Čís. 423.

Zrušil-li rekursní soud usnesení procesního soudu prvé stolice, jímž byla žaloba pro domnělou nepříslušnost a limine odmítnuta, není proti rozhodnutí rekursního soudu opravného prostředku.
(Rozh. ze dne 24. února 1920, R I 96/20.)
Procesní soud prvé stolice odmítli žalobu a limine pro nepříslušnost soudu. Rekursní soud usnesení, soudu prvé stolice zrušil a uložil mu, by žalobu po zákonu vyřídil.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs strany žalované.
Důvody:
Dovolací rekurs jest nepřípustným ze dvou důvodů. V prvé řadě sluší uvážiti, že přijal-li soud žalobu u něho vznesenou a nařídí-li o ní rok, nemůže usnesení takové vedle §u 130 odstavec druhý c. ř. s. bráno býti v odpor opravným prostředkem. To platiti musí, ať přijetí žaloby na soud a její vyřízení ustanovením roku stane se přímo, soudem prvním anebo teprve nepřímo к příkazu soudu rekursního. Neboť v tomto případě má soud stolice prvé, prováděje daný mu příkaz, ihned vyříditi žalobu tím, že nařídí o ní rok к ústnímu jednání, a nepřísluší mu již s ohledem na ustanovení §u 524, odstavec prvý, c. ř. s. oprávnění, vyčkávati s dalším postupem až po právomoci rozhodnutí rekursního soudu. Míní-li žalovaný, že žaloba neměla býti na soud přijata, jest mu volno vznésti v tomto směru až při ústním jednání námitky, o nichž pak soud rozhodne dle toho, jsou-li formální nebo věcné. Avšak i z dalšího důvodu jeví se rekurs nepřípustným. Rekursní soud zrušil usnesení soudu prvé stolice a nařídil mu, by žalobu po zákonu vyřídil, tedy o ní nařídil rok k jednání ústnímu. Tím nařídil soudu stolice prvé, by po slyšení stran znova rozhodl, aniž ustanovil při tom. že teprve, až by rozhodnutí jeho nabylo právní moci, předsevzat býti má výkon příkazu, uděleného soudu prvé stolice. V takovém případě jest však dle výslovného ustanovení §u 527 odstavec druhý c. ř. s. další rekurs vyloučen.

Citace:

č. 423. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 140-140.