Přípustnost zastoupení advokátem v pracovním sporu.

U pracovního soudu zažalován byl nárok oceněný na 1080 Kč. Při prvním roku dostavili se jako zástupci sporných stran advokáti. Žalobce omezil nárok na 244 Kč, ježto žalovaný před zahájením roku ostatní část zažalovaného nároku splnil. Zástupci stran vzdali se přísedících.
Spor stal se bagatelním a hodnota sporu klesla pod 1000 Kč. Jest otázka, je-li v dalším stadiu sporu zastoupení stran advokáty přípustno.
Nebude sporu o tom, že musí být při roku, při němž bylo omezení žalobního nároku předneseno, sporně jednáno ve věci hlavní, poněvadž zástupci stran vzdali se přísedících (§ 25, odst. 3 zák. č. 131/31 sb.). To, že jsou strany zastoupeny advokáty, nevadí, poněvadž advokáti byli vysláni k roku u vědomí, že se jedná o spor hodnoty vyšší než 1000 Kč a že tedy zastoupení advokátem je přípustno. Bude-li při tomto roku vydán rozsudek, bude patrně i strana zvítězivší oprávněna účtovat útraty právního zastoupení a budou jí přisouzeny, poněvadž omezení nároku stalo se následkem plnění žalovaného po podání žaloby.
Ale jde o případy, kdy bude nutno ústní jednání odročiti. Bude i tehdy přípustno dále zastoupení advokáty bez ohledu na to, že hodnota sporu už klesla pod 1000 Kč?
Zákon na to nedává odpovědi. Ustanovení § 23 zák. č. 131/31 sb. praví: »Ve sporech, jejichž předmět nemá hodnotu vyšší než 1000 Kč, jest vyloučeno zastoupení advokátem.«
Není řečeno, který okamžik jest rozhodným pro šetření tohoto předpisu, zda zahájení sporu, či i okolnost, během sporu nastavší. Výslovně ale praví zákon, že rozhodným pro přípustnost zastoupení advokátem jest předmět sporu.
Předmět sporu může se ale během projednávání rozepře měnit buď rozšířením nebo omezením žalobního návrhu. Tím se mění nepochybně i kautela, za které jest zastoupení advokátem nepřípustné. Bude-li ve sporu, v němž šlo původně o nárok hodnoty nižší než 1000 Kč, rozšířena žalobní žádost na částku 1000 Kč převyšující, přestává být rozepří, jakou má na mysli § 23, odst. 1, druhá věta a zastoupení advokátem nadále přípustno bude.
Stejně tomu musí být i naopak: Klesne-li hodnota předmětu sporu pod 1000 Kč, dostaví se skutečnost zákonná, která podmiňuje vyloučení advokáta jako zástupce strany.
Toto hledisko vyhovuje účelu zákona, který citovaným předpisem § 23 zák. o prac. soudech zamýšlel.
Podle zprávy ústavně právního výboru senátu Nár. shrom. k vlád. návrhu zákona (tisk. 352/1930) o pracovních soudech ze dne 25. května 1931 bylo ustanovení § 23 zákona o tom, že zastoupení advokáty v řízení před I. stolicí připouští se ve sporech, jejichž předmět má hodnotu vyšší než 1000 Kč, přijato většinou hlasů členů výboru, aby se vyhovělo poukazu na skutečnost, že zastoupení advokáty má nepochybně za následek zvýšení nákladů sporu a může být pro tu neb onu stranu hospodářsky tíživým.
Tomu účelu vyhovuje plně výklad, který vylučuje další zastoupení advokátem, jakmile klesne hodnota sporu pod 1000 Kč, neboť zbavuje podlehlou stranu povinnosti platiti útraty právního zastoupení.
Případná námitka poukazem na zdánlivě obdobný případ nuceného zastoupení advokátem ve sporu u krajského soudu, kde zůstává nucené zastoupení advokátem, i když klesne hodnota sporu eventuelně i na hranici bagatelní, neobstojí, neboť v tomto případě jest nucené zastoupení advokátem podmíněno věcnou příslušností sporu. Pokud trvá tato příslušnost pro tu kterou zahájenou věc, platí i povinnost nuceného zastoupení advokátem. A výslovný předpis zákona ustanovuje, že eventuelní pozdější změny v hodnotě sporu nemají vlivu na příslušnost (perpetuatio fori).
V našem případě § 23 zák. o prac. soudech jedná se o zvláštní předpis specielního zákona, který jest nutno vykládati úzce podle jeho pravé povahy, doslovu a účelu zákona.
Josef Havelka.

Citace:

ROUČEK, František. Vlastníkova dispozice uvolněnou hypotekou v osnově čsl. občanského zákona.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, číslo/sešit 2, s. 20-26, 69-81, 116-125.