Čís. 166.


Předražování. I požadování zřejmě přemrštěné ceny od osoby bydlící mimo hranice státu zakládá skutkovou podstatu predražovaní.
(Rozh. ze dne 24. března 1920, Kr I 549/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaných Karla K. a Antonína S. do rozsudku krajského jako nalézacího soudu v Litoměřicích ze dne 30. srpna 1919, jímž oba obžalovaní uznáni byli vinnými přečiny dle § 23, č. 4 a § 20, č. 2 b) cís. nař. ze dne 24. března 1917 č. 131 ř. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Odsouzení obžalovaných pro přečin dle § 20, č. 2 b) cís. nař. ze dne 24. března 1917 č. 131 ř. z., béře stížnost v odpor důvodem zmatečnosti dle č. 9 lit. a) § 281 tr. ř. proto, že prý odporuje úmyslu zákonodárcovu odsuzovati někoho za požadování zřejmě přehnané ceny od osoby bydlící mimo hranice státu, že ochrana § 20 vztahuje se na předměty potřeby, určené ke spotřebě v tuzemsku, jakož prý plyne z nadpisu cit. cís. nařízení. Již z této argumentace zmateční stížnosti je patrno, že stěžovatelé nejsou s to, by se odvolávali na důkaz správnosti svého stanoviska na znění příslušné statě zákona, jež vskutku své platnosti a použitelnosti neobmezuje na případy požadování zjevně přehnané ceny od osoby nebo firmy uvnitř hranic státu bydlící nebo své sídlo mající. Omezení takovému vadí však i tendence celého cís. nař. o zásobování obyvatelstva předměty potřeby a jeho trestních ustanovení zvláště, chrániti spotřebitelstvo před hospodářsky neodůvodněným zdražováním předmětů potřeby. Ochrany této by nebylo dosaženo při omezování použití § 20 cís. nař. na prodeje, při nichž požadována byla zjevně přehnaná cena od osoby uvnitř hranic státu sídlící, poněvadž ceny požadované při prodejích za hranice ihned jeví své účinky také na utváření se cen dotyčného zboží uvnitř hranic státu, a tím zřejmě i obyvatelstvo jeho jest poškozováno.
Citace:
Čís. 166. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 247-248.