Čís. 4204.Jednatelem tuzemské společnosti s r. o. nemůže býti, kdo bydlí v cizině, třebas se přechodně zdržoval v tuzemsku.(Rozh. ze dne 1. října 1924, R I 793/24.)Opovědi tuzemské společnosti s r. o., by Karel M. zapsán byl dorejstříku jako její jednatel, soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud opověď zamítl. Důvody: Karel M., jenž má nesporně své stálé bydliště ve Vídni, tudíž v cizozemsku, postrádá pro tuto skutečnost způsobilosti býti jednatelem navrhovatelky jakožto společnosti s ručením obmezeným. To vychází z ustanovení §§ 122 a 123 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák., dle něhož prohlášení, uvedená v §§ 9, 10, 26, 53 a 56 citovaného zákona, podaná všemi jednateli, podléhají trestní sankci. Důsledkem toho jest, že veškeří jednatelé společnosti s r. o. musí míti bydliště v tuzemsku, neboť jinak zmíněná trestní sankce by byla illusorní. To plyne též z předpisu §u 108 cit. zák., jednajícího o členech zastupitelstva, jimž na roveň klásti nutno též jednatele.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu ze správných důvodů napadeného usnesení, k nimždodal:Na tuzemské společnosti s ručením obmezeným nevztahují se ovšem předpisy zákona o společnostech cizozemských. Rekursní soud také se nedovolává těchto ustanovení, nýbrž dovozuje zcela správně, že, žádá-li zákon pro cizí společností s ručením obmezeným v tuzemsku zastupitelství, jehož členové mají své bydliště v tuzemsku, nutno tím spíše za to míti, že jest nezbytno, aby jednatelé tuzemských společností s ručením obmezeným měli své stálé bydliště v tuzemsku. Že Karel M. má bydliště ve Vídni, udává opověď výslovně bez výhrady, ale přiznává to i stěžovatelka, třeba zastřeně v dovolacím rekursu. Přechodný pobyt Karla M-а v Litoměřicích nestačí. Jak se snad vytváří poměry v budoucnosti, nemůže býti rozhodno pro posouzení přípustnosti zápisu do rejstříku, jehož již nyní jest se dožadováno.