelů vydržuje a která hradí případný v hospodářství se jevící schodek.« Podle § 15 skládá se »sbor učitelský« z ředitele, skutečných učitelů, suplentů a učitelů výpomocných. Podle usnesení ob. zast. z 15. listopadu 1922 byl Karel V. do té doby vedle svého postavení jako učitele školy občanské také »zatímním profesorem« obch. školy v T. Za tohoto stavu věcí jeví se jednak měst. obch. škola v T. jako ústav obecní, jednak byl Karel V. již před svým def. ustanovením ve své vlastnosti zatímního profesora zaměstnancem tohoto ob. ústavu města T. Vyslovil-li tedy žal. úřad v nař. rozhodnutí, že Karel V. není zaměstnancem obce, a že proto usnesení ob. zast. neporušuje předpis § 6 novely k ob. zříz., spočívá výrok tento na nesprávném právním posouzení věci, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž bylo třeba zabývati se ostatními námitkami stížnosti a aniž také nss mě! možnost zkoumati, zda jmenování Karla V. ze zatímního profesora profesorem definitivním a započtení veškeré jeho dřívější doby služební znamená »mimořádný postup a mimořádné započtení služebních let« po rozumu § 6 obec. novely č. 76/Sb. z r. 1919; naopak bude nyní věcí žal. úřadu, aby — vycházeje z právních názorů shora vyložených, sporný případ v tomto směru znovu posoudil.

Citace:

č. 4618. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 794-798.