Čís. 4242.

Ustanovení §u 51 čís. 4 konk. ř. a §u 23 čís. 5 vyr. ř. vztahuje se i na ony osoby, ať fysické nebo právnické, které vydržují léčebny a poskytuji v nich odborné úkony a dodávky povolanými odborníky.
Odbornými úkony a dodávkami dlužno rozuměti i poskytováni zaopatření nemocnému v nemocnici neb ústavu pro choromyslné.
Pro vymáhání přednostní pohledávky jest lhostejno, zda jí vyrovnací soud přiznal výsadní postavení čili nic.
(Rozh. ze dne 8. října 1924, Rv II 450/24.)
Slezský zemský fond domáhal se na žalovaném, jenž byl přistoupil k vyrovnání Leona E-a jako rukojmí a plátce, zaplacení útrat za oše- třování Marie E-ové ve Slezském ústavě pro léčení nervových chorob. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, nepřiznav zažalované pohledávce přednostního postavení dle §u 23 čís. 5 vyr. řádu. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nesprávné právní posouzení spatřuje dovolatel v tom, že odvolací soud pokládá ošetřovné ústavu pro nervově choré za plat za odborné úkony a dodávky ve smyslu §u 23 čís. 5 vyrovnávacího řádu. Neprávem. Účelem ustanovení §u 23 čís. 5 vyr. řádu a §u 51 čís. 4 konk. řádu, jest, by bylo podporováno v zájmu veřejném splnění mravní povinnosti péče o zdraví a život obyvatelstva se strany těch, jímž péče ta jako odborníkům náleží. Lékaři, porodní asistentky, ošetřovatelé nemocných a lékárníci, nemají býti odstrašováni od poskytnutí pomoci tím, že by pohledávky za poskytnutou pomoc k zachování zdraví a života byly těžko dobytny. Totéž hledisko platí i při ústavech léčebných, které v ústavě samém takovou pomoc poskytly. Také zde nemá zadluženost a nemajetnost nemocného nebo toho, jenž o nemocného má dle zákona pečovat), býti příčinou odepření přijetí do ústavu. Proto nelze zákon vykládati slovně tak, že výsady §u 51 čís. 4 konk. ř. a §u 23 čís. 5 vyr. řádu jsou osobními výsadami lékařů, porodních asistentek, ošetřovatelů nemocných a lékárníků. Podle účelu zákona nutno rozumně vztáhnouti ustanovení zákona i na ony osoby, ať fysické nebo právnické, které léčebny vydržují a v nich odborné úkony a dodávky povolanými odborníky: lékaři, ošetřovateli, porodními asistentkami a lékárníky poskytují. Jinak by účel zákona právě při této nejčastěji praktické pomoci zdravotní minul se s cílem. Odbornými úkony a dodávkami však nelze rozuměti jenom ony odborné úkony lékařské, ošetřovatelské a porodnické, které směřují přímo k uzdravení neb ošetření nemocného, nýbrž jimi sluší rozuměti i jinaké činnosti a dodávky, pokud lze je považovati za odborné, tedy i poskytování zaopatření nemocnému v nemocnici neb ústavu choromyslných. I takové zaopatření nemocného bytem a stravou lze považovati za odbornou dodávku k vyléčení nemocného. S toho stanoviska nutno přiznati poplatkům za ošetření Marie E-ové v zemském ústavě pro nervově choré v O. ráz úplaty za odborné úkony a dodávky lékařské a ošetřovatelské, přiznati jim výsadné postavení dle §u 23 čís. 5 vyr. řádu. Ovšem nerozhoduje, zda vyrovnací soud přiznal pohledávce té výsadní postavení, ježto usnesení vyrovnacího soudu má význam jen pro řízení vyrovnací, zejména pro oprávnění k hlasování o vyrovnání.

Citace:

č. 4242. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 399-400.