Authors:
= Boh. adm., 2 (1920)
PDF

Č. 371.


Zabírání bytů: Okresní správa politická není oprávněna, aby své konečné rozhodnutí, kterým zrušila zabírací nález obce, k rozkladu obce změnila a zabírací nález dodatečně potvrdila.
(Nález ze dne 31. března 1920 č. 2525.)
Věc: Klára Witzová v Chrudimi (adv. Dr. J. Scharf z Prahy) proti okresní správě politické v Chrudimi o zabrání bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonost.
Důvody: Dle vývodu stížnosti a úředních vyřízení stěžovatelkou předložených zabrala bytová správa města Chrudimě odvolávajíc se na § 6, bod 1 a 2 nařízení vlády ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a n. výměrem ze dne 4. září 1919 č. 7946 v domě stěžovatelčině čp. 91 v Chrudimi dvě místnosti nepronajaté a neobydlené.
Okresní správa politická k odporu stěžovatelkou podanému zrušila výnosem ze dne 13. prosince 1919 č. 54558 uvedený nález zabírací, přihlížejíc k ustanovením zákona ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n.; toto své rozhodnutí však výnosem ze dne 8. ledna 1920 č. 940 k rozkladu bytové komise v Chrudimi opět zrušila a zabírací nález městského úřadu v Chrudimi v plném znění potvrdila.
Stížnost, vytýkající posléze uvedenému rozhodnutí nezákonnost, jest důvodná.
Žalovaný úřad rozhodl věcně o odporu proti nálezu zabíracímu podaném na základě ustanovení zákona o zabírání bytů ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. a doložil, že z rozhodnutí toho není dalšího odvolání; přes to však pokládal se oprávněným ku změně svého rozhodnutí, když proti němu podán byl rozklad, a k novému rozhodnutí o věci, dovolávaje se ustanovení nařízení ministerstva vnitra ze dne 30. srpna 1868 čís. 124 ř. z.
Tato norma v odst. 1. připouští ovšem, aby úřad politický změnil své rozhodnutí, proti němuž byl podán rekurs, nebylo-li rozhodnutím v odpor braným přiznáno jinému právo; avšak ustanovení to samozřejmě předpokládá, že opravný prostředek z rozhodnutí je po zákonu vůbec přípustný. Toho tu však nebylo, neboť žalovaný úřad rozhodl v řádném pořadí instancí ve věci již dne 13. prosince 1919 a to dle § 27 zákona z 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. s platností konečnou a nebylo tu tedy podmínek pro použití ustanovení odst. 1. zmíněného nařízení ministerstva ze dne 30. srpna 1868.
Jestliže pak žalovaný úřad k rozkladu bytové komise v Chrudimi rozhodnutí ono změnil, učinil tak mimo řádný postup instanční a jest tudíž naříkané rozhodnutí opatřením z moci úřední. Úřad nemůže však dle všeobecných zásad pro řízení správní platných rozhodnutí, jež nabylo již právní moci, ke škodě strany z moci úřední změniti, pokud zvláštním předpisem zákonným mu právo k tomu výslovně nebylo propůjčeno. V citovaném zákoně o zabírání bytů však úřadům takové právo propůjčeno nebylo.
Bylo proto naříkané rozhodnutí, jež zákonu odporuje, dle § 7 zák. o spr. soudě zrušiti.
Citace:
č. 371. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 235-236.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).