Čís. 14208.

Náhradní nárok podle čtvrtého odstavce § 222 ex. ř. nemůže uplatňovati věřitel, jenž vyšel na prázdno proto, že při rozvrhu výtěžku jedné ze spoluzavázaných nemovitostí byl nemocenské pojišťovně přikázán ve výsadním pořadí nedoplatek na nemocenské pojištění připadající na všechny spoluzavázané nemovitosti.
(Rozh. ze dne 28. února 1935, R. II 95/35.)
Vymáhající věřitelka Z. nemocenská pojišťovna přihlásila k rozvrhu nejvyššího podání za prodanou polovinu nemovitosti, zapsanou ve vl. 254 v přednostním pořadí celou vymáhanou pohledávku 1305 Kč. Prvý soud přikázal na tuto pohledávku jen poměrnou část, připadající na prodanou nemovitost, ve výši 17 Kč 70 h. Rekursní soud k rekursu Z. nemocenské pojišťovny změnil usnesení prvého soudu a stěžovatelce přikázal v přednostním pořadí celou přihlášenou pohledávku z těchto důvodů: Při pohledávkách simultáních jest i při nucené dražbě věřitel oprávněn, aby žádal zapravení celé pohledávky z exekvované nemovitosti. V takovém případě poskytuje zákon zadním věřitelům, kteří jsou tím zkráceni, nároky postižní, jež mají způsobiti stejnoměrné přispění každé simultáně zavázané nemovitosti. V daném případě nebyla simultáně zavázaná nemovitost vložka 20 v dražbě prodána, což vyplývá z toho, že rozvrhové usnesení při vypočtení poměru bere za základ nikoliv rozvrhovací podstatu, nýbrž odhadní ceny simultáně zavázaných realit. V takovém případě, když druhá nemovitost není prodána, má však zadnější věřitel jenom nárok, aby postižní částka, vypočtená dle § 222 ex. ř. byla zjištěna a vložena na spoluzavázané a neprodané realitě, nemá však nárok, aby přednostní věřitel byl uspokojen z nejvyššího podání jenom poměrně a on tak se svou zadnější pohledávkou došel úhrady na místě přednostního věřitele. Rozvrhovací usnesení neřídilo se těmito zásadami 4. Odstavce § 222 ex. ř. a přikázalo stěžovatelce její pohledávku v přednostním pořadí pouze poměrně, ačkoliv stěžovatelka k rozvrhovanému roku přihlásila svoji přednostní pohledávku celou, žádajíc její plné uhražení z vydražené nemovitosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nemocenské pojistné s příslušenstvím požívá přednostního práva nedoplatků daní a dávek veřejných v řízení exekučním (konkursním a vyrovnávacím) (§ 173 zák. číslo 221/24 v doslovu zákona č. 184/28 sb. z. a n.). Již v rozhodnutí čís. 10686 sb. n. s. bylo zevrubně odůvodněno, že nedoplatkům na nemocenské pojištění přísluší přednostní uspokojení za týchž podmínek jako dani výdělkové, totiž za podmínek druhého odstavce písmeny a § 265 zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927 č. 76 sb. z. a n. Této přednosti přede všemi knihovními pohledávkami požívají mimo jiné (odst. 3 § 265 uv. zák.) též nedoplatky nemocenského pojistného, jež se staly splatnými v posledních dvou letech, počítajíc nazpět ode dne příklepu zavazeného objektu, i bez knihovního zápisu. Pohledávka 707 Kč 50 h s příslušenstvím na nemocenském a starobním pojistném, prýštící z provozu zemědělské usedlosti povinné strany, vyhovuje těmto podmínkám zúplna (§ 173 zák. č. 221/24 v doslovu zák. č. 184/28 sb. z. a n.). Nejvyšší soud dovodil již v rozhodnutí č. 6281 sb. n. s., že náhradní nárok podle čtvrtého odstavce § 222 ex. ř. nemůže uplatňovati knihovní věřitel vyšlý na prázdno proto, že při rozvrhu výtěžku ideálního podílu nemovitosti byla státu přikázána ve výsadném pořadí částka daně činžovní a dávky z majetku, tudíž veřejných dávek, připadající na celou nemovitost. Nárok na ukojení této pohledávky Z. nemocenské pojišťovny v L. v celkové částce 1305 Kč spočívá na tak zvaném věcném ručení, nikoliv na podkladě simultáních práv zástavních (srovnej rozhodnutí č. 6281 sb. n. s.). Žádala-li tato věřitelka celé uspokojení jeho z nemovitosti vl. 254 D., ač ku dražebnímu prodeji spoluzavázané nemovitosti nedošlo, použila jen svého přednostního práva, zákonem jí přiznaného.

Citace:

č. 14208. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 210-211.